Otevřít hlavní menu

Tachlovický tunel

plánovaný železniční tunel mezi Prahou a Berounem
(přesměrováno z Železniční tunel Barrandov)

Železniční tunel Barrandov, v obnovené variantě Tachlovický tunel, je železniční tunel plánovaný pro vysokorychlostní trať Praha – Beroun. Svojí délkou se měl stát sedmým nejdelším železničním tunelem na světě. Maximální rychlost v tunelu bude 200 km/h, trať bude přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy, výstavba by měla být zahájena nejdříve v roce 2028. Doba průjezdu tunelem bude méně než 10 minut, čímž by se dosáhlo významné úspory času oproti stávající trati Praha – Beroun údolím Berounky.

Tachlovický tunel
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Provozní délka 24,8 km
Rozchod kolejí rozchod 1435 mm
Výstavba
Zahájení stavby 2028
Náklady 50 000 000 000 Kč
Lokalizace
Souřadnice
Tachlovický tunel
Tachlovický tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vláda Jiřího Paroubka schválila tunelovou variantu v červenci 2005.[1][2] Původně byla zvažována i varianta dvou na sebe navazujících tunelů. Tunel měl být původně jednokolejný, pak se projekt přiklonil k dvojici jednokolejných tunelů, které budou každých 400 metrů propojeny spojovacími chodbami.[3] Investorem je Správa železniční dopravní cesty, generálním projektantem byl SUDOP Praha a. s. V lednu 2008 byly založeny webové stránky projektu. Během roku 2009 začaly přípravné práce – zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Dosud však nebyla vybrána firma, která by měla provést vlastní stavební práce. První odhad nákladů činí asi 26 miliard Kč.

Poslanecká sněmovna v září 2009 v souvislosti s tímto tunelem ve zrychleném režimu schválila novelu zákona, podle níž k podzemním stavbám nebude třeba souhlas majitelů pozemků nad stavbou, pokud se jich výstavba přímo nedotkne.[4]

V září 2010 označil ministr dopravy Vít Bárta projekt za příliš nákladný, a ačkoliv výstavba vysokorychlostního koridoru patřila k jeho dopravním prioritám, tunel samotný by realizován být neměl.[5][6]

Plán tunelu byl oživen v roce 2019. Správa železniční dopravní cesty oznámila záměr podpořit výstavbu nového tunelu současnou železniční trať kopírující údolí Berounky přenechat příměstským vlakům. Opustila tak levnější variantu F, k níž se přikláněla ještě začátkem roku a podle které měla být pouze napřímena trať mezi Radotínem a Řevnicemi dvěma kratšími tunely. Varianta F byla opuštěna například kvůli nemožnosti snížení hlukové zátěže v úseku Řevnice–Beroun. Harmonogram z roku 2019 počítá s výstavbou po roce 2028, výstavba tunelu by pak trvala nejméně dalších 10 let.[7] V listopadu 2019 byla schválena studie proveditelnosti, definitivně vybrána varianta C-I delšího tunelu o délce 24,8 km, stavět se má nejdříve v roce 2028. Maximální rychlost v tunelu bude 200 km/h, trať bude přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy.[8]

Popis projektuEditovat

Tunel v celkové délce 24,7 kilometrů měl sestávat ze dvou souběžných jednokolejných tubusů vybudovaných ražbou na základě kruhového průřezu. Má začínat jižně od nádraží Praha-Smíchov v nadmořské výšce asi 200 metrů a dále vést zhruba pod Slivencem, Ořechem, Tachlovicemi, Mezouní a Sedlcem ve Svatém Janu pod Skalou. Tunel má mít tvar lehce zakřiveného oblouku z důvodu přizpůsobení geologickým poměrům (krasové jeskyně). Vyústění v Berouně má být v nadmořské výšce okolo 225 metrů. Ražba má trvat čtyři roky a probíhat ve dvou směrech současně, od Berouna a Tachlovic. Vytěžený materiál má být použit k rekultivaci lomu Holý Vrch poblíž Mořiny.

Na trati neměly být žádné mezilehlé stanice ani zastávky. U Svatého Jana pod Skalou měl mít tunel čerpací objekt, u Tachlovic transformovnu, odvětrávání a přístupový tunel. Maximální sklon měl být 2,8 ‰.

V červnu 2019 byly ve hře dvě varianty: Tachlovický tunel o délce 24,8 km od barrandovského mostu (s napojením ke Smíchovu i na Branický most) k berounskému závodí, a kratší varianta 18km Třebotovského tunelu začínajícího v Radotíně. Za favorita byla považována delší varianta, jejíž náklady se odhadovaly na 50 miliard korun. V listopadu 2019 Centrální komise Ministerstva dopravy vybrala variantu delšího tunelu o délce 24,8 km (varianta C-I), začít stavět se má v roce 2028.[9]

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Petr Sehnoutka: Prahu a Beroun propojí rekordní tunel ihned.cz, 12. 4. 2007
  2. Beroun – Praha, popis III. koridoru, K-report – železniční koridory
  3. Petr Sehnoutka: Vlakový tunel do Berouna: dražší, delší a složitější, ihned.cz, 12. 7. 2007
  4. Martina Klapalová: Vysokorychlostní trať Praha - Beroun byla v ohrožení, pomohli poslanci, iDnes.cz, 11. 9. 2009, ČTK
  5. Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, Finanční noviny 24. 9. 2010 (odkaz nefunkční)
  6. Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, SILNICE ŽELEZNICE 24. 9. 2010
  7. Tomáš Cafourek: Po dvaceti letech se našlo řešení. Z Prahy na Plzeň se pojede tunelem, iDnes.cz, 29. 6. 2019
  8. Studie proveditelnosti nové trati Praha – Beroun je schválená - Zprávy - www.szdc.cz. www.szdc.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  9. OVEČKA @PROSTEKEVIN, Kevin. Zdopravy.cz [online]. 2019-11-25 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (česky)