Andromeda (mytologie)

Andromeda (řecky Ανδρομέδη, latinsky Andromeda) je v řecké mytologii dcerou etiopského krále Kéfea a jeho manželky Kassiopeie. Stala se manželkou Persea, vnuka argejského krále Akrisia.

Andromeda
Statue of Andromeda at Melbourne Hall gardens (geograph 3211214).jpg
Manžel(ka)Perseus
Partner(ka)Fineus
DětiGorgofona
Perses
Élektryón
Heleus
Sthenelos
Méstor (syn Persea)
Autochthe
Cynurus
Alkaios
RodičeKéfeus a Kassiopeia
PříbuzníTyndareós[1][2], Leucippus[1], Afareus[1][3], Hippokoón, Ikarios (Sparta)[1][4], Arene a Deidamia (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PříběhEditovat

Pýcha královny Kassiopeie přinesla celé zemi a zejména královské dceři Andromedě velkou pohromu. Královnina pýcha došla až tak daleko, že se vyvyšovala nad mořské bohyně Néreovny a tvrdila, že by nad nimi vyhrála v soutěži krásy. Mořský bůh Poseidón za trest seslal na království potopu a navíc mořskou obludu, která zemi těžce sužovala. Král vyhledal pomoc věštírny a její odpověď zněla jednoznačně: má-li být zachráněno království, musí být obludě obětována královská dcera Andromeda. A tak se stalo, že nahá Andromeda byla přikována ke skále na pobřeží a tam ponechána jako oběť obludě.

To bylo právě v době, kdy se hrdina Perseus vracel z nebezpečné cesty, na níž v těžkém boji usmrtil Gorgonu Medúsu a její smrtící hlavu nesl Polydektovi, králi na ostrově Serifos. Perseus měl ještě dary bohů, které mu pomáhaly - okřídlené střevíce, přilbu neviditelnosti a kouzelný meč. Když z výšky zahlédl nahou dívku na mořském břehu, snesl se na zem, kde nedaleko úzkostně sledovali svou dceru královští rodiče. Krátce s nimi promluvil a uzavřeli dohodu, že když Andromedu osvobodí, stane se jeho manželkou. Rodiče souhlasili a Perseus vybojoval s obludou dlouhý a těžký zápas. Nakonec se vítězství přiklonilo k Perseovi a Andromeda byla volná.

V paláci se brzy nato konala královská svatba. Do hodovní síně však vtrhl bratr krále Kéfea Fíneus, který byl předtím s Andromedou zasnoubený. Když jí však hrozilo nebezpečí, ustoupil do ústraní a nechal ji svému osudu. Nyní se domáhal svých původních práv a přivedl si i velkou družinu vojáků, aby mu pomohli Persea odstranit. Příchod Fíneův umožnila královna Kassiopeia, která poté, co nebezpečí pro její dceru pominulo, chtěla Persea zradit.

Došlo k boji, v němž se Perseus přesile statečně postavil a mnohé protivníky zdolal, když však přesila byla stále silná, Perseus vytáhl z mošny (zvané kibisis) hlavu Medúsy a všech jeho dvě stě nepřátel včetně Fínea zkamenělo.

Novomanželé potom odjeli na ostrov Serifos, kde žila Perseova matka Danaé a poté se vrátili do Argu, kde se Perseus stal králem. Andromeda mu porodila potomky jménem Persés, Alkaios, Élektryón, Sthenelos, Méstor, Heleios a Gorgofona.

Jejich pravnukem byl největší hrdina Héraklés.

Po smrti bohové přenesli Andromedu, Kassiopeiu i Kéfea na oblohu jako souhvězdí.

Zobrazení v uměníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Pseudo-Apollodorus: Pseudo-Apollodórova Bibliothéka.
  2. Tyndarěus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3.  Q24335671. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek IIa.
  4.  Q4529168:  Q24426875. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIIa.

LiteraturaEditovat

  • Kolektiv autorů: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
  • Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Deus, Praha 2013, ISBN 978-80-87408-26-1
  • Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7
  • Jan Bažant, Perseus a Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, ISBN 978-80-200-2658-3

Externí odkazyEditovat