Antonín Štourač

československý člen československého Národního shromáždění a politik

Antonín Štourač (5. června 1888 Pivonice[1]10. srpna 1944 Vratislav[2]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa. Za druhé světové války člen odboje, popraven nacisty.

Antonín Štourač
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1932 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození5. června 1888
Pivonice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. srpna 1944
Vratislav
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

Narodil se jako nejmladší z pěti dětí Františka a Anežky Štouračových. Otec byl malozemědělcem a tkalcem.[1] Antonín Štourač se vyučil tkalcem a tesařem. Za první světové války nastoupil do armády, ale již v prvních dnech přeběhl do ruského zajetí. Po ruské revoluci vstoupil do Rudé armády a stal se politickým komisařem.[2]

Podle údajů k roku 1932 byl profesí malorolníkem v Pivonicích.[3] Působil jako tajemník krajského sekretariátu KSČ v Olomouci.[1] Zastával funkce ve Svazu domkařů a malorolníků. Od roku 1927 byl starostou (v rodných Pivonicích[4]) za Komunistickou stranu Československa, byl taky okresním důvěrníkem KSČ na Bystřičsku a členem Krajského výboru KSČ v Brně.[2]

Po parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[5] Mandát ale nabyl až dodatečně v roce 1932 jako náhradník poté, co rozhodnutím volebního soudu pozbyl poslanecké křeslo Josef Barša.[6]

Byl členem zemského vedení KSČ. Byl popraven nacisty pro účast v odboji.[7] Roku 1943 ho zatklo gestapo.[2] Scházel se s odbojáři na stezce vedoucí z Nedvědice na hrad Zubštejn. Zatčen byl ve Víru při rozšiřování ilegálních letáků. Byl vězněn v Jihlavě, v Kounicových kolejích v Brně a pak popraven ve slezské Vratislavi.[2]

V 70. letech 20. století byla jeho památka připomínána na veřejných shromážděních u pomníku odbojářů pod hradem Zubštejnem u rodných Pivonic.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Časopis Matice moravské, Svazky 92–93. [s.l.]: Matice moravská, 1973. Dostupné online. S. 245. 
  2. a b c d e MRÁZ, Miroslav - MARIÁNKOVÁ, Julie. Žili a pracovali v Brně. [s.l.]: Aktiv cestovního ruchu Národního výboru města Brna ve spolupráci s československou reklamní agenturou RAPID, 1977. 142 s. Dostupné online. S. 114. 
  3. 224. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  4. a b Na louce pod Zubštejnem. Rudé právo. Srpen 1974, roč. 54, čís. 189, s. 2. Dostupné online. 
  5. Antonín Štourač [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  7. Bystrc II - ulice jižně od Vejrostovy [online]. prygl.net [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat