Žitná brána
Žitná brána se nacházela v městském opevnění v Praze 2-Novém Městě na horním konci ulice Žitná. Připomíná ji název ulice Mezibranská, která začíná v místech zaniklé Koňské brány a končí v místech brány Žitné.[1][2]
| Žitná brána | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Zánik | 1875 |
| Pojmenováno po | žito |
| Poloha | |
| Adresa | ulice Žitná, Praha 2 - Nové Město,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′37,78″ s. š., 14°25′45,73″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatBrána na horním konci Žitné ulice (dříve také Žitnobranské) vznikla až při výstavbě nového městského opevnění ve 2. polovině 17. století. V původním opevnění z doby vzniku Nového Města Pražského založeného Karlem IV. zde bývala pouze fortna (brána pro pěší).
Roku 1827 zřídil pražský purkrabí hrabě Karel Chotek na hradbách promenádu, která vedla od Horské brány přes brány Koňskou a Žitnou až k bráně Slepé. Promenáda pojmenovaná „Na Šancích“ byla parkově upravená a doplněná lavičkami a dětskými hřišti. Bývaly zde i dvě koncertní kavárny.
- Zánik
Žitná brána byla zbořena roku 1875 spolu s městskými hradbami.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. V. Dostupné z WWW Archivováno 10. 2. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
Literatura
editovat- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. 5 sv. Díl III. S. 1164. Dostupné online.
- Bývalé brány pražské. Album fotografií. – S.l. : s.n., [před r. 1928]. – 21 fot. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žitná brána na Wikimedia Commons - Fotohistorie. Hlavní město Praha: Žitná. Fotografie.
