Koňská brána

Koňská brána (také Brána sv. Prokopa) byla součástí opevnění Prahy na jihovýchodním konci Koňského trhu (dnes Václavské náměstí).[2][3]

Koňská brána
Koňská brána (kresba z roku 1874)
Koňská brána (kresba z roku 1874)
Základní informace
Výstavba 2. polovina 14. století
Přestavba 1836
Zánik 1875[1]
Pojmenováno po kůň
Poloha
Adresa Václavské náměstí, Mezibranská, Praha 1 - Nové Město, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Brána byla vybudována jako součást Nového Města pražského ve 2. polovině 14. století z hliněného valu obloženého opukovými kvádry. Branou se z města vycházelo na Říčanskou silnici (dnes Vinohradská ulice) směrem k Sázavskému klášteru. Klášter v 11. století založil svatý Prokop a brána po něm byla pojmenována. Za třicetileté války brána dokázala odolat obléhání Prahy, když se švédská armáda pod vedením generála Arvida Wittenberga pokoušela 3. a 4. srpna 1648 rozstřílet dělostřeleckou palbou hradby okolo brány.[4] Při bráně v domku čp. 810/II a čp. 811/II byla umístěna celnice, v níž se vybíralo clo, především akcíz (daň z potravin dovážených do města). Brána neměla padací most, ze severovýchodu a východu byla obklopena Wimmerovými sady, Kanálskou a Rajskou zahradou. Původní podobu brány neznáme. Vně se z hradby obracela bastionem sv. Štěpána, někdy nazývaným sv. Michala. V roce 1831-1836 bránu v empírovém slohu přestavěl vídeňský architekt Peter Nobile za spolupráce stavebního inženýra Josefa Pachla. Ve shodném stylu, ale větším měřítku (s pěti arkádovými poli místo pražských tří) Nobile vystavěl v letech 1821–1824 i hradní bránu Burgtor ve vídeňském Hofburgu.

Horní partie hradeb se na bráně rozšiřovala v terasu se zábradlím, sloužila Pražanům jako promenáda a vyhlídkové místo. Vyhlídku na svých vedutách zachytili Antonín Pucherna, Vincenc Morstadt i první fotografové. V letech 1875–1876 byla brána i s hradbami zbořena. Na jejím místě byla v letech 1885–1891 postavena budova Národního muzea.

ZajímavostEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Pražská informační služba. Památky a turistické zajímavosti: Městské hradby. Praguewelcome.cz [cit. 2018-02-09] Dostupné z WWW.
  2. Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine.
  3. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. V. Dostupné z WWW.
  4. VESELÝ, Josef. Obránci Prahy L. P. 1648: zrádci nebo hrdinové? [online]. 2004-05-16 [cit. 2013-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. VYKOUPIL, Libor. Ecce homo - Aleš Balcárek, pozapomenutý moravský básník [online]. 2012-05-08 [cit. 2013-12-20]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Václavské náměstí, s. 810-811. 
  • BAŤKOVÁ, Růžena (editor). Umělecké památky Prahy, 2: Nové Město, Vyšehrad a Vinohrady. Praha: Academia, 1998. 1246 s. S. 179. 

Externí odkazyEditovat