Otevřít hlavní menu

Alois Welz

rakouský a český velkostatkář, podnikatel a politik

Alois Welz (20. března 1821 Dobrá Voda[2]2. června 1895 Královské Vinohrady[3][4]) byl rakouský a český velkostatkář, podnikatel ve sklářském průmyslu a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Alois Welz
manželé Alois a Emílie Welzowi
manželé Alois a Emílie Welzowi

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[1]

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1884
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku

Narození 20. března 1821
Dobrá Voda
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 2. června 1895 (ve věku 74 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Byl majitelem sklárny, statkářem a majitelem domu.[4] Jeho otcem byl Tomáš Welz. Alois později od svého otce odkoupil sklárnu v Dobré Vodě. Původní sortiment rozšířil o broušené lustry. Roku 1859 koupil panství Podhořany u Ronova od hraběte Županského. Během obchodní cesty do Antonínova se potkal se svou budoucí manželkou Emilií Riedlovou. Měli sedm dětí. Poté, co Emilie zemřela, se podruhé oženil s Johanou Weberovou. Toto manželství bylo bezdětné. Po Aloisově smrti roku 1895 zdědila podhořanské panství dcera Klára Riedlová, rozená Welzová.[2]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[6] Naposledy se pak zemským poslancem stal ve volbách roku 1883.[7] Rezignoval roku 1884.[8] Patřil do frakce Strany konzervativního velkostatku, která podporovala český státoprávní program. On sám přitom byl jazykově Němcem.[9] Když ovšem v 60. letech dorazil do Podhořan císař František Josef, přivítal ho Welz v češtině.[2]

Zemský sněm ho roku 1871 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Složil slib 7. května 1872. Nedostavil se ale do sněmovny, proto byl jeho mandát 23. února 1872 prohlášen za zaniklý.[10]

Zemřel v červnu 1895. Pohřben byl 4. června 1895 na Olšanských hřbitovech.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Na činnosti Říšské rady se fakticky nepodílel.
  2. a b c Z Welzových poznámek a výpisů ze zemských knih. [online]. podhorany.cz [cit. 2015-05-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Královské Vinohrady (kostel sv. Ludmily)
  4. a b c Denní zprávy. Národní listy. Červen 1895, roč. 35, čís. 152, s. 2. Dostupné online. 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
  9. Politik, 5. 6. 1895, s. 4.
  10. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.