Ariogaesus

kvádský válečník a vládce

Ariogaisus také Ariogaisos (latinsky Ariogaesus ) (2. století?2. století?) byl kvádský král a válečník ve druhé polovině 2. století v době Markomanských válek. Během jeho života Kvádové obývali území středního Dunaje. Ariogaisus se v roce 173 střetl v bitvě proti římské legii Marca Aurelia na území Germánie, severně od Carnunta.

Ariogaisus
Narození2. století
Úmrtí2. století
Povolánípanovník
Funkcekrál
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zazračný déšť Marca Aurelia - vyobrazení na sloupu Marca Aurelia na náměstí Piazza Colonna v Římě.

Císař Marcus Aurelius v roce 171 uzavřel s Kvády mírovou smlouvu, tím oddálil neustálé napadání hranice římské říše germánskými kmeny na středním Dunaji.[1] Kvádský prořímský král Furtius se zavázal propustit vězně a do Říma poslat koně a další zboží, což se kvádské nobilitě nelíbilo a tak v roce 173 Furtia sesadili, vyhnali ze země a za svého nového krále si zvolili Ariogaisa.[2] Ariogaisus porušil mírovou smlouvu a začal napadat hranice římské říše Limes Romanus a pustošit vesnice Panonie a Norica. Marcus Aurelius se rozhodl potrestat toto porušení smlouvy a v roce 173 přešel s římským vojskem do protiútoku, když překročil Dunaj v blízkosti ústí řeky Váh, což dokazují stopy a pozůstatky nalezené v obcích Iža, Radvaň nad Dunajom a Mužla na jihu Slovenska.[3] Římští vojáci pronikli podél údolí řek do vnitrozemí Germánie (dnešního Slovenska a Moravy). Při střetu byli vzpurní Kvádové v čele s Ariogaisem v přesile a tak římské legie brzy oblíčili a odřízli od vodních zdrojů, tím chtěli Římany donutit ke kapitulaci. Taktika Germánů byla učinná a stav Římanů začal být kritický. Někteří z Římanů se začali modlit k bohu, aby seslal déšť. Déšť opravdu přišel a přinesl dostatek vody, během deště se objevily i blesky, což si Kvádové vyložili jako hněv bohů. S touto pomocí pak římské legie na Germány zaútočili a porazili. Tato situace vešla ve známost jako Zázračný déšť Marca Aurelia.[4] a je vyobrazena na sloupu Marca Aurelia na náměstí Piazza Colonna v Římě. Podle názoru českého historika Václava Novotného se musela tato událost stát na území dnešní Moravy.[5] Po bitvě byl Ariogaisus císařem vykázán či uprchl do Alexandrie v Egyptě.[6] Existence germánské královské vrstvy je doložena archeologickým objevem královské hrobky u Mušova.[7]

ReferenceEditovat

  1. BECK, Heinrich. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde: Pfalzel - Quaden. [s.l.]: De Gruyter, 2003. 646 s. ISBN 978-3110175356. (německy) 
  2. Cassius Dio 71, 13, 3.
  3. HÜSSEN, Claus-Michael, Ján Rajtár. Zur Frage archäologischen Zeugnisse der Markomannenkriege in der Slowakei.... zdroj: Markomannenkriege. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 1994. ISBN 80-901679-2-6. S. 217–232. (německy) 
  4. Zazračný déšť Marca Aurelia
  5. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny. Dílu I. část 1, Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. cnb000213753. S. 123. 
  6. HOOPS, Johanne, Heinrich Beck. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. [s.l.]: Berlin , New York (N.Y.): W. de Gruyter, 1973. ISBN 3-11-004489-7. S. 406–407. (německy) 
  7. PEŠKA, Jaroslav. Královská hrobka z Mušova : Barbaři a Římané nad středním Dunajem v prvních dvou stoletích nového letopočtu. [s.l.]: Mikulov : Regionální muzeum, 1991. 58 s. ISBN 80-900359-2-2. S. 28–45.