Anne-Sophie Mutter

německá houslistka

Anne-Sophie Mutter (* 29. června 1963, Rheinfelden, Bádensko) je německá houslová virtuózka, přezdívaná „královna houslí“.[1]

Anne-Sophie Mutter
Anne-Sophie Mutter
Anne-Sophie Mutter
Základní informace
Rodné jménoAnne-Sophie Mutter
Narození29. června 1963 (61 let)
Rheinfelden, Německo
Žánryklasická hudba
Povoláníhouslistka a hudební pedagožka
Nástrojehousle
Aktivní roky1977–současnost
VydavateléDeutsche Grammophon, EMI
Členem skupinAmerická akademie umění a věd
OceněníŘád za zásluhy Bádenska-Württemberska (1999)
Hudební cena Léonie Sonningové (2001)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (2001)
Hudební cena Herberta von Karajana (2003)
důstojník Řádu umění a literatury (2005)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)André Previn (2002–2006)
RodičeKarl-Wilhelm Mutter
Webwww.anne-sophie-mutter.com
Významný nástroj
Emiliani Antonio Stradivari 1703
Lord Dunn-Raven Antonio Stradivari 1710
Mutter Roberto Regazzi 2005
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a vzdělání

editovat

Anne-Sophie Mutter vyrostla ve městě Wehr v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Její otec Karl-Wilhelm Mutter byl vydavatelem regionálních novin Alb Bote.[2] Již ve věku pěti let si Anne-Sophie sama přála učit se na housle. Když po pouhém půl roce vyhrála dětskou hudební soutěž, bylo jí jasné, že se určitě chce stát houslistkou. Byla pak osvobozena od povinné školní docházky. Místo toho dostávala soukromé školní vyučování a intenzivní hodiny hry na housle a klavír.

Její nejdůležitější učitelkou hry na housle byla bývalá švýcarská virtuozka Aida Stucki, která ji vyučovala na konzervatoři ve Winterthuru. Aida Stucki je považována za objevitelku velkého talentu mladé houslistky.[3]

Zvítězila několikrát v celoněmecké hudební soutěži Jugend musiziert („Mládež hraje hudbu“).[4]

Houslová virtuozka

editovat

Do popředí zájmu odborníků se dostala jako třináctiletá, když v roce 1977 v Salcburku předvedla houslový koncert č. 3 G-dur zkomponovaný Wolfgangem Amadeem Mozartem v roce 1775. Dirigentem orchestru byl Herbert von Karajan. Další koncerty s orchestrem Berlínských filharmoniků (Berliner Philharmoniker) pod taktovkou stejného dirigenta v 80. letech 20. století založily její světový věhlas.

Ocenění

editovat

Anne-Sophie Mutter je nositelkou mnoha ocenění a vyznamenání. V roce 2009 obdržela jak francouzský Řád čestné legie tak Záslužný řád Spolkové republiky Německo.

Soukromý život

editovat

Anne-Sophie Mutter žije v Mnichově. Od roku 1989 byla provdaná za advokáta Detlefa Wunderlicha, který však v roce 1995 zemřel. Druhé manželství uzavřela v roce 2002 s hudebním skladatelem, pianistou a dirigentem Andrém Previnem. Manželé se rozvedli v roce 2006.

Housle Stradivari

editovat

Anne-Sophie Mutter vlastní dvoje vzácné housle Stradivari, které jsou známé pod jmény Emiliani a Lord Dunn-Raven. V současné době[kdy?] používá převážně housle Lord Dunn-Raven. Na dřívějších nahrávkách pod taktovkou dirigenta Herberta von Karajana, který s ní začal spolupracovat, když jí bylo pouhých 13 let, hrála na housle Emiliani.

Virtuozka používá také housle s názvem Mutter, které pro ni vytvořil Roberto Regazzi v roce 2005.

Diskografie (výběr)

editovat
  • Mozart Violin Concertos Nos. 3 & 5 (1978)
  • Beethoven Triple Concerto (1980)
  • Mendelssohn Violin Concerto/Bruch Violin Concerto No. 1 (1981)
  • Brahms Violin Concerto (1982)
  • Brahms Double Concerto (1983)
  • Tchaikovsky Violin Concerto (1988)
  • Lutosławski Partita & Chain 2/Stravinsky Violin Concerto (1988)
  • Beethoven: The String Trios (1989)
  • Bartok Violin Concerto No. 2/Moret En Rêve (1991)
  • Berg Violin Concerto/Rihm Time Chant (1992)
  • Carmen-Fantasie (1993)
  • Romance (1995)
  • Sibelius Violin Concerto (1995)
  • The Berlin Recital (1996)
  • Brahms Violin Concerto/Schumann Fantasy for Violin and Orchestra (1997)
  • Penderecki Violin Concerto No. 2/Bartok Sonata for Violin and Piano No. 2 (1997)
  • Beethoven The Violin Sonatas (1998)
  • Vivaldi The Four Seasons (1999)
  • Recital 2000 (2000)
  • Lutosławski Partita for Violin and Orchestra/Chain 2 (2002)
  • Beethoven Violin Concerto (2002)
  • Tango Song and Dance (2003)
  • Previn Violin Concerto/Bernstein Serenade (2003)
  • Tchaikovsky & Korngold Violin Concertos (2004)
  • Dutilleux Sur le même accord/Bartok Violin Concerto No. 2/Stravinsky Concerto en ré (2005)
  • Mozart The Violin Concertos (2005)
  • Mozart Piano Trios K502, K542, K548 (2006)
  • Mozart The Violin Sonatas (August 2006)
  • Simply Anne-Sophie (2006)
  • Gubaidulina in tempus praesens (2008)
  • Mendelssohn Violin Concerto (2009)
  • Mozart Violin Concertos Nos. 2 & 4 (1982)
  • Bach Violin Concertos/Concerto for Two Violins and Orchestra (1983)
  • Brahms Violin Sonatas (1983)
  • Vivaldi The Four Seasons (1984)
  • Lalo: Symphonie Espagnole/Sarasate: Zigeunerweisen (1985)
  • Mozart Violin Concerto No. 1, Sinfonia Concertante (1991)
  • Glazunov Violin Concerto/Prokofiev Violin Concerto No. 1 (1989)

Reference

editovat
  1. Archivovaná kopie. hudebnirozhledy.scena.cz [online]. [cit. 2009-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-16. 
  2. http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-13494853.html (německy)
  3. BRACHMANN, Jan: Ich bin einfach vorwärtsgestürmt (Řítila jsem se jednoduše vpřed). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 11. května 2020, s. 13 (německy).
  4. „Deutschland, deine Künstler“ (Německo, tvoji umělci) – Anne-Sophie Mutter; 2. července 2009, ARD-Fernsehen (televize ARD, německy)

Externí odkazy

editovat