Adomnán
Adomnán či Adamnán, též Adomnán z Iony, latinsky Adamnanus či Adomnanus, zvaný též Eunan (624 – 704) byl irský hagiograf, světec a opat Ionského kláštera ve Skotsku (v letech 679–704).
| Adomnán | |
|---|---|
 | |
| Narození | 624 Hrabství Donegal |
| Úmrtí | 704 (ve věku 79–80 let) Iona |
| Povolání | právník, hagiograf, básník, mnich, spisovatel a duchovní |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Příbuzní | Conall Gulban (předek) |
| Funkce | opat (Iona Abbey; 679–704) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPravděpodobným místem Adomnánova narození je Raphoe nebo jeho okolí, tedy Ulster (dnešní Irsko). Narodil se ve šlechtické rodině.
Jeho vzdělanost vedla mnohé historiky k domněnce, že studoval v některém významném klášteře, obvykle se uvádí Durrow nebo Clonard.[1][2] Důkazy však chybějí.
Beda Ctihodný ve svých Církevních dějinách anglického lidu uvádí, že poté co Adomnán přijal římské datování Velikonoc, které bylo dohodnuto o několik let dříve na synodě ve Whitby, vzbouřila se proti němu část ionských mnichů a podle všeho několik let v klášteře poté nepobýval, patrně v důsledku tohoto rozkolu. Ač o římském datování přesvědčil na svých cestách řadu anglických křesťanů, svou vlastní klášterní komunitu nikdy.[3]
Inicioval též přijetí tzv. Adomnánova zákona (Cáin Adomnáin) zvaného též Zákon neviňátek (Lex Innocentium).[4] Byl přijat na Birrské synodě roku 697 a jeho cílem byla ochrana žen, dětí a nebojujících ve válečných konfliktech. Někdy je nazýván první evropskou úmluvou o lidských právech. Zákon rozšiřoval již existující Patrikův zákon, který chránil ve válkách mnichy. Adomnán nechal synodu svolat a zákon schválit poté, co se mu ve snu zjevila jeho matka a kritizovala ho za to, že nechrání irské ženy a děti.
Dílo
editovatProslul sepsáním latinského spisu Život svatého Kolumby (Vita Columbae), tedy hagiografie zakladatele Ionského kláštera. Napsal ho zřejmě v letech 697 až 700. Tato biografie je zdaleka nejdůležitějším dochovaným dílem napsaným v raně středověkém Skotsku a je klíčovým zdrojem moderních znalostí o Piktech a raně středověkém ostrovním mnišství. Adomnán byl Kolumbovým příbuzným z otcovy strany.
Napsal také traktát De Locis Sanctis (O svatých místech), který popisuje křesťanská svatá místa a poutní střediska. Adomnán získal mnoho informací pro tento spis od franského biskupa Arculfa, který osobně navštívil Egypt, Řím, Konstantinopol i Svatou zemi a poté dlel nějaký čas v Ionském klášteře. Adomnán daroval kopii této knihy králi Aldfrithovi z Northumbrie (vládl 685–704), svému blízkému příteli a ochránci.
Je mu připisováno též několik básní.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Adomnán na anglické Wikipedii.
- ↑ Adomnán of Iona. Undiscovered Scotland [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Sv. Adamnán. catholica.cz [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Saint Adamnan. Britannica.com [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lex Innocentium (697 AD): Adomnán of Iona – father of Western jus in bello. International Review of the Red Cross [online]. 2019-08-01 [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
