Medúsa

nestvůrná žena z řecké mytologie

Medúsa, starořecky Μέδουσα „strážkyně“[1], latinsky Medousa, je v řecké mytologii jedna ze tří zrůdných Gorgon, dcer mořského boha Forkýna a jeho družky Kétó. Zpravidla je popisovaná jako okřídelná žena s hady místo vlasů, která ty co se zadívají do jejích očí promění v kámen. Byla zabita hrdinou Perseem a z její krve se zrodil Chrýsáór a Pégasos.

Hlava Gorgony Medúsy na antefixu z 4. století př. n. l., nález snad z ostrova Thasos, Puškinovo muzeum
Tento článek je o mytologické postavě. Další významy jsou uvedeny na stránce Medúza (rozcestník).

MytologieEditovat

Podle Hésiodovy Theogonie mořský bůh Forkýnos a jeho družka Kétó zplodili tři sestry Graie a tři sestry Gorgony: Medúsu, Euryalé a Sthenó, které žily za Ókeanem ve společnosti Hesperidek. Druhé dvě jmenované byly nesmrtelné a nestárnoucí, ale Medúsa byla smrtelná. Medúsa také měla milenecký vztah s Poseidónem a z její krve, poté co ji usekl hlavu Perseus, se zrodili Chrysáór a Pegasos.[2]

Podání o původu Medúsy a jejích sester se objevuje také v eposu Kýpria, kde je navíc uváděno že obývaly ostrov Sarpedon, a v dalších textech jako je Pseudo-Apollodórova Bibliothéka Podle Aischylova Upoutaného Prométhea žili Gorgony, též zvané Forkýdy, na pláních u mýsijského města Kithéné a toto dílo sestry také poprvé popisuje jako okřídlené, s hadími vlasy (drakontomalloi) a uvádí že pohled na ně je smrtelný. V Hyginových Fabulae však uvádí že otcem Medúsy a zbylých Gorgon byl Gorgón, syn Týfóna a Echidny.[2]

Motiv Medúsy a Poseidóna zmíněný Hésidodem se opět objevuje až v Ovidiových Proměnách, podle kterých byla Medousa znásilněna Neptunem v Minervině chrámu a bohyni ji za to potrestala proměněním jejích krásných vlasů v hady. Ve stejném díle a v Pseudo-Apollodórova Bibliothéce se objevuje také motiv že Minerva byla na Medousu rozhořčena protože ta srovnávala svojí krásu či krásu svých vlasů s krásou Minervinou.[2]

Když ji později zabil Perseus, měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu.

Po její smrti vyskočil z jejího těla obr Chrýsáór a okřídlený kůň Pégasos. Z kapek její krve byli jedovatí hadi.

Medusina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil prý čtyřikrát:

Potom Perseus odevzdal hlavu Medusy bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj nezdolný štít aigidu (egidu).

Odraz v uměníEditovat

 
Hlava Medusy na Rubensově obraze, Moravská galerie Brno

Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. medusa [online]. Online Etymological Dictionary [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  2. a b c Gorgones & Medousa [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Moravská galerie Brno

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat