Jonathan Eybeschütz

rabín, talmudista, halachista

Jonathan Eybeschütz, také Eybeschutz nebo Eybeschitz (1690, Krakov1764, Altona), byl rabín, kazatel, talmudistakabalista. Byl známý mimo jiné svým dlouholetým sporem s rabínem Jacobem Emdenem.

Jonathan Eybeschütz
Johann Kleinhard and Johann Balzer. Jonathan Eybeschütz.png
Narození1690
Krakov
Úmrtí18. září 1764 (ve věku 73–74 let)
Altona
Povolánírabín
DětiWolf Benjamin Eibeschütz
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Eybeschützův otec Nosson Nota rabínem v Ivančicích.[1] Jonathan Eybeschütz se narodil v Krakově, jeho přijaté příjmení je však odvozeno od německého názvu Ivančic na Moravě (Eibenschütz nebo Eibenschitz). Po otcově smrti studoval u Meira EisenstadtaProstějově a poté pobýval v Holešově. Již v dětství se u něj projevilo velké nadání ke studiu talmudu. Poté krátce žil a studoval ve Vídni. Oženil se s Elkele Spira, dcerou rabína Izáka Spiry, a po svatbě spolu žili dva roky v severoněmeckém hansovním městě Hamburku.

V roce 1698 započal svoji rabínskou dráhu v Boleslavi (dnes v Polsku), odkud po třech letech odešel roku 1700 do Prahy, kde úspěšně kázal a vedl ješivu. Dostal povolení k tisku talmudu, avšak vynechal v něm všechny pasáže, které byly v rozporu s křesťanskými principy. Někteří historikové tvrdí, že tak učinil bez konzultace s pražskými rabíny, kteří pak odvolali Eybeschützovu licenci k tisku talmudu. V roce 1724 byl poprvé podezříván ze sabatianismu. Dokonce i poté, co veřejně odsoudil sabatiánské hnutí, toto podezření nezmizelo. Proto byl roku 1736 jmenován pouze dajanem (členem soudního dvora) a ne vrchním pražským rabínem. V roce 1741 se stal rabínem v Metách a od roku 1750 rabínem třech komunit (Altona, Hamburk a Wandsbek).

Byl uznávaným géniem nejméně ve třech oblastech židovské náboženské tvořivosti: talmudu a judaistického práva (Halacha), homiletiky a kabaly. Jeho pravnučka Lucie Domeier, rozená Ester Gad (1767–1833) byla básnířka a intelektuálka ve Vratislavi. Jeho potomky jsou také autor románů Chava Rosenfarb (1923–2011, psal v jazyce jidiš a přežil holokaust), rabín Chaim Kreiswirth z Antverp a rabín Shmuel Wosner (1913–2015), prominentní posek (rozhodovatel v judaistickém právu), který žil v Bnei BrakIzraeli.

Jonathan Eybeschütz žil v tehdy samostatném městě Altoně, která se nachází blízko významného hansovního města Hamburku a jehož součástí v současnosti je. V té době patřila Altona do Holštýnského vévodství. Eybeschütz zemřel v Altoně v roce 1690 ve věku 73 nebo 74 let a byl tam pochován.

 
Eybeschützův náhrobní kámen na hřbitově v Altoně

Sabatiánská kontroverzeEditovat

Eybeschütz byl opakovaně podezříván z tajného vyznávání sabatianismu, tedy víry v to, že Šabtaj Cvi byl skutečným mesiášem. Spor začal, když rabín Jakob Emden objevil v jeho kabalistických a homiletických textech výrazné spojitosti se známým sabatiánem Judou Lejb Prossnitzem z Prostějova. Jakob Emden obvinil Eybeschütze z kacířství. Většina rabínských autorit z Polska, Moravy a Čech však stála na straně Jonathana Eybeschütze a označila obvinění za „neuvěřitelná".

DíloEditovat

Bylo publikováno celkem třicet prací Jonathana Eybeshütze, jejichž předmětem je Halacha. Kromě toho se i dnes tisknou Eybeshützova jiná díla o homiletice, metodice výuky a kabale.

  • Populární kázání:
  • Talmudu a halaše:
    • Urim ve-Tummim 
    • Kereti u-Peleti 
    • Yoreh  Sar ha-Alef 
    • Poznámky k Mishneh Torah rabiho Maimonida: Binah la-Ittim and Chiddushim al Hilkot Yom Tov
    • Bene Ahuvah o manželských zákonech
    • Tiferet Yisrael
  • O kabale:
    • Shem Olam
  • O sabatianismu:
    • Va'avo Hayom el HaAyin.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonathan Eybeschutz na anglické Wikipedii.

  1. Rabbi Jonathan Eybeschutz - (5450-5524); 1690-1764 [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat