Otevřít hlavní menu

Antonio Rinaldi

italský architekt

Antonio Rinaldi (1709, Palermo10. dubna 1794, Řím) byl italský architekt působící v ruských carských službách.[1]

Antonio Rinaldi
Antonio Rinaldi (mramorový medailon od Fedota Ivanoviče Šubina kolem roku 1782, v paláci v Gatčině)
Antonio Rinaldi (mramorový medailon od Fedota Ivanoviče Šubina kolem roku 1782, v paláciGatčině)
Narození 1709
Trento
Úmrtí 10. dubna 1794 (ve věku 84–85 let)
Řím
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnostEditovat

Rinaldi se vyučil v rodném ŘíměLugiho Vanvitelli. V roce 1751 jej hetman Razumovský povolal do Baturynu, aby zde v letech 1752 až 1753 vystavěl jeho sídlo. Od roku 1755 Rinaldi pracoval v Petrohradu. V roce 1756 se stal dvorním architektem následníka carského trůnu, Petra III., v jehož službách vystavěl několik budov v Oranienbaumu. Jeho architektura až doposud pokračovala v tradici rokoka, prvním impulsem k jeho příklonu ke klasicismu byl teprve vliv ruských architektů.

V dalších letech získal ohromné zakázky od Kateřina II. a Grigorije Grigorjeviče Orlova. Vystavěl tak například Kateřinskou katedrálu v tehdejším Jamburgu (dnešní Kingisepp) a pro Orlova Mramorový palác v Petrohradu a rozlehlý palácový komplexGatčině.

Roku 1784 se Rinaldi vrátil zpět Itálie. Roku 1764 započatou výstavbu katedrály svatého Izáka v Petrohradu nedokončil a po roce 1798 projekt převzal jeho krajan Vincenzo Brenna, avšak již roku 1818 byl chrám nahrazen novou monumentální stavbou.

Za své architektonické zásluhy byl Rinaldovi v Gatčinském paláci kolem roku 1782 odhalen mramorový medailon od Fedota Ivanoviče Šubina.

GalerieEditovat

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Rinaldi (Architekt) na německé Wikipedii.

  1. Antonio Rinaldi (italsky) na treccani.it/enciclopedia/

Externí odkazyEditovat