Otevřít hlavní menu

Alexandre Guilmant

francouzský hudební skladatel

Alexandre Guilmant [gilmɑ̃] (12. března 1837 Boulogne-sur-Mer29. března 1911 Meudon u Paříže) byl francouzský varhaník, hudební skladatel, muzikolog a hudební pedagog.

Alexandre Guilmant
Alexandre Guilmant 001.jpg
Narození 12. března 1837
Boulogne-sur-Mer
Úmrtí 29. března 1911 (ve věku 74 let)
Meudon
Místo pohřbení Montparnasse
Povolání hudební skladatel, varhaník, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Clarence Eddy a Alexandre Guilmant ve Steinway Hall, Chicago 1898
A. Guilmant, Fuga alla Händel

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se do rodiny varhaníka J.-B. Guilmanta (17931890), u něhož začal také studovat varhanní hru. Na konzervatoři rodného města byl zaměstnán jako varhaník ve svých 16 letech, ve 20 jako dirigent a učitel. Později studoval v Bruselu u J.-N. Lemmense. Byl pověřen inaugurací varhan v kostele Saint-Sulpice a v pařížské katedrále, kde posluchače tak nadchl, že byl roku 1871 ustanoven varhaníkem v nedávno postaveném kostele La Trinité se slavnými varhanami, kde pak působil 30 let.

Guilmant se proslavil svými improvizacemi, v kostelech i na koncertech. Během světové výstavy 1878 koncertoval v sálu Trocadéra, po celé Evropě, zejména v Anglii, Rusku a Itálii, ale i v Kanadě a v USA, kde v roce 1904 měl 40 recitálů na tehdy největších varhanách světa. S mladším kolegou A. Pirro vydal od roku 1898 deset svazků barokních francouzských varhanních skladeb a 25 svazků světových varhanních klasiků.

Roku 1894 založil se třemi kolegy pařížskou Schola cantorum, kde učil až do smrti. Roku 1896 převzal po Charles-Marie Widorovi školu varhanní hry na Pařížské konzervatoři, kde vychoval množství varhaníků i skladatelů nejen z Francie. Ke studentům se choval neobyčejně laskavě a velkou pozornost prý věnoval detailům.

DíloEditovat

Jako skladatel se Guilmant věnoval téměř výhradně varhanní hudbě. Vydal 18 svazků „Skladeb v různých stylech“, 12 svazků „Praktického varhaníka“ a 10 svazků „Chrámového varhaníka“. Svých osm „Sonát“ s orchestrem komponoval s ohledem na mohutný nástroj v kostele Svaté Trojice – vrcholné dílo slavného varhanáře Cavaillé-Colla – takže se často označují jako „symfonie“ a řadí se po bok symfonií Césara Francka.

Výběr skladeb s opusovými číslyEditovat

  • 1: Ave Verum pro sbor a varhany
  • 2: O Salutaris Hostia pro sbor a varhany
  • 3: Faux-Bourdons – Chant de la Commission de Reims a Cambras
  • 4: Messe en Fa majeur pro sbor a varhany
  • 6: První mše pro 4 hlasy, sbor a varhany
  • 7: Te Deum pro sbor a varhany
  • 8: Quam Dilecta (Žalm 83) pro sbor a varhany
  • 9: Missa brevis pro sbor a varhany
  • 11: Třetí slavná mše pro sbor a varhany
  • 12: Pět litanií k poctě Panny Marie
  • 14: 12 motet pro sbor a varhany
  • 15–20: Skladby v různých stylech pro varhany, 1–6
  • 21: Kyrie Eleison pro sbor a varhany/orchestr
  • 22: Modlitba pro violoncello a klavír
  • 23: Dvě skladby pro harmonium
  • 24–25: Skladby v různých stylech pro varhany, 7–8
  • 26: Pastorale pro harmonium a klavírní duo
  • 27: Modlitba a ukolébavka pro harmonium
  • 28: Canzonata pro harmonium
  • 29: Fughata de Concert pro harmonium
  • 30: Aspiration Religieuse pro harmonium
  • 31: Scherzo pro harmonium
  • 32: Dvě skladby pro harmonium
  • 33: Skladby v různých stylech pro varhany, 9
  • 34: Triumfální pochod pro harmonium a klavírní duo
  • 35: Mazurka de Salon pro harmonium
  • 36: Scherzo Capriccioso pro harmonium a klavírní duo
  • 37: O Salutaris pro bas nebo baryton a varhany
  • 38: Idylle pro klavír
  • 39: Praktický varhaník pro harmonium, 1
  • 40: Skladby v různých stylech pro varhany, 10
  • 41: Praktický varhaník pro harmonium, 2
  • 42: Sonáta č, 1/Symfonie č. 1 pro varhany (a orchestr)
  • 43: Fantasie na dvě anglické melodie pro varhany
  • 44–45: Skladby v různých stylech pro varhany, 11–12
  • 45: Skladby v různých stylech pro varhany, 12
  • 46–47: Praktický varhaník pro harmonium, 3–4
  • 48: Šest malých skladeb pro klavír
  • 49–50: Praktický varhaník pro harmonium, 5–6
  • 51: Balthazar: Scène Lyrique
  • 52: Praktický varhaník pro harmonium, 7
  • 53: Symfonie-kantáta Ariane
  • 54: Kantáta na počest Frédérica Sauvage pro sbor a orchestr
  • 55–59: Praktický varhaník pro harmonium, 8–12
  • 60: Noëls pro harmonium nebo varhany (4 sv.)
  • 61: Čtvrtá sonáta pro harmonium nebo velké varhany
  • 62: Korunovace Panny Marie z Boulogne-sur-Mer pro sbor a orchestr
  • 63: Meditace na ‘‘Stabat Mater pro varhany a orchestr
  • 64: Christus Vincit pro sbor a varhany
  • 65: Chrámový varhaník pro varhany ou harmonium (10 s)
  • 66: Ecce Panis pro sbor a varhany
  • 67: Deux Romances sans Paroles pro violoncello nebo housle a klavír
  • 68: 60 interludií v chorálních tóninách pro varhany nebo harmonium
  • 69–75: Skladby v různých stylech pro varhany, 13–18
  • 77: Sedm skladeb pro varhany
  • 78: Berceuse (Elegie) pro flétnu a klavír
  • 79: Berceuse pro flétnu nebo housle a klavír
  • 80: Sonáta č. 5 pro velké varhany
  • 81: Allegro pro varhany a orchestr
  • 82: Dvě skladby pro varhany
  • 83: Final alla Schumann pro varhany a orchestr
  • 84: Grand Choeur en forme de Marche pro velké varhany
  • 85: Romance beze slov pro flétnu a klavír
  • 86: Sonáta č. 6 pro velké varhany
  • 87: Offertorium pro svátek vyznavače
  • 88: Symfonická skladba pro trombon a klavír
  • 89: Sonáta č. 7 (Suita) pro velké varhany
  • 90: 18 nových skladeb pro varhany (7 s)
  • 91: Sonáta č. 8/Symfonie č. 2 pro velké varhany/varhany a orchestr
  • 93: Chorály a Noëly pro varhany
  • 94: Tři modlitby pro varhany

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexandre Guilmant na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Guilmant, Alexandre, Sv. 10, str. 602
  • Hans Uwe Hielscher: Alexandre Guilmant (1837–1911) – Leben und Werk. Dohr, Köln 2002, ISBN 3-925366-67-9

Externí odkazyEditovat

Volné hudebniny