Ali Riza Karabeg

bosenskohercegovský islámský duchovní

Hadži Ali Riza-efendija Karabeg (1870 či 1872 Mostar, osmanská říše21. ledna 1944 Mostar, Nezávislý stát Chorvatsko) byl bosenskohercegovský islámský duchovní bosňáckého původu.

Ali Riza Karabeg
Narození1870 nebo 1872
Mostar
Úmrtí21. ledna 1944
Mostar
Povoláníduchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Narodil se významné muslimské rodiny, která měla silnou tradici islámské vzdělanosti. Jeho otec Mustafa Sidki Karabeg (?–2. 8. 1878) byl mostarským muftím. V létě roku 1878, kdy do země vtrhla okupační rakousko-uherská armáda, zastával umírněnou pozici, načež byl zastánci ozbrojeného odporu zabit. Mustafa přivedl na svět dva syny, Ahmeda (1868–1942) a Ali Rizu.

Ali Riza se nejprve vzdělával u svého otce, později studoval v mostarské Koski Mehmed-pašově a Karađozbegově medrese, vyšších islámských školách. Ve studiu nato pokračoval v Istanbulu. Po návratu do vlasti nevykonával žádný úřad a zabýval se správou rodinného majetku a samostudiem v oblasti islámských věd. Přispíval též do muslimských listů Novi behar a el-Hidaje.

Za Karabegovo nejvýznamnější dílo je považován úplný překlad Kurʼánu do srbochorvatštiny, resp. bosenštiny, otištěný v Mostaru roku 1937. Podle nejnovějších analýz ale výsledný text v zásadě kopíroval starší srbský překlad (Koran, Beograd 1895), jehož autor Mihajlo (Mićo) Ljubibratić vyšel z ruského překladu a ten zase z francouzského vydání. Roku 1937 byl v Sarajevu uveřejněn také překlad Kurʼánu duchovních Mehmeda Džemaluddina-efendiji Čauševiće a Muhammed-efendiji Pandži. Ten se s největší pravděpodobností neopíral o originální arabštinu, nýbrž o turecký překlad Ömera Rızy (Kurani kerim terdžume ve tefsir, Istanbul 1934), který zase vycházel z anglického překladi Muhammada Aliho (The Holy Quran, Lahore 1920).[1][2]

Karabeg přivedl na svět pět dětí. Karabegovy tělesné ostatky byly uloženy na muslimském hřbitově Gornja Carina v Mostaru.

Dílo editovat

  • Rasprava o hidžabu (krivenju muslimanki) (Pojednání o hidžábu: zahalování muslimek, Mostar 1928)
  • Kratki životopis Muhameda A. S. sa socijalnog gledišta (Stručný životopis Muhammada, mír a požehnání s ním, z hlediska sociálního, Mostar 1929
  • Kur'an (překlad Kurʼánu do srbochorvatštiny, resp. bosenštiny, Mostar 1937, Sarajevo 1942)

Reference editovat

  1. RAMIĆ, Jusuf. Naši prijevodi kur’ana urađeni posredstvom drugih jezika. Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini. Roč. 2009, čís. 11–12, s. 1061–1083. Dostupné online. 
  2. Merhum hadži Ali-Riza ef. Karabeg. Glasnik Islamske vjerske zajednice Nezavisne države Hrvatske. Únor–březen 1944, roč. XII, čís. 2–3, s. 57–58.