Otevřít hlavní menu

Adéla Zbyslava Slezská (1157/66 – po roce 1223) byla dcera slezského knížete Boleslava Vysokého a jeho druhé manželky Kristýny, manželka Děpolta III. z rodu Děpolticů (Přemyslovců). Své druhé jméno získala po prababičce Zbyslavě, první manželce Boleslava III. Křivoústého.

Adéla Zbyslava Slezská
Narození 1157
Místo pohřbení Sanctuary of St. Jadwiga in Trzebnica
Manžel(ka) Děpolt III.
Děti Ota Magdeburský
Boleslav
Soběslav (syn Děpolta III.)
Děpolt IV. Bořivoj
Rodiče Boleslav I. Vysoký a Kristýna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Boleslav I. Vysoký
manžel Děpolt III.
syn Ota Magdeburský
syn Boleslav
syn Soběslav
syn Děpolt IV. Bořivoj
syn Přemysl

ŽivotEditovat

Z manželství s Děpoltem III., uzavřeného před rokem 1190,[1] se Adéle narodilo pět synů. Její bratr Jindřich I. Bradatý společně s Děpoltem III. udržoval styky s míšeňskými Wettiny a Štaufy. Český král Přemysl Otakar I. se rozváděl s Adlétou z rodu Wettinů, když opustil stranu Filipa Švábského (Štaufského) v jeho zápase o německý trůn a kterého podporovali Wettinové. Roku 1202 Děpolta zřejmě vyhnal ze země. V dubnu 1203 Filip Švábský na žádost Wettina Dětricha udělil Čechy v léno Děpoltovi, jednalo se ale jen o formalitu. Roku 1204 Přemysl Otakar I. dal opět přednost Filipu Švábskému a Děpolt s rodinou se mohl vrátit.

Po smrti moravského markraběte Vladislava Jindřicha v roce 1222 polské prameny jako dalšího markraběte (a Adélu jako markraběnku) uvádějí právě Děpolta. Chronica Polonorum, kde se toto dozvídáme, byla ale zřejmě sepsána v Lubušském klášteře, který byl Děpolticům díky jejich darům velmi dobře nakloněn. Někteří z Děpolticů jsou v tomto klášteře i pohřbeni. Děpolt III. ve skutečnosti moc spíše ztrácel. Podle Dalimila zemřel někdy v roce 1223 při obraně Kouřimi.

Adéla se syny se uchýlila na dvůr svého bratra Jindřicha I. Bradatého a do Čech se už nevrátili. Její synové svůj vliv nezískali: Ota Magdeburský (1191 - 1226), probošt v Magdeburku, se snažil naklonil si císaře Fridricha II. Děpolt IV. Bořivoj získal roku 1234 hrad Śrem, ale zemřel při jeho obraně o rok později. Soběslav, správce hradu Lubuš, zemřel před rokem 1247. Boleslav zemřel ve slezském vojsku v bitvě u Lehnice.

Adéla společně s nejmladším synem Přemyslem byla pohřbena v klášteře v Třebnici.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 177. 
  2. ZIENTARA, Benedykt. Heinrich der Bärtige und seine Zeit: Politik und Gesellschaft im mittelalterlichen Schlesien. München: Oldenbourg Verlag, 2002. ISBN 3486566156. S. 232. (německy) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat