Adléta Míšeňská

česká královna, manželka Přemysla I.

Adléta Míšeňská (po 11602. února 1211), první manželka krále Přemysla I., pocházela z rodu míšeňských markrabat Wettinů a byla dcerou markraběte Oty II. Míšeňského.

Adléta Míšeňská
Česká kněžna a královna
(1192-3 a 1197-9)
Portrét
Kněžna Adleta rozvedená a zapuzená soudem biskupským (J. Scheiwl, Illustrovaný svět, 1903)
Narozenípo 1160
Míšeň
Úmrtí2. únor 1211
Míšeň
PohřbenaKlášter Svatého kříže, Míšeň
PředchůdceJudita Durynská
NástupceI. Heilwida, manželka Vladislava Jindřicha?
II. Konstancie Uherská
ManželPřemysl Otakar I.
Manželkou panovníka11781199
DynastieWettinové
OtecOta II. Míšeňský
MatkaHedvika z Ballenstedtu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manželka Přemysla Otakara I. editovat

Adléta se narodila nejspíš v roce 1160 a se svým manželem se seznámila v době vyhnanství od trůnu odstrčeného Přemysla. Svatba proběhla patrně v roce 1180[1].

Krátce po svatbě se mladí manželé mohli vrátit do Čech, kde se vlády ujal Přemyslův nevlastní bratr Bedřich. Za jeho vlády zastával Přemysl významnou pozici zvláště v českém vojsku, zvítězil nad moravským knížetem Konrádem Otou v bitvě u Loděnice a po Bedřichově smrti a odstoupení knížete Václava z trůnu byl roku 1192 nastolen na pražský stolec. Již v létě 1193 však byl Přemysl sesazen a donucen i se svou rodinou (jež se kromě syna rozrostla o tři dcery) k opětovnému exilu.

 
Přemysl Otakar I. (soudobá iluminace)

Adléta s dětmi se vrátila do Míšně ke svému bratrovi. Pravděpodobně v této době došlo mezi manželi k odcizení, které se Přemysl rozhodl řešit rázným způsobem.

Královny Adléta a Konstancie editovat

V roce 1197 se Přemyslovi podařilo znovu získat knížecí stolec. Po přibližně dvacetiletém manželství snad roku 1198[2] zapudil svou ženu Adlétu. Jako formální důvod k rozvodu posloužil Přemyslovi čtvrtý stupeň příbuzenství. Podle některých historiků (Novotný, Žemlička) to byla Přemyslova „nespoutaná smyslnost“,[3][4] podle jiných (Vaníček) pak prestiž, potvrzení královských ambicí a snaha o založení nové královské rodiny.[5] Poněkud zvláštní je zavržení již dospělého syna Vratislava. Přemyslovi bylo té době již minimálně čtyřicet let a svým činem riskoval, že přijde o dědice.

Novou Přemyslovou manželkou se roku 1199 stala Konstancie, sestra uherského krále Emericha. Adléta požádala papeže Inocence III. o ochranu svého manželství a zajištění nástupnických práv pro syna Vratislava.[6] Spolu se svými dětmi odešla ke svému bratru Ditrichovi a strýci Dedovi a ve Wettinech tak získal Přemysl nesmiřitelné nepřátele.[7] Téhož roku se papež ve svém listu francouzskému kléru zmínil o „českém vévodovi“, který stejně jako francouzský král Filip II. August zapudil svou ženu a přijal cizoložnici.[8]

Rozluka manželství editovat

 
Ruiny kláštera sv. Kříže v Míšni

Adléta se ještě nakrátko v letech 12041205 vrátila jako kněžna do Prahy, ale jednalo se jen o římským králem Filipem Švábským vynucené politické rozhodnutí.[9] V roce 1205 Přemysl provdal svou a Adlétinu dceru Markétu za dánského krále Valdemara II.[10] Ještě v průběhu roku 1205 porodila Konstancie Uherská syna Václava a král opětovně zapudil Adlétu, aniž bral ohled na potíže, které si tím mohl způsobit.[11] Papež roku 1206 zahájil nový proces proti „nevhodnému“ manželství a Přemysl byl pro svou neposlušnost uvržen do církevní klatby.[12]

Adléta zemřela v roce 1211. Inocenc III. nakonec legitimoval všechny královy děti z obou manželství a tím uznal svazek s Konstancií.[13]

Počátkem 21. století se Adléta stala jednou z postav historických románů spisovatelky Ludmily Vaňkové Příběh mladšího bratra, Kdo na kamenný trůn a Cestou krále. V roce 2011 vydal spisovatel Vlastimil Vondruška první díl tetralogie Přemyslovská epopej nazvaný Velký král Přemysl I. Otakar, na jehož stránkách Adléta Míšeňská patří k protagonistům této historické fresky.

Potomci editovat

1205 Valdemar II. Dánský
Jindřich I. z Ortenburgu

Vývod z předků editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. FRIEDRICH, G. (edd.): Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae, Tomus 2, Inde ab a. 1198 usque ad a. 1230, Praha 1912, č. 20 a 55. Srov. ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5, s.60.
  2. Adela von Meißen, Königin von Böhmen [online]. Karl-Heinz Schreiber, mittelalter-genealogie.de, 2002 [cit. 2009-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-19. (německy) 
  3. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s. S. 241. Dále jen České dějiny I./III.. 
  4. ŽEMLIČKA, Josef. Počátky Čech královských 1198-1253. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 964 s. ISBN 80-7106-140-9. S. 94–95. 
  5. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250. Praha: Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2. S. 88–92. 
  6. Velké dějiny II., s. 92
  7. ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5. S. 93. 
  8. Velké dějiny II., s. 90
  9. Velké dějiny II., s. 100
  10. * NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s. S. 270–272. 
  11. České dějiny I./III., s. 273
  12. Velké dějiny II., s. 101
  13. Velké dějiny II., s. 104

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Česká kněžna
Předchůdce:
Manželka Václava II.?
Adléta Míšeňská
11921193
Nástupce:
Hedvika, manželka Vladislava Jindřicha?
Heilwida, manželka Vladislava Jindřicha? 11971198 -
Česká královna
Předchůdce:
Judita Durynská
11981199
Adléta Míšeňská
Nástupce:
Konstancie Uherská