Antonov An-225

Antonov An-225 Mrija (Мрия nebo Мрія, ukrajinsky sen; v kódu NATO „Cossack“ - «Kozák») je strategický nákladní letoun navržený konstrukční kanceláří Antonov v Ukrajinské SSR v Sovětském svazu během 80. let 20. století. Je poháněn šesti dvouproudovými motory a je nejtěžším letadlem, jaké kdy bylo vyrobeno – jeho maximální vzletová hmotnost dosahuje 640 tun. Má také největší rozpětí křídel z všech letadel v provozu. Jediný vyrobený exemplář má ukrajinskou civilní imatrkulaci UR-82060. Vznikla i část druhého draku s mírně odlišnou konfigurací, ale jeho stavba byla v roce 1994 zastavena[1] z důvodu nedostatku finančních prostředků a zájmu, ale v roce 2009 krátce ožila a z 60–70 % byl dokončen.[2] 30. srpna 2016 Antonov souhlasil s dokončením druhého draku pro společnost Airspace Industry Corporation of China (neplést se společností Aviation Industry Corporation of China) jako přípravu pro zahájení sériové výroby.[3]

An-225 Mrija
Antonov An-225 Mriya, Antonov Design Bureau AN1858115.jpg
Určení obří transportní letoun
Výrobce Antonov
První let 21. prosince 1988
Charakter Ve službě
Uživatel Antonov Airlines (1)
Výroba 1985
Vyrobeno kusů 1
Vyvinuto z typu Antonov An-124
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonov An-225 byl navržen pro přepravu sovětského raketoplánu Buran a částí nosné rakety Eněrgija nebo Proton. Vyvinut byl z typu Antonov An-124 a jediný vyrobený letoun byl dokončen v roce 1988. Po zrušení vývoje raketoplánu byl na 8 let odstaven, avšak poté byl modernizován a znovu nasazen do obchodního provozu u Antonov Airlines pro přepravu nadměrných nákladů. Je držitelem světových rekordů za leteckou přepravu jednotlivé položky o hmotnosti 189 980 kilogramů (418 830 liber)[4][5] a za přepravený náklad o celkové hmotnosti 253 820 kg (559 580 lb).[4][5]

VývojEditovat

 
An-225 s Buranem na hřbetě v roce 1989.
 
An-225 ve Farnborough roku 1990
 
Antonov An-225 na letišti Stockholm-Arlanda, Švédsko

Antonov An-225 byl sovětskou konstrukční kanceláří Antonov navržen k přepravě raketových motorů pro raketu Eněrgija a raketoplánu Buran pro sovětský kosmický program. Byl vyvinut jako náhrada letadla Mjasiščev VM-T, konstrukčně vychází z An-124 Ruslan. Původní mise a zaměření letadla AN-225 je podobná s americkými Shuttle Carrier Aircraft (SCA) určenými pro přepravu amerického raketoplánu. [6][7]

První zkušební let se uskutečnil 21. prosince 1988,[8] přičemž šlo o 74minutový let z Kyjeva. Původně měly být zkonstruovány dva letouny An-225, ale pouze jeden (označení CCCP-82060 později UR-82060) byl dokončen.[9]

S raketoplánem Buran poprvé Mrija vzlétla 13. května 1989, kdy ho převážela z letiště Žukovskij na kosmodrom Bajkonur. O měsíc později s ním letěla na leteckou přehlídku Paris Air Show do Paříže a na zpáteční cestě se (s Buranem na hřbetě a s troskami na přehlídce havarovaného MiGu-29 v nákladovém prostoru) 19. června 1989 zastavila na ruzyňském letišti. Praha se tak stala druhým zahraničním městem, ve kterém Mrija přistála. Jednalo se však o nouzové přistání, pro poruchu na hydraulice. V září 1989 byla Mrija k vidění v Ostravě-Mošnově na leteckém dni.[10] a zúčastnila se také letecké přehlídky Farnborough Airshow v roce 1990.

Kvůli zrušení vývoje raketoplánu Buran byl Antonov 225 v roce 1994 odstaven na letiště v Gostomelu. Po modernizaci motorů a elektroniky se Mrija dostala opět do vzduchu až 7. května 2001, kdy provedla třicetiminutový let okolo letiště, na němž byla řadu let odstavena. Nyní je využívána k obchodní přepravě nákladů flotily Antonov Airlines (ADB). Při některých těchto letech opět (tentokrát plánovaně) přistála v Praze, konkrétně v červenci 2003, 16. června 2004 a 28.–29. září 2006. V lednu 2015 dvakrát přistála na letišti Leoše Janáčka v Ostravě-Mošnově za účelem transportu vojenského materiálu do Afriky. Při letu z Prahy do Taškentu 16. června 2004 vezla Mrija svůj dosud nejtěžší náklad, když převážené zařízení pro budovaný ropovod mělo hmotnost 247 tun.[11]

Vzhledem k ekonomickým problémům po rozpadu Sovětského svazu byla stavba druhého stroje přerušena v roce 1994 a jeho nedokončené pozůstatky byly zakonzervovány v továrně společnosti Antonov. V roce 2006 se Antonov rozhodl k dokončení stavby druhého stroje, který měl vzlétnout v druhé polovině roku 2008,[12] což ovšem nebylo realizováno. V květnu 2011 projevilo o tento zakonzervovaný kus zájem ruské ministerstvo obrany a v srpnu 2011 si vyžádalo od ukrajinského výrobce Antonov konkrétní informace a podmínky, za jakých by mohla být druhá An-225 dokončena a modernizována.[13] Z jednání nakonec sešlo.

Dlouho nedokončený druhý exemplář obřího ukrajinského letounu Antonov An-225 Mrija přece jen bude létat. Antonov ho dostaví ve spolupráci s čínskou společností Aerospace Industry Corporation of China (AICC)­. Koncem srpna 2016 podepsaly v Pekingu obě firmy smlouvu o spolupráci a završily tím sérii jednání, které vedly od května t.r. Dohoda v první fázi počítá s dokončením druhého stroje; poté by chtěli Číňané vyrábět další kusy těchto letounů v licenci.[14]

KonstrukceEditovat

 
Hlavní podvozek An-225

Jeho základ je v letadle Antonov An-124, v porovnání s nímž má An-225 rozšířený trup do tvaru válce před a za křídly. Křídla byla také v základech prodloužena, čímž se zvětšilo i rozpětí. Dva dodatečné dvouproudové motory Ivčenko Progress D18T byly namontovány do nových kořenů křídel, a tak má letadlo celkem šest motorů. Podvozek letadla má 32 kol, přičemž některá z nich jsou řiditelná a dovolují letadlu otočit se na 60 metrů široké přistávací ploše. Podobně jako An-124 má i přední podvozek An-225 funkci poklesu, a tak se může náklad snadněji vykládat a nakládat. Dvojitá svislá ocasní plocha je použita hlavně kvůli přepravě těžkých nákladů na hřbetě, které by při klasickém ocasu mohly zapříčinit porušení obtoku vzduchu.

Původně byl Antonov An-225 konstruován na celkovou hmotnost 600 tun, avšak v letech 2000 až 2001 podstoupil úpravy, a to zejména zesílení podlahy, čímž se zvýšila celková hmotnost na 640 tun.[15][16][17]

Rekordy a srovnání s jinými obřími letadlyEditovat

Obě hodnoty jeho maximální vzletové hmotnosti mu přinesly titul nejtěžšího letadla na světě, přičemž je těžší než dvoupodlažní Airbus A380, ačkoli Airbus plánuje na svém letadle A380 zvýšit maximální vzletovou hmotnost na 591,7 tun.[18] Letadlo Boeing 747 Dreamlifter má větší objem nákladového prostoru, totiž 1840 m³.[19] Letadlo Hughes H-4 Hercules známé jako „Spruce Goose“ má větší rozpětí křídel a také větší celkovou výšku, ale je o 20 % kratší a kvůli použitým konstrukčním materiálům je i lehčí. Kromě toho letadlo „Spruce Goose“ letělo jen jedinkrát, a tak je An-225 největším letadlem na světě, které letělo vícekrát.[20]

Objem nákladového prostoru je 1220 m³ a jeho rozměry jsou 6,4 metru (šířka), 4,4 metru (výška) a 43,35 metru (délka).[21][22]

UživateléEditovat

  Sovětský svaz
  Ukrajina

SpecifikaceEditovat

 
Porovnání největších letounů.
     Antonov An-225
     Airbus A380-800
     Boeing 747-8
     Stratolaunch
 
Porovnání stejných letounů se vzucholodí Hindenburg

Technické údajeEditovat

  • Posádka: 6 osob (pilot, kopilot, dva letoví inženýři, navigátor a radista)
  • Motory: 6 × dvouproudový motor Progress D-18T, každý o tahu 229 kN (51 590 lbs)
  • Délka: 84,00 m
  • Výška: 18,20 m
  • Rozpětí křídel: 88,40 m
  • Plocha křídel: 905 m²
  • Rozpětí VOP: 32,65 m
  • Kapacita palivových nádrží: více než 300 000 l
  • Hmotnost prázdného letadla: 175 000 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 600 000 kg
  • Náklad vně letadla:
    • Max. hmotnost: 200 tun
  • Náklad uvnitř letadla
    • Max. hmotnost: 250 tun
    • Max. výška: 4,4 m
    • Max. šířka: 6,4 m
    • Max. délka: 43,0 m
  • Objem nákladového prostoru: 1 220 m³
    • Cestující: cca 60-70 osob (kabina v zadní části trupu nad nákladovým prostorem)

VýkonyEditovat

  • Cestovní rychlost: 800 km/h
  • Maximální rychlost: 850 km/h
  • Potřebná délka ranveje: 3000 - 3500 m
  • Dostup: 11 000 m
  • Cestovní výška: 9 000 m
  • Dolet:
    • S nákladem 200 tun v trupu: 4 500 km
    • S nákladem 150 tun v trupu: 7 000 km
    • S nákladem 100 tun v trupu: 9 600 km
    • Bez nákladu: 15 400 km

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. TRIMBLE, Steven. An-225 revival proposed in new Antonov-China pact [online]. 31 August 2016 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. YEO, Mike. Antonov Sells Dormant An-225 Heavylifter Program to China [online]. 6 September 2016 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LIN, Jeffrey; SINGER, P. W. China Will Resurrect The World's Largest Plane [online]. 8 September 2016 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online. (anglicky) . Note that the company name is wrong. The official press release has the right name: [1]
  4. a b Payload record in the official FAI database [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 June 2013. (anglicky) 
  5. a b An-225 (An-225-100) "Мрiя" Archivováno 31. 10. 2015 na Wayback Machine. Russian Aviation Museum, 20 October 2001. Retrieved: 31 October 2010.
  6. Greg Goebel. Antonov An-225 Mriya („Cossack“) [online]. The Antonov Giants: An-22, An-124, & An-225 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  7. Greg Goebel. The Soviet Buran shuttle program [online]. Postscript: The Other Shuttles [cit. 2012-08-21]. Dostupné online. 
  8. Lidovky cz., ČTK. Měl přepravovat raketoplán. Obří Antonov se stal legendou. Lidovky.cz [online]. 2013-12-21 [cit. 2013-12-22]. Dostupné online. 
  9. Photo on airliners.net
  10. Letecký den s Květy, Mošnov 1989
  11. http://www.flightglobal.com/news/articles/an-225-sets-new-record-for-payload-183467/
  12. Antonov Design Bureau Antonov An-225 [online]. DutchOps.com [cit. 2008-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Zachrání Rusko druhý Antonov 225 Mrija? [online]. Planes.cz [cit. 2011-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Druhá, nedokončená An-225 Mrija obživne. Dostaví ji Číňané. www.flying-revue.cz [online]. [cit. 2018-09-19]. Dostupné online. 
  15. Forward, David C: Antonov's Dream Machine, p. 23. Airways magazine, June 2004
  16. Spaeth, Andreas: When size matters, p. 29. Air International magazine, December 2009
  17. Gordon, Yefim; Dmitriy and Sergey Komissarov: „The Six-Engined Dream“, page 76. Antonov's Heavy Transports: The An-22, An-124/225 and An-70. Midland, 2004. ISBN 1-85780-182-2.
  18. Airbus Reveals A380-linked Pilot Systems Secrets. Flight International. 3. června 2009. Dostupné online. 
  19. „Flight Test Program is under way for 747 Large Cargo Freighter.Boeing, November 2006. Retrieved: 29 September 2012.
  20. Antonov An-225 Mryia (Cossack) [online]. The Aviation Zone [cit. 2011-07-01]. Dostupné online. 
  21. AN-225 MriyaGlobalSecurity.org. Retrieved: 6 September 2012.
  22. Antonov An 225 Archivováno 15. 4. 2012 na Wayback MachineAir Charter Service. Retrieved: 6 September 2012.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat