Wikipedie

15. armádní sbor (rakousko-uherská armáda)

15. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší jednotkou rakousko-uherské armády s působností pro oblast okupované Bosny a Hercegoviny se sídlem v Sarajevu. Za první světové války byl sbor nasazen nejprve v Srbsku, poté v Haliči a nakonec v letech 1915–1918 na italské frontě.

15. armádní sbor
Velitelství 15. armádního sboru v Sarajevu (dnes sídlo Ministerstva obrany Bosny a Hercegoviny)
Velitelství 15. armádního sboru v Sarajevu (dnes sídlo Ministerstva obrany Bosny a Hercegoviny)
ZeměRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Existence1883 - 1918
Vznik1. ledna 1883
Zánik1918
PosádkaSarajevo
Účast
VálkyPrvní světová válka

Historie editovat

 
Územní rozdělení působnosti armádních sborů rakousko-uherské armády 1898

15. armádní sbor (15. Korpskommando) vznikl k datu 1. ledna 1883 reorganizací rakousko-uherské armády rozdělením dosavadních zemských velitelství pro jednotlivé korunní země Rakouska-Uherska. Patnáctý armádní sbor byl zemským velitelstvím pro oblast okupované Bosny a Hercegoviny, která se teprve několik let předtím stala součástí c. k. monarchie (1878). Velitelství sboru sídlilo v centru Sarajeva na břehu řeky Miljacky v areálu tzv. Filipovićevých kasáren (hlavní budova byla postavena podle projektu českého architekta Františka Blažka, dnes zde sídlí Ministerstvo obrany Bosny a Hercegoviny). V několika případech byl velitel armádního sboru zároveň zemským správcem Bosny a Hercegoviny.[1] Pod 15. armádní sbor patřila 1. pěchotní divize v Sarajevu s třemi horskými brigádami ve Višegradu, Foči a Sarajevu, dále 48. pěchotní divize v Sarajevu s třemi horskými brigádami v Sarajevu, Tuzle a Banja Luce. Pod 15. armádní sbor dále patřily 2. horská dělostřelecká brigáda v Sarajevu a 5. pevnostní dělostřelecká brigáda taktéž v Sarajevu.[2] Doplňovacími okresy sboru byly Sarajevo, Banja Luka a Tuzla.[3] Sbor disponoval posádkovou nemocnicí v Sarajevu a třemi útvarovými nemocnicemi v Banja Luce, Foči a Tuzle.[4] Dále měl sbor k dispozici tři věznice (Sarajevo, Banja Luka, Tuzla).[5]

Na začátku první světové války byl 15. armádní sbor začleněn do armády generála Potiorka určené pro boje na srbské frontě.[6] Během invaze do Srbska se jednotky sboru zúčastnily se střídavými úspěchy bojů na Drině. Ještě v roce 1914 byl sbor převelen do Haliče na východní frontu, ale po vstupu Itálie do války na straně Trojdohody došlo k dalšímu přesunu na italskou frontu (1915).[7] Zde se 15. armádní sbor zapojil do bojů na Soči a nakonec setrval v Itálii až do závěrečné porážky rakousko-uherské armády v bitvě u Vittorio Veneta (1918). Po odchodu většiny jednotek 15. sboru na srbskou frontu zůstala v Sarajevu umístěna menší posádka. Jejími veliteli s kompetencí pro celou oblast Bosny a Hercegoviny byli v průběhu první světové války generálové Jan Diviš (1914–1916) a Erwin von Mattanovich (1916–1918).[8]

Velitelé 15. armádního sboru editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Přehled představitelů státní správy Bosny a Hercegoviny na webu worldstatesmendostupné online
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 231 dostupné online
  3. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 324 dostupné online
  4. ↑ Friedens-Ordre de bataille k. u. k. Heeres, der k. k. und der k. u. Landwehr gültig vom 1. April 1914; Vídeň, 1914
  5. ↑ 15. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
  6. ↑ Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na srbské frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
  7. ↑ Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na italské frontě 1915 na webu austro-hungarian army dostupné online
  8. ↑ 15. armádní sbor na webu weltkriege.at dostupné online

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=15._armádní_sbor_(rakousko-uherská_armáda)&oldid=23929955“