Otevřít hlavní menu

Antonín Čeloud

český výtvarník a betlémář

Antonín Čeloud (25. května 1839 Třebíč[1][2]30. června 1918[2] Třebíč[3]) byl český výtvarník-betlemář.

Antonín Čeloud
Narození 25. května 1839
Třebíč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. června 1918 (ve věku 79 let)
Třebíč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání výtvarník, malíř, soukeník, malíř pokojů a betlemář
Ocenění Slavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Antonín Čeloud byl původním povoláním soukeník. Jak soukenictví v druhé polovině 19. století upadalo, věnoval se i jiným řemeslným profesím. Přeškolil se na lakýrnictví, písmomalířství a pozlacování.

Jako kostelník působil v kostele sv. Martina z Tours. Tam také roku 1863 vystavil svůj betlém, kdy figurky v tomto betlému měly většinou velikost kolem 17 cm.[2] Další pětimetrový betlém stavěl doma, tam byla typická velikost 13 cm.[2] Jeho dílo bylo vzorem dalším pokračovatelů třebíčského betlemářství.[4] Pro kostel sv. Martina sestavil také tzv. Boží hrob, ten se nedochoval v původní podobě, pouze model zůstal ve sbírkách Muzea Vysočiny.[2] Od dob Antonína Čelouda se betlémy stavívají již v adventu a částečně se v čase mění (putování svatého Josefa s Marií k Betlému, narození Ježíška, klanění Tří králů).[5] Čeloud užíval techniky kontinuálních přechodu velikosti figur od velkých v popředí k menším v pozadí.[6] Jeho betlém umístěný dnes v Muzeu Vysočiny Třebíč pochází z letech 18691896. Čeloud vytvořil betlémů několik: některé pro kostely v okolí, jiné do domácností. Pro zdokonalení své práce podnikl v 66 letech cestu do Palestiny.[7]

PoctyEditovat

Jméno Antonína Čelouda nese ulice v Třebíči-Domcích,[8] původně ulice Tomáše Kuchtíka.

Osobní životEditovat

V roce 1864 se oženil s Terezií Nikodémovou z Řípova (1840–1929), měl syny Cyrila (1872–1928, betlémář, malíř, vytvořil repliku otcova betlému a ten zapůjčil do sbírek Muzea Vysočiny Třebíč, bezdětný) a Felixe (1877–1937, od r. 1900 kaplanem v Moravské Nové Vsi a od r. 1916 ve Velkých Bílovicích). Žil v domě "u Stuchlíků", v čp. 61 v bývalé Hanělově ulici, kde jedna z místností měla délku 5,5 metrů a sloužila tak zároveň jako dílna pro stavbu betlémů i pro jiné činnosti. Dům pak byl zbořen kolem roku 1920 při výstavbě školy T. G. Masaryka.[2]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f ŽAMBERSKÝ, Antonín. Třebíčské betlémářství. 1. vyd. Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2014. 84 + 20 s. ISBN 978-80-86894-28-7. S. 34. 
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Třebíč
  4. Zpravodaj města Třebíče. 5. 1992, čís. 5. 
  5. KUBEČKOVÁ, Ivana. Třebíčské betlemářství. Betlemář. Spolek českých betlemářů, 2008, čís. 12. 
  6. KRISS-RETTENBECK, Lenz. Třebíčské betlémy. Betlemář. Spolek českých betlemářů, 2007, čís. 10. Překlad Vrbka, Pavel. 
  7. Třebíčské betlémy. Zpravodaj obec Střítež. 2007, čís. 4. Dostupné online. 
  8. Původ ulic [online]. gis.trebic.cz [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat