Wikipedie

Abdol Rezá Pahlaví

Abdol Rezá Pahlaví (persky عبدالرضا پهلوی‎; 19. srpna 1924 Teherán – 11. května 2004 Florida) byl člen íránské dynastie Pahlaví. Byl synem Rezy Šáha a nevlastním bratrem Muhammada Rezy Pahlavího.

Abdol Rezá Pahlaví
Narození19. srpna 1924
Teherán, Vyvýšený stát Írán
Úmrtí11. května 2004 (ve věku 79 let)
Florida, Spojené státy americké
DynastiePahlaví
Manžel/kaParí Síma Zand
OtecRezá Šáh
MatkaEsmat Dovlatšáhí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raný život a vzdělání editovat

Narodil se 19. srpna 1924 v Teheránu.[1] Jeho rodiči byli Rezá Šáh a princezna Esmat Dovlatšáhí.[2] Ta byla členkou dynastie Kádžárovců[2] a čtvrtou a zároveň poslední manželkou Rezy Šáha.[3] Vzali se v roce 1923.[1] Abdol Rezá měl tři bratry a sestru: Ahmada, Mahmúda, Fatimeh a Hamida.[4] Žili s rodiči v Mramorovém paláci v Teheránu.[3] Když byl jeho otec v exilu, doprovázel ho na Mauricius a poté v letech 1941–1944 do Johannesburgu v Jihoafrické republice. V tomto období se objevily zvěsti, že Spojenci plánovali dosadit Abdola Rezu za krále místo jeho staršího bratra Muhammada.[1]

Vystudoval podnikovou ekonomiku na Harvardově univerzitě.[5]

Kariéra a názory editovat

Za vlády svého nevlastního bratra Muhammada Rezy Pahlavího vedl různé instituce. Byl jedním z významných členů královského dvora.[6] Dne 3. září 1949 byl jmenován čestným předsedou nejvyšší plánovací rady íránského sedmiletého plánu.[7] Po svržení vlády Muhammada Mosaddeka v srpnu 1953 se objevily návrhy na sesazení šáha Muhammada a jeho nahrazení Abdolem Rezou ve funkci.[8]

V letech 1954–1955 byl vedoucím plánovací organizace.[7] V letech 1969–1979 byl předsedou íránského centra pro manažerská studia, které je součástí Harvardovy univerzity.[7] Vedl také vysokou radu pro ochranu přírody a mezinárodní radu pro ochranu zvěře a volně žijících živočichů. Byl také členem Královské rady, která řídila Írán během mezinárodních návštěv Muhammada Rezy Pahlavího.[7] Po vraždě dvorního ministra v roce 1949 navrhl, aby šáh potlačil „náboženské živly“, stejně jako to udělal Rezá Šáh.[9] Tvrdil, že tento atentát by mohl být použit jako legitimní důvod pro přijetí otcovy politiky „železné pěsti“.[9] Věřil také, že taková strategie je pro rozvoj Íránu nutností.[9] Byl jedním z kritiků šáha na konci 50. let.[10]

Zabýval se také podnikáním, byl úplným nebo částečným vlastníkem továren, důlních provozů a zemědělských podniků.[11] Kromě toho se v té době zabýval i záležitostmi životního prostředí.[12] Spolu s dalšími příbuznými opustil Írán před revolucí v roce 1979.[11]

Lov a ochrana volně žijících živočichů editovat

 
Abdol Rezá Pahlaví v mládí

Po celý život byl nadšeným lovcem a sportovcem.[13][14] Byl zakladatelem a prezidentem Mezinárodní nadace pro ochranu zvěře v Paříži, skupiny propagující ochranu divoké zvěře a odpovědný lov v rozvojových zemích.[15]

Podílel se na vytvoření prvních íránských zákonů o zvěři a pomohl vytvořit v Íránu více než 20 milionů akrů rezervací a parků. Ačkoli byl kritizován za podporu trofejního lovu pro sebe a své přátele, v čele íránského ministerstva životního prostředí agresivně pronásledoval pytláky a zavedl jeden z nejrozsáhlejších a nejúspěšnějších programů pro lov zvířat v rozvojovém světě.[16] Zasloužil se také o přijetí zákona na ochranu ohrožených druhů, jako jsou gazela, tygr kaspický, gepard a daněk mezopotámský, před vyhynutím a ukládal přísné pokuty za porušení zákona o lovu zvěře.[17] V roce 1978 schválil převoz čtyř daňků mezopotámských z Íránu do Izraele ještě před pádem šáha.[18] Podle průzkumu íránského ekologa vedl nadměrný lov a ničení životního prostředí od roku 1978 k vyhynutí několika druhů, které byly kdysi původní na Íránské vysočině.[19]

Ocenění za lov editovat

Byl držitelem několika ocenění za své lovecké aktivity. V roce 1962 mu byla udělena cena Weatherby Award.[18][20] V roce 1984 byl zařazen do lovecké síně slávy a v roce 1988 obdržel Mezinárodní loveckou cenu.[18]

Osobní život editovat

Dne 12. října 1950 se v Teheránu oženil s Parí Símou Zand.[21][22] Z tohoto manželství měl dvě děti: Kamjara (* 1952) a Sarvenáz (* 1955). Jeho rodina žila na Floridě a v Paříži.[18][23]

Smrt editovat

Zemřel 11. května 2004 na Floridě.[1]

Vyznamenání editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdul Reza Pahlavi na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d AFKHAMI, Gholam Reza. The Life and Times of the Shah. [s.l.]: University of California Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-520-94216-5. S. 77, 605. 
  2. ↑ a b The Qajars (Kadjars) and the Pahlavis [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b CHILDRESS, Diana. Equal Rights Is Our Minimum Demand: The Women's Rights Movement in Iran, 2005. Minneapolis: Twenty-First Century Books, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7613-7273-8. S. 40. 
  4. ↑ GHANI, Cyrus. Iran and the Rise of the Reza Shah: From Qajar Collapse to Pahlavi Power. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1-86064-629-4. S. 194. 
  5. ↑ DAREINI, Ali Akbar. The Rise and Fall of the Pahlavi Dynasty: Memoirs of Former General Hussein Fardust. Nové Dillí: [s.n.], 1998. Dostupné online. ISBN 978-81-208-1642-8. S. 123. 
  6. ↑ AZIMI, Fakhreddin. Quest for democracy in Iran: a century of struggle against authoritarian rule. [s.l.]: Harvard University Press Dostupné online. ISBN 978-0-674-02036-8. S. 237. 
  7. ↑ a b c d Developments of the Quarter: Comment and Chronology. S. 83–93. The Middle East Journal [online]. [cit. 2022-11-17]. S. 83–93. Dostupné online. 
  8. ↑ ANSARI, Ali Massoud. Shah Mohammad Reza Pahlavi and the myth of imperial authority. doi.org [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c SEALY, Aaron Vahid. In their place": Marking and unmarking Shi'ism in Pahlavi Iran. [s.l.]: [s.n.], 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-124-92027-6. S. 41. 
  10. ↑ "Lack of Progress" Threatens Shah [online]. 1957-07-16 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b 105 Iranian firms said controlled by royal family. The Leader Post [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ INLOW, Edgar Burke. Shahanshah: The Study of Monarchy of Iran. Nové Dillí: Motilal Banarsidass, 1979. Dostupné online. ISBN 978-81-208-2292-4. S. 91. 
  13. ↑ Who Was the World's Greatest Hunter?. Hunting [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. ↑ How Bambi Met James Bond to Save Israel's 'Extinct' Deer. The Wall Street Journal [online]. 2010-02-01 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ His Imperial Highness Prince Abdorreza Pahlavi of Iran [online]. 2010-06-04 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ Iranian Revolution Stifles Big Game Hunting. The Pantagraph. Bloomington: S. 15. 
  17. ↑ Ecology Falls Prey To Iranian Revolt. The Milwaukee Journal. Milwaukee:  
  18. ↑ a b c d HAN GJORDE EN FORSKEL. NetNatur [online]. 2020-10-16 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ ENVIRONMENT-IRAN: Turning Ancient Forests Into Deserts [online]. 2005-09-07 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ Previous Winners/ Presenters of THE WEATHERBY AWARD [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ MAYHEW, Augustus. Palm Beach Real Estate Roulette [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné v archivu. 
  22. ↑ Palm Beach Biltmore (Palm Beach) [online]. Wikimapia [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ HOFHEINZ, Darrell. Palm Beach Biltmore penthouse fetches $7.4M. Palm Beach Daily News [online]. 2015-06-09 [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
  24. ↑ Kungl. Maj:ts Ordens arkiv [online]. [cit. 2022-11-17]. S. 5. Dostupné online. 
  25. ↑ Boletín Oficial del Estado [PDF]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Abdol_Rezá_Pahlaví&oldid=23286777“