Agdistis
Agdistis bylo božstvo řecké, římské a anatolské mytologie, které mělo jak mužské, tak ženské pohlavní orgány . Je úzce spjato s frygskou bohyní Kybelé . Její androgynie byla vnímána jako symbol divoké a nekontrolovatelné povahy. Právě tato vlastnost hrozila bohům a nakonec vedla k jejímu zničení. [1]
| Agdistis | |
|---|---|
 | |
| Původ | Malá Asie |
| Význam | božstvo hermafrodit |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mytologie editovat
Podle Pausania při jedné příležitosti Zeus nevědomky zplodil se Zemí nadlidskou bytostí, která byla najednou mužem a ženou a nazývala se Agdistis. V jiných verzích existovala skála zvaná „Agdo“, na které spala Velká matka . Zeus oplodnil Velkou matku (Gaia), která porodila Agdistis.
Bohové se báli mnohotvárného Agdistise. Jedno božstvo (v některých verzích Liber, v jiných Dionýsus ) vložil Agdistisovi do pití uspávadlo. Poté, co Agdistis usnul, Dionýsus svázal silným lanem Agdistisovu nohu k jeho mužskému genitálu (φαλλός). Když se Agdistis probudil, vstal a odtrhnul svůj penis a tím se vykastroval. Krev z jeho genitálií oplodnila Zemi a z tohoto místa vyrostl mandlový strom. Jednou, když Nana, dcera boha řeky Sangaria, sbírala plody tohoto stromu, vložila do svého ňadra několik mandlí (v jiných tradicích šlo o granátové jablko ); mandle zmizely a ona otěhotněla s Attisem . [2] V některých verzích se Attis narodil přímo z mandlí.
Attis byl tak výjimečně krásný, že když dospěl, Agdistis se do něj zamiloval. Jeho příbuzní ho však předurčili, aby se stal manželem dcery krále Pessina, a podle toho k ní odešel. V některých verzích král zasnoubil Attise s jeho dcerou, aby potrestal Attise za jeho incestní vztah s matkou. [1] Ve chvíli, kdy zazněla manželská píseň, se objevila Agdistis a všichni svatební hosté se zbláznili, což způsobilo, že se Attis i král Pessinus vykastrovali a nevěsta si uřízla prsa. Agdistis musela činit pokání. Pausaniás zmiňuje také kopec jménem Agdistis ve Frýgii, na jehož úpatí se věří, že je Attis pohřben. [3]
Poněkud odlišný příběh uvádí Arnobius, ve kterém je Attis milován Agdistem i Kybelé . [1] [4]
Kult editovat
Podle Hesychia [5] a Straba [6] je Agdistis stejný jako Kybelé, který byl v Pessinu uctíván pod tímto jménem. Na mnoha starověkých nápisech je Agdistis jasně odlišná od Kybelé, ale na mnoha dalších je uvedena pouze jako epiteton Kybelé. [7]
Primárně byla anatolskou bohyní. Do roku 250 př. n. l. se kult božstva rozšířil do Egypta a později do Attiky. Nápisy věnované jí ji byly nalezené u Mithymny a Parosu .
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agdistis na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 90-04-12851-4.
- ↑ Pausanias, Description of Greece vii. 17. § 7.9-13
- ↑ Pausanias, Description of Greece i. 4. § 5
- ↑ Arnobius, Adversus Gentes ix. 5. § 4; comp. Mimic. Felix, 21
- ↑ Hesychius of Alexandria, s.v.
- ↑ Strabo, xii. p. 567; comp. x. p. 469
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 90-04-07283-7.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Agdistis na Wikimedia Commons - Agdistis: Frýžská hermafroditní bohyně, Theoi Project
- Agdistis, řecký mytologický index na mythindex.com Archivováno 11. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Agdistis - Hellenica, informace o Řecku a Kypru
