Antiglobalizační protesty v Praze

protesty konané v roce 2000 v Praze


Protesty během zasedání MMF v Praze proběhly koncem září roku 2000 v souvislosti s 55. zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, konaným v Praze. Protestující viděli v této akci symbol ekonomické globalizace, rostoucí moci nadnárodního kapitálu, což považují za jeden z důvodů ekonomických problémů třetího světa, rozhodli se tedy narušit její průběh. Navázali tím na antiglobalizační protesty v Seattlu, k nimž došlo v roce 1999. K organizátorům demonstrací patřila Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG), přicestovali také příslušníci italské radikální organizace Ya Basta. Celkový počet účastníků protestů se odhadl na dvanáct tisíc osob, zadrženo bylo přes 900 lidí.

Protesty během zasedání MMF v Praze
Kucera Jaroslav Praha, Lumírova ulice 2000 ANARCHISTI.jpg
Základní informace
Datum23. září28. září 2000
StátČeskoČesko Česko
MístoPraha
Příčinaantiglobalismus, antikapitalismus
Škody25 mil. Kč
Účastnícipřes 12 000
Statistika
Zranění
  • přes 600 protestujících, z toho 13 hospitalizováno
  • 123 policistů, z toho 19 hospitalizováno
  • 1 novinář
  • 2 delegáti MMF
Zatčení900

PříčinyEditovat

PozadíEditovat

PřípravyEditovat

Obchodníci se už před zasedáním netajili obavami z demonstrantů v pražských ulicích. Připravovali krizové plány, některé podniky uvažovaly o dočasném uzavření provozoven, jiné dokonce dopředu nakupovaly náhradní skla do výloh, protože počítaly s tím, že je aktivisté rozbijí. Ministerstvo vnitra radilo mimo jiné odstranit z obchodů poutače, z výloh alkohol, cigarety a jiná lákadla. Uvnitř provozoven pak nenechávat velkou hotovost o odvést všechny cenné věci.[1][2]

Tehdejší ministr školství Eduard Zeman rozhodl mimořádné školní prázdniny po dobu zasedání, aby se zejména ulehčilo hromadné dopravě.[3]

Kvůli zasedání byla Praha posílena o 5000 policistů, celkem tak na akci dohlíželo 11 000 příslušníku bezpečnostních složek.

PrůběhEditovat

23. až 25. záříEditovat

První větší demonstrace odpůrců se uskutečnily 23. září. Prahou prošli komunisté, na Letné se sešli pravicoví radikálové, na náměstí Míru anarchisté. Jediný incident, rvačka mezi anarchisty a skinheady, se odehrál na hlavním nádraží.

26. záříEditovat

K hlavním střetům došlo v úterý 26. září, kdy se skupina nejradikálnějších aktivistů pokusila zabránit zahájení summitu tím, že začala blokovat přístupové cesty do Kongresového centra. V ulicích Vyšehradu se objevily barikády, maskovaní účastníci protestů házeli Molotovovy koktejly a dlažební kostky, Policie České republiky použila k jejich rozehnání slzný plyn a vodní děla. Došlo také k napadení novinářů a rozbíjení výloh obchodů v centru města.

Zraněno bylo podle oficiální zprávy 64 policistů a 20 demonstrantů, k obětem na životech nedošlo. Zadrženo bylo okolo 900 osob, část z nich byla obviněna z útoku na veřejného činitele, zahraniční státní příslušníci byli vyhoštěni. Demonstranti později podali řadu stížností na policisty, kteří měli údajně na služebnách bít zadržené osoby, podezření se však potvrdilo pouze v jednom případě.

28. záříEditovat

Poslední demonstrace, která měla již charakter happeningu, se uskutečnila ve čtvrtek 28. září.

DůsledkyEditovat

Delegáti summitu se rozhodli v reakci na události své jednání oproti původnímu programu ukončit již 27. září.

Celkem se demonstrací účastnilo na 12 tisíc lidí. Policie jich na 900 zadržela. Velkou část cizinců pak okamžitě vyhostila. Obviněno bylo osmnáct cizinců a dva Češi. Na policisty bylo v souvislosti s jejich údajně nezákonným chováním podáno 26 trestních oznámení a více než 300 stížností. Ministr vnitra Stanislav Gross a šéf inspekce uvedli, že jen jeden případ byl uzavřen jako trestný čin, a to zneužití pravomoci veřejného činitele. Inspekce zjistila, že 26. září použili policisté nepřiměřené násilí vůči předvedeným na služebně v Lupáčově ulici v Praze 3. Konkrétního viníka však neodhalila. Také soudy s obviněnými končily často vyhoštěním nebo zproštěním. To často proto, že se nepodařilo prokázat, že se útoku na veřejného činitele dopustili právě oni. Stíhaní nakonec nebyli ani organizátoři protestů. Vyšetřování neprokázalo, že by podněcovali nebo schvalovali trestný čin.[4]

Samotní delegáti Česko za uspořádané zasedání chválili. Organizaci akce pochválil i tehdejší ministr Pavel Mertlík.[4]

Celková škody činily přes 25 miliónů Kč.[5]

Odraz v kultuřeEditovat

Režisér Martin Mareček natočil o tehdejších událostech a jejich společenském pozadí celovečerní dokumentární film Hry prachu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vzpoura proti kapitálu. Před patnácti lety vzplála bitva o Vyšehrad. iDNES.cz [online]. 2015-09-26 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  2. Firmy se obávají útoků demonstrantů během zasedání MMF a SB v Praze. iDNES.cz [online]. 2000-07-18 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  3. INPEG: 55. zasedání MMF a SB v Praze. inpeg.ecn.cz [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  4. a b Pak mi zasvištěl Molotovův koktejl nad hlavou... Masivní protesty proti MMF, byl jsem při tom. Reportér vzpomíná | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  5. Den, kdy se Praha změnila v bojiště (26. září 2000) | Slavné dny | Stream. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Související článkyEditovat