Anorganické názvosloví

Anorganické názvosloví je založeno na hodnotě oxidačního čísla. Anorganické názvosloví (systematické) je zpravidla tvořeno jedním, nebo více podstatnými jmény (označujícími anion/-ty) a přídavným jménem (označujícím kation/-ty). Názvosloví kationtů je ovlivněno hodnotou oxidačního čísla. K označení kationtového prvku se za základ odvozený od jeho českého názvu připojuje přípona, charakteristická pro určitá oxidační čísla, podstatná jména aniontů jsou zakončena příponou -id, připojenou za základ odvozený od latinského názvu prvku. Výjimku tvoří anionty v kyslíkatých kyselinách a od nich odvozené anionty solích.

příklad:

S^+IVO^−II₂

oxidační číslo kationtu: +IV … zakončení -ičitý
prvek (kationt) síra ⇒ siřičitý kationt
oxidační číslo aniontu −II: charakteristické pro oxidy
název: oxid siřičitý = SO₂

Dvouprvkové sloučeniny

jsou dvouslovné
cizoslovně: binární sloučeniny
podstatné jméno udává druh chemické sloučeniny, je odvozeno od prvku se záporným oxidačním číslem, připojujeme k němu příponu -id
přídavné jméno odvozeno od prvku s kladným oxidačním číslem a jeho koncovka vyjadřuje hodnotu oxidačního čísla (-ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný/-ečný, -ový, -istý, -ičelý)
názvy bezkyslíkatých kyselin (vodné roztoky některých dvouprvkových sloučenin s vodíkem) jsou tvořeny slovem kyselina a příponou -ovodíková
ve vzorci se prvně uvádí značka prvku s kladným oxidačním číslem a potom značka se záporným oxidačním číslem
oxidy O^−II, halogenidy X^−I , sulfidy S^−II, hydridy H^−I, nitridy N^−III, deuteridy D^−I, selenidy Se^−II, teluridy Te^−II, fosfidy P^−III, arsenidy As^−III, antimonidy Sb^−III, karbidy C^−IV nebo karbit (acetylid) (C₂)^−II, silicidy Si^−IV, boridy B^−III, peroxidy (O₂)^−II, hyperoxidy (O₂)^−I, ozonidy (O₃)^−I, azid (N₃)^−I
výjimkou z výše uvedeného schématu jsou sloučeniny, ve kterých je aspoň jeden prvek zastoupen atomy/ionty s různým oxidačním číslem, např. oxid železnato-železitý = Fe₃O₄ = Fe^+IIFe^+III₂O^−II₄^{[p 1]}

Tříprvkové sloučeniny

Hydroxidy – tvořené kationty a hydroxidovými anionty OH⁻ název je tvořen slovem hydroxid a přídavným jménem vycházejícím z názvu kationtu
Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny) – názvy jsou složeny ze slova kyselina a přídavného jména, které je odvozeno od kyselinotvorného prvku se zakončením podle jeho oxidačního čísla.
Soli kyslíkatých kyselin (oxokyselin) – se odvozují od kyselin náhradou vodíkových kationtů v molekule kyselin, nejčastěji kationty kovů. Podstatné jméno je odvozeno od základu přídavného jména příslušné kyseliny a přibírá příponu podle oxidačního čísla základního kationtu kyseliny (-nan, -natan...), přídavné jméno je odvozeno od kationtu a jeho oxidačního čísla
amid NH₂^−I, hydrogenvarianty výše uvedených binárních sloučenin: hydrogensulfidy HS^−I, ...

Odkazy

Poznámky

↑ V tomto smyslu lze hovořit i o "jednoprvkových sloučeninách"; jako příklad lze uvést borid boru B₂^+δB₁₂^−δ objevený r. 2009^[1], vyskytující se jako struktura γ-B₂₈ v exotických podmínkách (vysoké tlaky).

Reference

↑ OGANOV, Artem R., Jiuhua Chen, Carlo Gatti, Yanzhang Ma, Yanming Ma, Colin W. Glass1, Zhenxian Liu, Tony Yu, Oleksandr O. Kurakevych, Vladimir L. Solozhenko. Ionic high-pressure form of elemental boron. Nature. 12. únor 2009, svazek 457, čís. 7231, s. 863–867. Dostupné online [abstrakt, cit. 2009-10-22]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature07736. (anglicky)

Externí odkazy

Názvosloví anorganické chemie na ChemWebu Archivováno 22. 10. 2009 na Wayback Machine.

[2] V tomto smyslu lze hovořit i o "jednoprvkových sloučeninách"; jako příklad lze uvést borid boru B₂^+δB₁₂^−δ objevený r. 2009^[1], vyskytující se jako struktura γ-B₂₈ v exotických podmínkách (vysoké tlaky).

[1] OGANOV, Artem R., Jiuhua Chen, Carlo Gatti, Yanzhang Ma, Yanming Ma, Colin W. Glass1, Zhenxian Liu, Tony Yu, Oleksandr O. Kurakevych, Vladimir L. Solozhenko. Ionic high-pressure form of elemental boron. Nature. 12. únor 2009, svazek 457, čís. 7231, s. 863–867. Dostupné online [abstrakt, cit. 2009-10-22]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature07736. (anglicky)

[p 1]

[1]