Adam (oběť vraždy)

Adam je označení pro neznámého chlapce, jehož trup byl nalezen v řece Temži v Londýně 21. září 2001. Vyšetřovatelé věří, že chlapec pocházel z jihozápadní Nigérie a několik dní před vraždou byl propašován do Velké Británie, kde se stal obětí rituální vraždy související s přípravou tzv. muti, tradičních afrických léčebných přípravků, jejichž součástí někdy bývají i části těla dětí. Totožnost chlapce i jeho vraha či vrahů zůstává neznámá.

Pozadí

21. září 2001 byl v řece Temži poblíž Tower Bridge objeven trup neznámého chlapce, kterého vyšetřovatelé začali nazývat „Adam“. Chlapec byl černé pleti, asi 4-7 let starý, měl na sobě pouze oranžové dívčí šortky. Pitva prokázala, že Adam byl otráven, jeho hrdlo bylo proříznuto, aby vykrvácel. Následně mu byly odborně odstraněny hlava a končetiny. Analýza obsahu žaludku a stop minerálů v jeho kostech ukázala, že byl v Británii nanejvýš několik dní před vraždou a že pravděpodobně pocházel z okolí Benin City. To vedlo vyšetřovatele k domněnce, že chlapec byl propašován do Británie právě proto, aby se stal obětí rituální vraždy.

Vyšetřování

V britských ani evropských databázích pohřešovaných dětí se žádné odpovídající dítě nenašlo, vyšetřovatelé proto požádali o pomoc veřejnost. Pozornost médií však byla zastíněna teroristickými útoky 11. září 2001. V Británii se případu začala věnovat větší pozornost až během následujícího roku, kdy byly za informace vedoucí k dopadení Adamových vrahů nebo k identifikaci chlapcova těla vypsány odměny, v Nigérii se však případu nikdy nevěnovala širší publicita.

Když se v roce 2002 dostalo do slepé uličky, vydal Nelson Mandela veřejné prohlášení, ve kterém vyzval k tomu, aby byly jakékoli informace vedoucí k odhalení pachatele nebo identifikaci chlapce předány britské policii. Mandelův projev byl vysílán po celé Africe a přeložen do mnoha místních jazyků včetně jorubštiny, kterou se hovoří v regionu, odkud Adam pravděpodobně pocházel.

V roce 2003 londýnská policie konzultovala jihoafrické odborníky na muti. Ti na základě oranžových šortek usoudili, že Adamovi vrazi byli jeho příbuzní. V rituálech muti červená barva symbolizuje zmrtvýchvstání, oranžové šortky tedy měly vyjadřovat, že jeden z vrahů, Adamův příbuzný, se mu takto za vraždu omlouval a doufal v jeho vzkříšení. Policie se také snažila vypátrat v Nigérii Adamovu rodinu. Navzdory navštěvování základních škol a prověřování zpráv o pohřešovaných dětech se je najít nepodařilo.

29. března 2011 se televiznímu týmu podařlo kontaktovat ženu jménem Joyce Osiagede, která tvrdila, že tělo patří šestiletému chlapci jménem Ikpomwosa. Joyce se o něho údajně starala v Německu poté, co byli jeho rodiče deportováni zpět do Nigérie. Pak předala chlapce muži, který se údajně jmenoval Bawa, a ten ho propašoval do Londýna. V únoru 2013 Osiagede kontaktovala BBC a oznámila, že chce sdělit vše, co o případu ví. Tentokrát uvedla, že zavražděný chlapec se ve skutečnosti jmenoval Patrick Erhabor a muž, který ho propašoval do Anglie, Kingsley Ojo. Uvedla také, že chybně identifikovala fotografii, která se rozšířila do médií – na té byl žijící syn jejích přátel. Policie však zpochybnila její psychický stav i věrohodnost jejích tvrzení; formálně Adam nikdy identifikován nebyl.

Související případy

V červenci 2002 přicestovala do Spojeného království z Německa Nigerijka, která tvrdila, že uprchla před jorubskou sektou, která praktikuje rituální vraždy. Tato sekta se údajně pokoušela zabít jejího syna. Žena tvrdila, že ví, že Adam byl v Londýně zavražděn svými rodiči. Při prohledávání jejího bytu policie našla oranžové šortky stejné značky, jako byly ty, které se našly na Adamově těle. V prosinci 2002 byla deportována zpět do Nigérie.

Při prověřování ženiných kontaktů policie našla jiného Nigerijce, muže jménem Kingsley Ojo. Při prohledávání Ojova domu se našlo mnoho rituálních předmětů, žádný z nich však neodpovídal Adamovu DNA. V roce 2004 byl Ojo odsouzen za pašování dětí a odsouzen na čtyři roky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam (murder victim) na anglické Wikipedii.

Literatura

• FOIX, Alain. Vénus et Adam. Paris: Galaade éditions, 2007. ISBN 978-2351760260. 
• HOSKINS, Richard. The Boy in the River. London: Pan, 2012. Dostupné online. ISBN 9781447207900. 

Externí odkazy

• Boys 'used for human sacrifice'