Židé v Prostějově

židé v Prostějově

Židovská menšina v Prostějově patřila mezi největší židovské komunity na Moravě. Židé žili v Prostějově od 15. století, velká většina z nich zahynula v době holocaustu. Díky velké židovské menšině se Prostějovu přezdívalo Hanácký Jeruzalém.[1]

Obřadní síň na novém židovském hřbitově v Prostějově

DějinyEditovat

Prostějovskou Židovskou obec založili židé vyhnaní z Olomouce v druhé polovině 15. století. V té době to byla druhá nejpočetnější židovská komunita na Moravě (po Mikulově). Díky ní se Prostějovu začalo přezdívat Hanácký Jeruzalém. Nejstarší židovský hřbitov je datován do 15. století a nejstarší náhrobní kámen do roku 1654. Během třicetileté války (1618–1648) se populace židovské obce snížila z 600 členů na 500. První synagoga byla postavena roku 1676 a druhá "Nová synagoga" 1836. Německá židovská škola byla založena v roce 1782. V roce 1713 ve městě žilo 1398 židů.

Prostějovští židé hráli významnou roli v moravském textilním průmyslu. V roce 1801 založil Feith Ehrenstamm továrnu na kašmír, tímto se z něj stal první židovský majitel továrny na výrobu sukna. Nejznámější z židovských továren byla vůbec první konfekce Mayera a Isaka Jaquese Mandla, která zahajovala tovární výrobu již v roce 1858. Z dalších podnikatelů byli významní konfekcionáři: Berger, Pollak, bratři Grünwaldové, Seliger a Ruhdorfer, Weiss a další. Největším židovským továrníkem v konfekci se stal od dvacátých let 20. století Gustav Sborowitz, který jako první ve městě zavedl pásovou výrobu.

V Prostějově sídlila i židovská náboženská obec, která se roku 1884 oddělila od židovské politické obce. Židé měli již v roce 1522 svou školu, v 19. století posílali své děti převážně do německých škol.[2] Od roku 1897 byl Prostějov sídlem Svazu rabínů Moravy a Slezska.

Prostějovští Židé pracovali kulturně v desítkách různých spolků, převážně německých: Židovský dobročinný spolek Chevra Kadischa, Dobročinný spolek paní a dívek, Spolek sionistů, Krejcarový spolek podpoře židovských chudých, Židovský národní spolek, Židovský tělocvičný spolek, Feriální klub židovských studujících vysokých škol Giskalah a Místní skupina rakouského svazu židovských obchodních pomocníků. V roce 1914 vlastnili židé 160 domů mimo ghetto. Nejvíce (sedm z nich) vlastnil Zikmund Wolf. Po roce 1918 se židé sdružovali ve spolcích: Židovská mládež, Židovská tělovýchova, Židovská sociální péče a populární ŽSK Makkabi s fotbalovým hřištěm u Hloučely. Za první republiky stáli v čele židovské náboženské obce rabín dr. Leopold Goldschmied a dr. Schön. V městském zastupitelstvu byli roku 1923 tři židé.

V noci ze 14. na 15. června 1939 se pokusilo několik fašistů zapálit synagogu. Aby se zabránilo podobným pokusům, byla budova dána do správy města Prostějova. V červnu a červenci roku 1942 bylo z Prostějova transportováno přes 1600 židů. Transporty směřovaly do Terezína, odkud pak převážně byly posílány do likvidačního tábora v Osvětimi. V Osvětimi zahynulo přes půl druhého tisíce prostějovských židů. Památku obětí rasové perzekuce dodnes připomíná 1370 jmen vytesaných na žulové desce v obřadní síni židovského hřbitova. [3]

Významné osobnostiEditovat

  • Z Prostějova pocházeli rodiče kanadského polyglota a učitele jazyků Steve Kaufmanna, narozeného 8. října 1945 ve Švédsku. Jeho syn Eric Peter Kaufmann je profesorem politologie a politické a náboženské demografie na Birkbeck College Londýnské univerzity. Mezi nejznámější díla Erica Kaufmanna patří Rise and Fall of Anglo-America (2004), Shall the Religious Inherit the Earth? Demography and Politics in the Twenty-First Century (2010) a Whiteshift: Populism, Immigration and the Future of White Majorities (2018).

ZajímavostiEditovat

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Hanácký Jeruzalém [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  2. YIVO | Prostějov. www.yivoencyclopedia.org [online]. [cit. 2017-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy : výbor příspěvků z vědecké konference uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu Městským národním výborem v Prostějově za odborné spolupráce Muzea Prostějovska a Okresního archívu v Prostějově ve dnech 24. a 25. dubna 1990. [s.l.]: Muzeum Prostějovska ISBN 8090010652. 

LiteraturaEditovat

  • DOKOUPILOVÁ, Marie: Literatura a prameny k dějinám židovské obce v Prostějově. In: Židé a Morava, 1995, s. 80–85.
  • DOKOUPILOVÁ, Marie: Místa pohřbívání Židů v Prostějově do počátku 19. století. In: Židé a Morava, 2000, s. 74–78.
  • GOLD, Hugo (ed.): Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brünn 1929, s. 491–504.
  • GOLD, Hugo (ed.): Gedenkbuch der untergegangenen Judengemeinden Mährens. Tel Aviv 1974, s. 103–105.
  • HEILIG, Bernhard: Urkundliches zur wirtschaftsgeschichte der Juden in Prossnitz. Brünn 1929.
  • KLENOVSKÝ, Jaroslav: Židovské město v Prostějově. Prostějov 1997.
  • KREJČOVÁ, Edita: K některým problémům postavení Židů za první republiky. Židovská kultura a školství v Prostějově a jeho okolí. Bakalářská práce na Univerzitě Palackého. Olomouc 2010. Dostupné online.
  • MAIMANN, Samuel: Das mährische Jerusalem: seine jüdische Bewegung einst und heute. Prostějov 1937.
  • ONDROVÁ, Barbora: Podnikání v prostějovské židovské obci. Bakalářská práce na Univerzitě Palackého. Olomouc 2013. Dostupné online.
  • PETERKA, Miroslav: Prostějovské ghetto, jeho vzestup – soumrak – zánik. In: Židé a Morava. 1995, s. 67–79.
  • POLEDNÍČEK, Radek: Vliv židovské minority na socioekonomický rozvoj na Moravě: případová studie Prostějova. Diplomová práce na Univerzitě Palackého. Olomouc 2013. Dostupné online.
  • WACHSTEIN, Bernhard: Notizen zur Geschichte der Juden in Prossnitz. Frankfurt a. M. 1924.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat