Antonín Gundaker ze Starhembergu

císařský generál

Hrabě Antonín Gundaker ze Starhembergu (německy Anton Gundaker von Starhemberg, 26. března 1776, Brno - 12. října 1842, zámek Bergheim u Lince) byl rakouský šlechtic a generál císařské armády.

Antonín Gundaker ze Starhembergu
Rodový erb Starhembergů
Rodový erb Starhembergů
Narození26. března 1776
Brno
Úmrtí12. října 1842 (ve věku 66 let)
Feldkirchen an der Donau
RodičeGundakar František Xaver ze Starhembergu a Vilemína z Neippergu
PříbuzníKarel Gundakar ze Starhembergu (sourozenec)
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálmajor
Bitvynapoleonské války
Vyznamenánírytíř Vojenského řádu Marie Terezie

ŽivotEditovat

Narodil se jako syn Gundakara Františka Xavera a jeho první manželky Vilemíny hraběnky z Neippergu.

V roce 1805 bojoval pod velením polního podmaršálka knížete Jana z Lichtenštejna v bitvě u Slavkova (2. prosince), a následně s Lichtenštejnem v Bratislavě vyjednával podmínky míru. 1. května 1806 byl přidělen k I. sasko-koburskému pluku hulánů.

Vyznamenal se v bitvě u Wagramu. Po bitvě u Aspern byl povýšen na velitele X. husarského pluku.

Po vypuknutí války v roce 1813 byl velitelem a plukovníkem husarů maršála Radeckého ve Vnitřních Rakousích.

Hrabě Antonín Gundaker byl dvakrát ženat:

  1. od roku 1802 s Julií hraběnkou Esterházyovou, která zemřela po 27 letech manželství roku 1829
  2. od roku 1831 s Karolinou hraběnkou Kounicovou (* 27. května 1801)

Obě manželství zůstala bezdětná, proto po smrti knížete Jiřího Adama I. (1724– 1807) přešel knížecí titul na hraběte Camilla Rüdigera, syna Antonínova bratra Karla Gundakara (1777-1859).

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Gundaker von Starhemberg na slovinské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

  • BLKÖ:Starhemberg, Anton Gundakar Graf – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. (německy) 

LiteraturaEditovat

  • Hirtenfeld, J., Der Militär-Maria Theresien-Orden und seine Mitglieder (Wien 1857, Staatsdruckerei, kl. 4°.) s. 1267 a 1749.
  • Oesterreichische militärische Zeitschrift, vyd. Schels (Wien, gr. 8°.) 1843, Bd. IV, s. 187. Wiener Zeitung 1844, č. 53.
  • Neuer Nekrolog der Deutschen (Weimar 1844, Voigt, 8°.) XX. roč. (1842), 2. díl, s. 1041, č. 388.
  • Thürheim (Andreas Graf), Licht- und Schattenbilder aus dem Soldatenleben und der Gesellschaft. Tagebuch-Fragmente und Rückblicke eines ehemaligen Militärs (Prag 1876, H. Dominicus, 8°.), s. 14 u. f.
  • Thürheim (Andreas Graf), Die Reiter-Regimenter der k. k. österreichischen Armee (Wien 1862, Geitler, gr. 8°.) I. Kürassiere und Dragoner. S. 112; II. Die Huszaren, s. 109, 113, 114–117, 120, 122, 123, 125, 134, 269; III. Uhlanen, s. 52.
  • Biographie des hommes vivants ou histoire par ordre alphabétique de la vie publique de tous les hommes qui se sont fait remarquer par leurs actions ou leurs écrits (Paris 1819, L. G. Michaud, 8°.) Tome V, p. 410.