Alois Suttý
Alois Suttý (1. března 1924, Německo – 12. duben 1951, Praha, Pankrácká věznice) byl účastník československého protikomunistického odboje. V letech 1949–1950 působil jako zpravodajský kurýr a převaděč. Spolupracoval přitom se skupinou Františka Wiendla z Klatov. Po zatčení byl odsouzen k trestu smrti a popraven v pankrácké věznici.
| Alois Suttý | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. března 1924 Německo |
| Úmrtí | 12. dubna 1951 (ve věku 27 let) Praha, Pankrácká věznice |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_28.jpg)
_Podporucik_1946.gif)
Život
editovatAlois Suttý se narodil roku 1924 do české rodiny žijící v Německu. V Československu žil od roku 1926. Po ustavení komunistické diktatury v únoru 1948 začal do Německa převádět osoby, které se cítily ohroženy. Po svém prvním zatčení byl roku 1949 odsouzen ke dvouletému trestu, ale už v dubnu 1949 se mu podařilo uprchnout. Po přechodu hranice do americké okupační zóny Německa se ocitl v uprchlickém táboře. V průběhu několika následujících měsíců Suttý uskutečnil několik přechodů do Československa. Ve své činnosti spolupracoval s protirežimní skupinou Františka Wiendla z Klatov. Mezi její další členy patřili mimo jiné Jiří Krbec, Jan Štork a Jan Prantl. Spolupráce s Wiendlem vznikla díky tomu, že se Suttý z vězení znal s jeho otcem Františkem Wiendlem st.[1] Alois Suttý při svých cestách zejména převáděl osoby z Československa do Německa, pašoval dopisy a vzkazy i nedostatkové zboží. V srpnu 1949 na prosbu jistého Johna, pracujícího pro americkou zpravodajskou službu, převedl do Československa zpravodajského kurýra Václava Smrže, který však byl při plnění svých úkolů zatčen.[2]
V listopadu 1949 byla část Wiendlovy skupiny zatčena. V prosinci 1949 Suttý do Německa převedl svou snoubenku Marii Cvachovcovou a v lednu 1950 se s ní oženil. Manželé se plánovali usadit v Kanadě. Mezitím však Suttý, opět na žádost Johnyho, do Československa převedl zpravodajského kurýra Stanislava Rachaře. Když byl Rachař v dubnu 1950 zatčen, Státní bezpečnost se mimo jiné dověděla, že převaděči využívali úkryt na statku rodiny Toušových v Pocínovicích. Příslušníci Státní bezpečností statek obsadili a vyčkávali. Dne 9. dubna 1950 se tu před přechodem do Německa zastavil Suttý v doprovodu další osoby. Když mu dveře statku otevřel neznámý člověk, Suttý se ihned bránil se zbraní v ruce a přitom postřelil příslušníka Jaroslava Špeierla. Přesto podlehl přesile a byl zatčen.[2]
Alois Suttý byl zařazen do politického procesu s klatovskou skupinou kolem Františka Wiendla. Souzeno v něm bylo čtrnáct osob. Státní soud v Praze rozsudek vynesl 12. dubna 1951. Alois Suttý byl za velezradu, vyzvědačství a další trestné činy odsouzen k trestu smrti. Následně rozsudek potvrdil Nejvyšší soud.[2] Dne 12. dubna 1951 byl Alois Suttý popraven v pankrácké věznici. Před popravou řekl, že vše dělal pro český národ, aby české děti měly lepší budoucnost.[2] Jeho ostatky byly 24. dubna 1951 tajně pohřbeny do společného hrobu při severní zdi Ďáblického hřbitova.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PINEROVÁ, Klára. Alois Suttý. In: ŽÁČEK, Pavel. Vyjádření úcty a vděčnosti. Sborník o protikomunistickém odboji. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2013. ISBN 978-80-7278-623-7. S. 72.
- ↑ a b c d Pinerová, 2012, s. 73.
- ↑ LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. ISBN 978-80-88292-96-8. S. 42.
Literatura
editovat- ŠTANCL, Jiří (ed.): Třetí odboj na Klatovsku a Domažlicku. Klatovy 2015.
- TIKAL, Oldřich. Třetí odboj na Domažlicku. Sborník osob pronásledovaných na Domažlicku z politických důvodů 1948–1989.. Domažlice: [s.n.], 2002.
- WIENDL, Jan. Mužové iluzí a činů, příspěvek k dějinám demokratického odboje na Klatovsku. In: Sborník prací z historie a dějin umění 2/ 2003 „Klatovy“; Klatovy – Klenová: Galerie Klatovy/ Klenová – Historická společnost Klatovy 2003, strany 162, 169 a 170.
- PEJČOCH, Ivo a TOMEK, Prokop. Agenti-chodci na popravišti: kurýři západních zpravodajských služeb, popravení v letech 1949-1958. Vydání 1. Cheb: Svět křídel, 2010; 343 stran; strany 277 až 284; Svět křídel; 126. ISBN 978-80-86808-88-8.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Suttý na Wikimedia Commons - PADEVĚT, Jiří. Převáděl přes hranice ty, kdo nechtěli žít v komunistickém ráji. Stihl ho tragický osud (Alois Suttý) [online]. Stream cz; Temná doba (1938–1953), 2023-04-26 [cit. 2023-07-29]. Video – stopáž: 7 minut a 9 sekund. Dostupné online.
