Antoine Busnois

francouzský renesanční skladatel

Antoine Busnois (také Busnoys kolem 1430?6. listopadu 1492 Bruggy) byl francouzský hudební skladatel franko-vlámské školy a básník.

Antoine Busnois
Základní informace
Narození1430
Béthune
Úmrtí6. listopadu 1492 (ve věku 61–62 let)
Bruggy
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, spisovatel a básník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Rukopis Missa O Crux Lignum Antoina Busnoise

Detaily jeho života v mládí jsou pouze spekulativní. Pocházel pravděpodobně z blízkosti městečka Béthune v departementu Pas-de-Calais, případně přímo z vesnice Busnes, na kterou by jeho jméno ukazovalo. Mohl být zpřízněn s některou aristokratickou rodinou z Busnes. Příbuzným mohl být Philippe de Busnes, kanovník chrámu Notre-Dame v Lens. Záhy obdržel kvalitní hudební vzdělání, patrně jako chrámový sborista někde ve střední Francii. Na šlechtický původ může ukazovat i to, že již ve dvaceti letech se objevuje u francouzského královského dvora.

V roce 1461 byl kaplanem v Tours. Že nebyl úplně mírumilovný muž je zřejmé z žádosti o milost, kterou podal v Tours a v níž přiznává, že byl členem skupiny, která zbila do krve kněze a to ne jednou, ale pětkrát. Za to, že sloužil mši aniž by byl vysvěcen na kněze, byl dokonce exkomunikován z církve. Teprve papež Pius II. mu udělil milost.

Z katedrály se přesunul do kolegiátního kostela sv. Martina, kde se stal v roce 1465 podjáhnem. V té době byl v této instituci pokladníkem Johannes Ockeghem, takže oba skladatelé se zřejmě dobře znali. Ještě v tomto roce se Busnois přestěhoval do Poitiers. Tam působil jako sbormistr chlapeckého sboru a získal si pověst znamenitého učitele zpěvu i skladatele. Bez známého důvodu však v následujícím roce odešel do Burgundska.

V roce 1467 se stal hudebníkem a skladatelem na burgundském dvoře První skladby byly komponovány ještě za života vévody Filipa III. Ten 15. června zemřel a vévodou se stal Karel Smělý, kterému je již dedikováno jedno z Busnoisových motet. Karel si Busnoise oblíbil jak jako zpěváka, tak i jako skladatele. Busnois jej doprovázel na dobrodružných válečných taženích a byl přítomen vítěznému obléhání Neussu v roce 1475 i zdrcující porážce v bitvě u Nancy, ve které byl Karel Smělý zabit. Busnoisovi se podařilo uniknout.

U burgundského dvora zůstal ještě i za vlády Marie Burgundské. Osudy skladatele po smrti vévodkyně v roce 1482 nejsou přesně známy. Zřejmě však zůstal v Bruggách, neboť v den své smrti v roce 1482 byl zaměstnán v katedrále sv. Spasitele (Katedraal St-Salvator). V této katedrále je také pohřben.

Antoine Busnois
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Věnoval se duchovní i světské hudbě, známý se stal především jako skladatel světských písní.

  • Missa L'homme armé
  • Missa O crux lignum
  • Patrem Vilayge

Mše připisované Busnoisovi

editovat
  • Missa L'Ardent desir
  • 6 Missa L'homme armé (I.–VI.)
  • Missa sine nomine
  • Missa Quant ce viendra

Moteta a magnificat

editovat
  • Ad coenam agni providi
  • Alleluia, verbum caro factum est
  • Anima mea liquefacta est / Stirps Jesse
  • Anthoni usque limina
  • Asperges me (ztraceno)
  • Conditor alme siderum
  • Gaude coelestis domina
  • In hydraulis
  • Lamentation on the death of Guillaume Dufay (1474, ztraceno)
  • Magnificat sexti toni
  • Noel, noel
  • 2 Regina caeli
  • Victimae paschali laudes.

Moteta a magnificat připisovaná Busnoisovi

editovat
  • Magnificat octavi toni
  • Magnificat secundi toni
  • Incomprehensibilia Preter rerum ordinem

Světská hudba

editovat
  • Advegne que advenir pourra
  • Amours nous traicte Je m'en vois
  • A qui vens tu tes coquilles
  • Au gré de mes iculx
  • A une dame
  • Au povre par necessité
  • A vous, sans autre
  • Bel acueil
  • Bone chére
  • Ce n’est pas moy
  • C'est bien maleur
  • C'est vous en qui
  • Con tutta gentileça
  • Corps digne; Dieu quel
  • Cy dit benedicite
  • En soustenant
  • En tous les lieux
  • En voyant sa dame
  • Esaint-il merci
  • Faictes de moy
  • Faulx mesdisans
  • Fortuna desperata
  • (O) Fortune, trop tu es dure
  • Ha que ville
  • In myne zynn
  • Ja que lui ne
  • J'ay mayns de bien
  • J'ay pris amours tout au rebours
  • Je m'esbaïs de vous
  • Je ne demande aultre degré
  • Je ne demande lialté
  • Je ne puis vivre ainsi
  • Joye me fuit
  • Laissez dangier
  • L'autrier la pieça;En l'ombre du buissonet; Trop suis jonette
  • L'autrier que passa
  • Le corps s'en va
  • Le monde a tel
  • Ma damoiselle
  • Maintes femmes
  • Ma plus qu'assez
  • Ma tres souveraine princesse
  • M'a vostre cueur
  • Mon mignault; Gracieuse, playsant
  • Mon seul et sangle souvenir
  • On a grant mal; On est bien malade
  • Pour entretenir mes amours
  • Pucellotte
  • Quant j'ay au cueur
  • Quant vous me ferez
  • Quelque povre homme
  • Quelque povre homme
  • Resjois toy terre de France; Rex pacificus
  • Seule a par moy
  • Soudainementmon cueur
  • Terrible dame
  • Une filleresse; S'il y a compagnion; Vostre amour
  • Ung grand povtre homme
  • Ung plus que tous
  • Vostre beauté; Vous marchez
  • Vostre gracieuse acointance.

Díla s nejistým autorstvím

editovat
  • Amours, amours, amours
  • Amours fait moult; Il est de binne heure né; Tant que nostre argent dura
  • Cent mile escus
  • Et qui la dira
  • J'ay bien choisi
  • Il sera pour vous canbatu; L'homme armé
  • Je ne fay plus
  • Je suis venu
  • Le serviteur
  • Quant ce vendra
  • Sans avoir
  • Se brief puis

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antoine Busnois na anglické Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Paula Higgins: Antoine Busnoys, Grove Music Online ed. L. Macy (Accessed November 5, 2005), [1]
  • Antoine Busnois, Burgundian School in The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. 20 vol. London, Macmillan Publishers Ltd., 1980. ISBN 1-56159-174-2
  • Gustave Reese: Music in the Renaissance. New York, W.W. Norton & Co., 1954. ISBN 0-393-09530-4
  • Harold Gleason, Warren Becker: Music in the Middle Ages and Renaissance (Music Literature Outlines Series I). Bloomington, Indiana. Frangipani Press, 1986. ISBN 0-89917-034-X
  • Paula Higgins, ed.: Antoine Busnoys: Method, Meaning, and Context in Late Medieval Music. New York: Oxford University Press, 1999. ISBN 0-19-816406-8
  • Mario Giuseppe Genesi: Identified a secular 3-male voice chanson in a tapestry work of the Piacenza Collegio Alberoni XVth century Collection in Strenna Piacentina 2010, Piacenza, TEP Editions, pp. 33–65.

Externí odkazy

editovat