Wikipedie

Alkoholismus v Česku

Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Upravit úvod, momentálně je psán stylem POV (alkoholismus je velký problém…, je to znepokojující…), chce to přihlédnout i k bagatelizující straně. Upravit sekci Historie (psát spíše klasickými odstavci než výčtem let). Historie je v současnosti pahýl (začíná rokem 1993 a starší dějiny nejsou ani zmíněny, je možné začlenit například informace o pití piva i dětmi ve středověku z důvodu znečištěné vody, prý proti tomu mají Češi už i určitou genetickou odolnost). Do zbytku článku alespoň doplnit wikiodkazy.

V České republice je alkoholismus problém, který je často bagatelizován.[1] Dá se říci, že lidí, kteří problematicky konzumují alkoholické nápoje, jsou v Česku statisíce.[2] Z dostupných statistik vyplývá, že nadměrná pravidelná konzumace alkoholických nápojů (abúzus) se v ČR týká 25 % mužů a 10 % žen (též uváděno 5 % žen).[3] Znepokojující je i rozšířenost konzumace alkoholu mezi mládeží. Tento fenomén je na okraji zájmu veřejnosti a zastiňuje ho viditelnější drogová problematika.

Historie editovat

V České republice je dlouhá a úspěšná tradice léčebného systému založeného dr. Skálou v pražském Apolináři v roce 1948,[4] kombinujícího skupinovou psychoterapii a prvky terapeutické komunity, zahrnující aktivní účast pacientů s režimovou léčbou a nezbytnou farmakoterapií.

V roce 1993 byla zřízena Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí[5]

V roce 2003 kvůli pravidlům Evropské unie, která umožňují použít název „rum“ jen pro pravý destilát z cukrové třtiny,[6] bylo druhové označení tuzemský rum nahrazeno označením „tuzemák“.[7][8]

Od září 2012 do 29. ledna 2013 v Česku a Polsku došlo k sérii otrav metanolem, který byl prodáván jako alkohol. Na otravu zemřelo 47 Čechů, tři Poláci a desítky dalších osob byly hospitalizovány. Mnozí lidé utrpěli trvalé poškození zraku.

2013
Liga otevřených mužů začala pořádat akci Suchej únor. Prvního ročníku se zúčastnilo zhruba 100 mužů.
2019 až 2021
Projekt RAS, „Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky“[9]
2021
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti připravilo historicky první samostatnou Zprávu o alkoholu v České republice, která je podkladem pro formulaci vládních veřejnězdravotních opatření založených na faktech.[10] Předtím byla vybraná přehledová data o situaci v oblasti alkoholu uváděna jen ve výročních zprávách o stavu ve věcech drog.
Úřad vlády chce přesunout koordinaci protidrogové politiky pod Ministerstvo zdravotnictví[11]
  Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Současný stav editovat

Česká republika patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také země s nejvyšším výskytem nárazového pití alkoholu na světě.[10] V mezinárodních srovnáních (např. OECD[12], WHO[13]) se ČR dlouhodobě umisťuje na prvním až čtvrtém místě.

Dostupnost a vnímání editovat

Tradičně je v ČR cena alkoholu relativně nízká, současně je to jeden z klíčových faktorů ovlivňujících dostupnost a tudíž i spotřebu alkoholu a bezprostředně související negativní následky abúzu – smrtelné úrazy, sebevraždy a vraždy pod vlivem alkoholu.[14] Zákon neupravuje dobu, kdy je možné alkohol prodávat, prodává se tedy v jakékoli denní či noční době, a to na mnoha místech, v prodejnách potravin, ve stáncích s občerstvením, v prostředcích hromadné dopravy, na čerpacích stanicích apod.[10]

Totéž platí pro mládež, podle studie ESPAD si např. pivo snadno obstará 80 % 16letých.

Problémem ČR je vysoká společenská akceptace alkoholu jako průvodce každodenními, svátečními, rodinnými i společenskými událostmi či oslavami bez odpovídající reflexe zdravotních či sociálních rizik.[15]

Krátké intervence u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu provádí jen asi polovina lékařů.[10] Odhadem pouze polovina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a necelá desetina dostane doporučení s pitím přestat nebo ho omezit.

Domácí výroba lihovin je zákonem zakázána, pivo či víno je možno vyrobit doma do množství 2 000 l na domácnost. Českým specifikem jsou tzv. pěstitelské pálenice, kde si mohou pěstitelé nechat vyrobit omezené množství ovocného destilátu z vlastního ovoce. Nejvíce rozšířeny jsou v moravských regionech.

Ekonomika editovat

Za alkoholický nápoj obsahující 10 g etanolu je odvedena různá spotřební daň v závislosti na druhu alkoholického nápoje: u vína je to 0 Kč, u piva cca 1 Kč, u lihovin 4 Kč (u ovocných destilátů z pěstitelské pálenice 2 Kč), u likérových vín 1,5 Kč, odhady pro cider a hard seltzer jsou komplikované s ohledem na to, že daň se počítá od typu alkoholu obsaženého v těchto nápojích, což je různé podle výrobce. Daň z lihu[16] a zdanění piva uvádí také článek Spotřební daň.

Na spotřební dani z alkoholických nápojů stát v posledních letech inkasoval cca 13 mld. Kč ročně: z lihovin kolem 8 mld. Kč (61–62 %), z piva 4,5 mld. Kč (35–36 %) a z vína a meziproduktů 0,4 mld. Kč (3 %). V r. 2020 došlo k meziročnímu poklesu, pravděpodobně v důsledku epidemie COVID-19.[10]

Odhad celkových společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu v ČR z r. 2016 uvádí náklady užívání alkoholu ve výši 56,6 mld. Kč.[10]

Statistika editovat

V posledních letech[kdy?] lze sledovat nárůst prevalence denní konzumace alkoholu mezi dospělými, a to zejména u mužů. K největšímu nárůstu došlo ve věkové skupině 45 až 54 let, avšak nárůst byl zaznamenán ve všech věkových skupinách s výjimkou skupiny 15 až 24 let.

Míra užívání alkoholu, včetně rizikových forem pití, mezi dětmi a dospívajícími klesá, a to již od roku 2011. V mezinárodním srovnání však zkušenosti české mládeže s alkoholem zůstávají stále na velmi vysoké úrovni – např. pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti (tj. 5 a více sklenic) uvádí 38,5 % českých 16letých, jednou týdně nebo častěji pije nadměrné dávky alkoholu 11,7 % dospívajících.[10] Dlouhodobě dochází k vyrovnávání rozdílů mezi chlapci a dívkami a nadále pozorujeme rozdíly podle typu studované školy – nejvyšší hodnoty ukazatelů jsou u studentů středních škol bez maturity. Kolem 18. roku věku se rozdíly mezi typy škol vyrovnávají.

Průměrně se v ČR spotřebuje 10 litrů etanolu na 1 obyvatele za rok (včetně dětí a seniorů), což odpovídá množství přibližně 22 g na 1 obyvatele/den.[17] Rovněž výskyt nárazového pití alkoholu patří k nejvyšším na světě. Podle mnoha studií alkohol je nejčastější iniciační drogou ke konzumaci vysoce rizikových drog, jako je třeba heroin nebo pervitin.“

Denně pije alkohol 10 % dospělých.[10] Odhadem 11 % české populace splňuje diagnostická kritéria pro závislostní poruchu spojenou s konzumací alkoholu. Rizikově pije alkohol 17–19 % dospělé populace, tj. v přepočtu odhadem 1,5 – 1,7 mil. obyvatel ČR, z nich téměř 900 tis. (9–10 % populace) spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu. Výskyt škodlivého pití alkoholu je dlouhodobě 2–3krát vyšší mezi muži. Dlouhodobé trendy ukazují nárůst prevalence škodlivého užívání alkoholu od r. 2012. V průmyslově vyspělých zemích představují lidé závislí na alkoholu 30–40 % z celkového počtu pacientů psychiatrických lůžkových zařízení, v ČR jsou tato čísla v některých psychiatrických léčebnách ještě vyšší.[3]

Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6–7 tis. osob, což představuje 6 % celkové úmrtnosti v ČR (10 % u mužů a 2 % u žen).[10] Přibližně 2 tis. případů úmrtí jsou přímo přiřaditelné alkoholu, u dalších 600 případů ročně jde o úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Největší podíl celkového počtu alkoholových úmrtí se vyskytuje ve starších věkových skupinách, nejvyšší relativní zátěž alkoholem byla ve věkové skupině 35–44 let. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace.

Úmrtnost spojená s alkoholem v ČR v posledních letech roste, zejména v souvislosti s alkoholickým onemocněním jater. Alkohol je také nejčastější příčinou domácího násilí a mnoha sociálně nežádoucích jevů.

Stát, veřejná správa a služby editovat

Česká veřejná správa má pro boj se závislostí na alkoholu zřízeny tyto nástroje:

  • Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí[5]
je v činnosti již od roku 1993. Za tuto dobu alkoholismus v ČR významně narostl.
  • Aktuálně je v ČR odhadováno téměř 300 adiktologických programů různého typu, z nich je 30–40 rezidenčních programů a 40 doléčovacích programů. V kontaktu s adiktologickými programy je ročně přibližně 30 tis. uživatelů alkoholu, z nichž cca 27 tis. osob je v kontaktu s psychiatrickými zařízeními, a z toho cca 6 tis. je v lůžkové péči. Uživatelé alkoholu jsou také klienty nízkoprahových harm reduction programů primárně určených pro osoby užívající nelegální drogy, v r. 2020 bylo v kontaktu s nimi 3,3 tis. uživatelů alkoholu.[10]

Soukromé zdroje, organizace, akce editovat

Ze sdružení na bázi svépomoci je nejvíce rozšířeno společenství Anonymní alkoholici, které působí v 67 skupinách ve 45 městech. V českých zemích fungují od osmdesátých let 20. století.[18]

Alkoholismus v kultuře editovat

Knihy o alkoholismu (ČR) editovat

Filmy o alkoholismu (ČR) editovat

Reference editovat

  1. ↑ V Česku roste spotřeba alkoholu. Více než Češi pijí jen Litevci. iDnes.cz [online]. 21. července 2018. Dostupné online. 
  2. ↑ V databázi máme generace závislých, říká adiktolog. Novinky.cz [online]. Borgis, 1. září 2019. Dostupné online. 
  3. ↑ a b P.Popov, VFN Praha: Závislost na alkoholu, pdf
  4. ↑ [Skála J, et al. Závislost na alkoholu a jiných drogách. Praha Avicenum 1987.]
  5. ↑ a b Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí
  6. ↑ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (ze dne 29. května 1989, kterým se stanovila obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin)
  7. ↑ Tuzemský rum se kvůli EU od roku 2003 přejmenuje na Tuzemák Archivováno 26. 11. 2010 na Wayback Machine. (GastroNews.cz, 4. dubna 2002)
  8. ↑ Tuzemský rum: pití, jemuž EU vzala jméno (iDnes.cz, 13. září 2002)
  9. ↑ Projekt RAS
  10. ↑ a b c d e f g h i j Vláda ČR: Alkohol – dobrý sluha nebo zlý pán? První vládní zpráva o alkoholu v České republice, 29. 3. 2022
  11. ↑ Úřad vlády se chce zbavit protidrogové agendy.
  12. ↑ OECD: Alcohol consumption, anglicky
  13. ↑ WHO: Celková spotřeba na hlavu (15+) (v litrech čistého alkoholu) podle zemí, anglicky
  14. ↑ Rehn N, Room R, Edwards G. Alcohol in the European region – consumption, harm and policies. WHO Copenhagen 2001: 108.
  15. ↑ PROCHÁZKOVÁ, Martina. Lékařka: Alkohol spouští rakovinu a my si jím připíjíme na zdraví, škrtněte ho. iDNES.cz [online]. 2024-02-09. Dostupné online. 
  16. ↑ § 70 zákona č. 353/2003 Sb.
  17. ↑ ČT24. Češi průměrně vypijí deset litrů čistého alkoholu ročně. Tuzemská spotřeba zůstává na vrcholu žebříčků. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Sdružení pro všeobecné služby Anonymních alkoholiků: Historie AA v ČR, 2018
  19. ↑ T.G. Masaryk: O ethice a alkoholismu
  20. ↑ Suchej únor, 28 důvodů, proč ochutnat čistokrevnej život

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alkoholismus_v_Česku&oldid=23827772“