Anton Šalát
Anton Šalát (12. června 1892 Necpaly nad Nitrou – 17. září 1944 Hájniky) byl československý a slovenský římskokatolický kněz a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu, později za Autonomistický blok.
| Anton Šalát | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1929 – 1939 | |
| Poslanec Sněmu Slovenskej krajiny | |
| Ve funkci: 1938 – 1944 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | HSĽS Autonomistický blok |
| Narození | 12. června 1892 Necpaly nad Nitrou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 17. září 1944 (ve věku 52 let) Hájniky  Slovensko |
| Profese | pedagog, katolický kněz a politik |
| Náboženství | katolicismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Základní školu a čtyři ročníky gymnázia absolvoval u piaristů v Prievidzi. Gymnázium pak dokončil v Banské Bystrici. Absolvoval bohoslovecká studia v Banské Bystrici a roku 1916 byl vysvěcen za kněze. Působil jako kaplan v Čierném Balogu, Detvě a Zvolenu. Od roku 1919 byl členem učitelského sboru na reálce ve Zvolenu. Od roku 1932 byl farářem v Hájnikách. Už během studií se angažoval v katolickém tisku a po vzniku Československa se zapojil do struktur Slovenské ľudové strany.[1] Povoláním byl profesor. Podle údajů z roku 1935 bydlel v obci Hájniky (část města Sliač).[2]
V parlamentních volbách v roce 1929 získal mandát v Národním shromáždění za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu. Obhájil ho v parlamentních volbách v roce 1935, nyní za Autonomistický blok, jehož vznik iniciovala Hlinkova slovenská ľudová strana. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939.[3]
V prosinci 1938 byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny.[4] Ve sněmu byl místopředsedou sociálního a zdravotního výboru. V březnu 1939 při takzvaném Homolově puči (krátkodobý pokus centrální československé vlády o silovou změnu poměrů na Slovensku a potlačení radikálních slovenských separatistů) byl dočasně uvězněn v Banské Bystrici.[1]
Politicky se angažoval i za tzv. slovenského štátu. Zasedal nadále v slovenském sněmu. Profiloval se jako antisemita a antikomunista. Vydal knihy Boľševická víchrica, Obete boľševizmu, Proti boľševizmu a Vodca na Javorine.[1]
Byl zabit partyzány během Slovenského národního povstání.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d 144. schůze [online]. psp.cz [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Anton Šalát [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-18]. Dostupné online.
- ↑ VOĽBY DO SNEMU SLOVENSKEJ KRAJINY V ROKU 1938, Eduard NIŽŇANSKÝ [online]. niznanskyedo.host.sk [cit. 2011-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (slovensky)
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anton Šalát
- Projev Antona Šaláta v Národním shromáždění roku 1936
