Angmar byla země a říše ve fiktivním světě Středozemi J. R. R. Tolkiena. Jméno Angmar je sindarské a znamená Železný domov. Angmar založili v Prvním věku Východňané, kteří cestovali do Beleriandu na svazích pohoří Angmar ve věčně zamrzlém kraji Forodwaith na severu Středozemě, ve Třetím věku v roce 1300 se ale této země zmocnil Černokněžný král a přetvořil ji na svoji černokněžnou říši. Hlavním městem byla pevnost Carn Dûm.

Země Angmaru
Království Angmar
Černokněžná říše Angmar

Land of Angmar
Kingdom of Angmar
Witch-realm of Angmar
100 D. v./1300 T. v.–1975/3021 T. v.
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Poloha Angmaru v roce 3019 Třetího věku
obyvatelstvo
počet obyvatel:
až 1 milión
národnostní složení:
lidé, Střední lidé, Angmarani, skřeti, zlobři, Černí Númenorejci, Temní Dúnadani, divocí lidé z Rhudauru, Východňané, Forodrimové
Černá řeč, západština (Westron)
státní útvar
vznik:
100 D. v. – vznik země Angmaru, 1300 T. v. – založení černokněžné říše v Angmaru
zánik:
1975 T. v. – Bitva u Fornostu, rozprášení vojsk Angmaru posilami z Lindonu a Gondoru, zánik černokněžné říše
státní útvary a území
předcházející:
Rhudaur Rhudaur
Cardolan Cardolan
Arthedain Arthedain
Númenor Númenor
Věrní Númenorejci Věrní Númenorejci
Forodwaith Forodwaith
následující:
Temní Dúnadani Temní Dúnadani
Černí Númenorejci Černí Númenorejci
Věrní Númenorejci Věrní Númenorejci
Forodwaith Forodwaith

HistorieEditovat

 
Carn Dûm a Černokněžný král Angmaru dle Matěje Čadila

První věkEditovat

Historie Angmaru v Prvním věku je neznámá. Ví se jedině, že území Angmaru bylo osídleno potomky Východňanů, kteří přišli do Beleriandu během Prvního věku.

Druhý věkEditovat

Roku 100 D.v. už existovala země Angmar, která existovala v míru mezi ostatními národy Eriadoru a nezasahovala do žádných válek Druhého věku, a také byla ušetřena hrůz Války elfů se Sauronem a Války Posledního spojenectví, které zdecimovaly Eriador během Druhého věku. V Angmaru také pravděpodobně vznikla kolonie Númenoru, protože v regionu se před pádem Númenoru usídlilo mnoho Dúnadanů a Númenorské lodě proplouvali také podél pobřeží Forodwaithu během Númenorských expedicí na východ.

Třetí věkEditovat

Související informace naleznete také v článku Angmarské války.

Roku 1300 T.v. se Pán nazgûlů vydal na sever a prohlásil se králem Angmaru, které přetvořil na svou černokněžnou říši. Rekrutoval Angmarany do svých vojsk a zval také Temné Dúnadany a Černé Númenorejce pro své velkolepé plány. Také hojně využíval temnou magii k vytváření zbraní a tvorů kteří by bojovali po jeho boku, a tak získal přezdívku „Černokněžný král“. Lidé si uvědomili rostoucí zlo v horách, ale Angmar stále budoval svou moc. Žádné útoky na Arnor nepřišly, dokud na Arthedainský trůn nenastoupil Argeleb I., syn Malvegila.

 
Království Arnoru společně s Angmarem (červeně).

V roce 1356 byl Angmarský vazal Rhudaur nucen napadnout Arthedain. mnoho Arthedainských Dúnadanů bylo zabito, včetně krále Argeleba I. Nicméně s pomocí Cardolanu si Arthedain udržel silnou obrannou linii na úpatí Větrova. Během této doby se síly Angmaru pustily do druhého obléhání Roklinky.


Pak v roce 1409 Angmar anektoval Rhudaur a zotročil přeživší populaci divokých lidí Rhudauru. Následně Angmar obešel obranné linie Arnoru skrze Eregion a zaútočil na Cardolan, čímž těžce oslabil království Cardolan. Amon Sûl byl srovnán se zemí a Dúnadani byli nuceni uprchnout na západ. Pomoc přišla od Elfů z Lindonu, Roklinky a Lothlorienu. Angmarské armády byly odraženy od Fornostu a musely se stáhnout zpět do Angmaru. Stín severu byl na nějakou dobu potlačen, ale Arthedain byl nyní jediným zbývajícím severním královstvím, uzavřeným v dlouhém boji s Angmarem, který trval přes pět set let. Během této doby se Angmar pokusil posílit svůj vliv v Šedých horách a zmocnil se severních údolí Anduiny.

Po morové epidemii, která vpadla z východu v roce 1636, byly Mohylové kopce a střední Cardolan vylidněny, což umožnilo Černokněžnému králi poslat přízraky z Angmaru do Mohylových kopců.

Během 19. století Třetího věku Angmar prohrál válku s králem Aravalem z Arthedainu, který ho na chvíli zadržel. Nicméně Angmarské útoky na Severní království pokračovaly během války Vozatajů a v roce 1974 Angmar shromáždil své síly a zahájil konečný útok na Arthedain. Následně dobyli jeho hlavní město Fornost, čímž ukončili poslední severní království Dúnadanů.

O něco později princ Eärnur - dědic gondorského trůnu - dorazil na pomoc Arthedainu, ale zjistil, že je příliš pozdě. Jeho armáda porazila síly Angmaru v bitvě u Fornostu a Černokněžný král uprchl do Mordoru a nechal Černokněžnou říši Angmaru padnout v roce 1975. Po těchto válkách zanikla černokněžná říše, Temní Dúnadani a Černí Númenorejci opustili Angmar, a Angmarané se stáhli z Arnoru, Šedých hor a severní Anduiny zpět do Angmaru, hlavní město Carn Dûm bylo opuštěno a zamě Angmaru se uzavřela do sebe. Po zbytek Třetího věku Angmar neudržoval žádný kontakt se světem a postupně se vzpamatovával z nekonečných válek. Sauron se několikrát pokoušel obnovit černokněžnou říši, avšak bez úspěchu.

Čtvrtý věkEditovat

Ve Čtvrtém věku zbývající korupce Saurona opustila a Angmar a země Angmaru obnovila svoji populaci. Je pravděpodobné, že se lidé Angmaru podrobili Obnovenému království a že uznali vládu krále Elessara.

ReferenceEditovat

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat