Španělská gramatika

Tento článek popisuje některá základní pravidla gramatiky španělštiny.

Podstatná jména

editovat

Podstatná jména ve španělštině jsou pouze rodu mužského (masculino) a ženského (femenino). Neexistují podstatná jména rodu středního (neutro). Typickou koncovkou podstatných jmen rodu mužského ve španělštině je -o. Ale i přesto jsou některá podstatná jména ženského rodu také zakončena na písmeno -o (la mano – ruka, la foto – fotka aj.). Typickou koncovkou pro ženský rod je -a nebo -ión. Ale i některá podstatná jména ženského rodu zakončená na -ma nebo -ión jsou rodu mužského (el tema – téma, el avión – letadlo). Podstatná jména rodu ženského jsou vždy slova končící na -dad, -ted, -tud, -umbre, -ción nebo -sión.

Rody podle významu

editovat

Masculina (mužský rod): bývají to mužské bytosti (el padre – otec), řeky (el Ebro), moře (el Mediterráneo – Středozemní moře), hory (el Mulhácen), světové strany (el norte – sever), dny (el lunes – pondělí), měsíce (el mayo – květen), ovocné stromy (el pelar – hrušeň) a zpodstatnělé infinitivy (el saber – vědění).

Feninina (ženský rod): bývají to ženské bytosti (la madre – matka), plody (la pera – hruška) a písmena (la ene – N).

Členy podstatných jmen

editovat

Člen určitý

editovat
Rod mužský ženský střední
Jednotné číslo el la lo
Množné číslo los las

Člen neurčitý

editovat
Rod mužský ženský střední
Jednotné číslo un una
Množné číslo unos unas

Přídavná jména

editovat

Přídavná jména ve španělštině se shodují s podstatnými jmény, k nimiž se vztahují, v rodě a čísle. Přídavná jména mužského rodu zakončená na -o mají v ženském rodě koncovku -a (alto – alta / vysoký – vysoká), tudíž je postup ve španělštině velmi podobný, jako v češtině. Tento postup je stejný i u národností (español – española / Španěl – Španělka).

Množné číslo

editovat

Je obvykle tvořeno koncovkou -es (mužský rod) nebo -as (ženský rod) – los ojos azules – modré oči; las casas altas – vysoké domy.

Stupňování

editovat
pozitiv largo dlouhý
komparativ más largo delší
superlativ el más largo nejdelší

Komparativ (comparativo) se tvoří pomocí más nebo menos. Superlativ (superlativo) se tvoří z komparativu připojením členu nebo zájmena (la más alta – nejvyšší).

Zájmena

editovat

Osobní

editovat
Přehled osobních zájmen
Jednotné číslo Množné číslo
1. os. yo nosotros, nosotras my
2. os. ty vosotros, vosotras vy
3. os. el, ella, usted on, ona, vy ellos, ellas, ustedes oni, ony, ona

Zvratná

editovat
Přehled zvratných zájmen
Jednotné číslo Množné číslo
1. os. me lavo myji se nos lavamos myjeme se
2. os. te lavas myješ se os laváis myjete se
3. os. se lava myje se se lavan myjí se

Přivlastňovací – přízvučná

editovat

Jednotné číslo

editovat
  • Mío/mía – můj, moje
  • tuyo, tuya – tvůj, tvá
  • suyo/suya – jeho, její, Váš
  • nuestro, nuestra – náš, naše
  • vuestro, vuestra – váš, vaše
  • suyo, suya – jejich, Váš, vaše

Množné číslo

editovat
  • Míos, mías – moji, moje
  • tuyos/tuyas – tvoji, tvoje
  • suyos/suyas – jeho, její, Vaše
  • nuestros/nuestras – naši, naše
  • vuestros/vuestras – vaši, vaše
  • suyos/suyas – jejich, Vaši, Vaše

Přivlastňovací – nepřízvučná

editovat

Jednotné číslo

editovat
  • Mi – můj, má
  • tu – tvůj, tvá
  • su – jeho, její
  • nuestro – náš
  • nuestra – naše
  • vuestro – váš
  • vuestra – vaše
  • su – jejich, Vás, Vaše

Množné číslo

editovat
  • Mis – moji, moje
  • tus – tvoji, tvoje
  • sus – jeho, její, Vaši, Vaše
  • nuestros – naši
  • nuestras – naše
  • vuestros – vaši
  • vuestras – vaše
  • sus – jejich, Vaši, Vaše

Ukazovací

editovat
mužský rod ženský rod střední rod
tento/tenta este esta esto
ten/ta ese esa eso
onen, tamten aquel aquella aquello

Vztažná

editovat

QUE – který, jenž. Vztahuje se na osoby i věci.

QUIEN, QUIENES – kdo, který jenž. Vztahuje se pouze na osoby.

EL QUE, LA QUE, LOS QUE, LAS QUE, EL CUAL, LA CUAL, LOS CUALES, LAS CUALES – který, jenž. Užívá se hlavně po předložkách.

LO QUE – to, co, což. Vztahuje se k celé větě.

CUANTO, CUANTA, CUANTOS, CUANTAS – kolikerý, kolik, vše, co. Řídí se podstatným jménem, k němuž se vztahuje.

CUYO, CUYA, CUYOS, CUYAS – jehož, jejíž, jejichž. Řídí se podstatným jménem, které po něm následuje.

Tázací

editovat
mužský rod ženský rod střední rod
kdo? ¿quién? ¿quién?
co? ¿qué? ¿qué? ¿qué?
který? ¿cuál? ¿cuál?
kolik? ¿cuánto? ¿cuánta? ¿cuánto?

Neurčitá

editovat

ALGO – něco, cosi

ALGUIEN – někdo, kdosi

ALGUNO, ALGUNA, ALGUNOS, ALGUNAS – některý, nějaký

CADA CUAL, CADA UNO, CADA UNA – každý, každá. Vztahuje se především na osoby.

CADA – každý, každá

CIERTO, CIERTA, CIERTOS, CIERTAS – jistý, jakýsi

CUALQUIER, QUALESQUIERA – kterýkoli, jakýkoli, kdokoli

QUIENQUIERA – kdokoli

DEMÁS – ostatní

OTRO, OTRA, OTROS, OTRAS – jiný, jiná, jiní, další

TODO, TODA, TODOS, TODAS – všechen, všechna, všichni, všechny, každý

VARIOS, VARIAS – někteří, některé, několik

Záporná

editovat

NINGUNO, NINGUNA, NINGUNOS, NINGUNAS – žádný, nikdo

NADIE – nikdo

NADA – nic

Číslovky

editovat
Základní
cero nula 0
uno/una jedna 1
dos dva 2
tres tři 3
cuatro čtyři 4
cinco pět 5
seis šest 6
siete sedm 7
ocho osm 8
nueve devět 9
diez deset 10
once jedenáct 11
doce dvanáct 12
trece třináct 13
catorce čtrnáct 14
quince patnáct 15
dieciséis šestnáct 16
diecisiete sedmnáct 17
dieciocho osmnáct 18
diecinueve devatenáct 19
veinte dvacet 20
veintidós dvacet dva 22
treinta třicet 30
treinta y tres třicet tři 33
cuarenta čtyřicet 40
cuarenta y cuatro čtyřicet čtyři 44
cincuenta padesát 50
cincuenta y cinco padesát pět 55
sesenta šedesát 60
sesenta y seis šedesát šest 66
setenta sedmdesát 70
setenta y siete sedmdesát sedm 77
ochenta osmdesát 80
ochenta y ocho osmdesát osm 88
noventa devadesát 90
noventa y nueve devadesát devět 99
cien (ciento) sto 100
ciento dos sto dva 102
doscientos dvě stě 200
quinientos pět set 500
mil jeden tisíc 1 000
mil tres jeden tisíc tři 1 003
cinco mil pět tisíc 5 000
diez mil deset tisíc 10 000
un millón jeden milión 1 000 000
seis milliónes šest milionů 6 000 000

Řadové

editovat

1° – primero

2° – segundo

3° – tercero

4° – cuarto

5° – quinto

6° – sexto

7° – séptimo

8° – octavo

9° – noveno

10° – décimo

20° – vigésimo

100° – centésimo

Číslovky řadové se ve španělštině používají méně často, než číslovky řadové v češtině. Například u staletí se převážně používají číslovky základní.

Desetinná čísla

editovat

Desetinná čísla se ve španělštině čtou jako sesenta y nueve coma noventa y dos (69,92).

Slovesa

editovat

Sloveso být

editovat

Ve španělštině jsou tři slovesa, která mají v češtině význam být.

  • SER – popisuje vlastnost, původ, udává čas, vlastnictví a povolání. Sloveso SER je nepravidelné.
  • ESTAR – popisuje přechodný stav, situaci, umístění, také udává čas a povolání. Sloveso ESTAR je také nepravidelné.
  • HAY – pomocí toho slovesa se udává místo, poloha, nacházení se někde. Sloveso HAY se nečasuje. Má pouze jeden tvar.

Pravidelná slovesa

editovat

Slovesa v infinitivu poznáme pomocí koncovek -ar, -er, nebo -ir. Slovesa podle koncovek se časují následovně

Přítomný čas
hablar (mluvit) -AR beber (pít) -ER subir (stoupat) -IR
1. osoba (yo) hablo bebo subo
2. osoba (tú) hablas bebes subes
3. osoba (el, ella) habla bebe sube
1. osoba (nosotros) hablamos bebemos subimos
2. osoba (vosotros) habláis bebéis subís
3. osoba (ellos, ellas) hablan beben suben

Nepravidelná slovesa

editovat

Nepravidelná slovesa ve španělštině jsou řazena do skupin, ale existují i normální nepravidelná slovesa.

E → IE
cerrar (zavřít) perder (ztratit) discernir (rozeznat)
1. osoba (yo) cierro pierdo discierno
2. osoba (tú) cierraras pierdes disciernes
3. osoba (el, ella) cierra pierde discierne
1. osoba (nosotros) cerramos perdemos discernimos
2. osoba (vosotros) cerráis perdéis discernís
3. osoba (ellos, ellas) cierran pierden disciernen
O → UE
contar (počítat) mover (hýbat) dormir (spát)
1. osoba (yo) cuento muevo duermo
2. osoba (tú) cuentas mueves duermes
3. osoba (el, ella) cuenta mueve duerme
1. osoba (nosotros) contamos movemos dormimos
2. osoba (vosotros) contáis movéis dormís
3. osoba (ellos, ellas) cuentan mueven duermen
U → UE
jugar (hrát)
1. osoba (yo) juego
2. osoba (tú) juegas
3. osoba (el, ella) juega
1. osoba (nosotros) jugamos
2. osoba (vosotros) jugáis
3. osoba (ellos, ellas) juegan
E → I
pedir (žádat)
1. osoba (yo) pido
2. osoba (tú) pides
3. osoba (el, ella) pide
1. osoba (nosotros) pedimos
2. osoba (vosotros) pedís
3. osoba (ellos, ellas) piden
E → IE, I
sentir (cítit)
1. osoba (yo) siento
2. osoba (tú) sientes
3. osoba (el, ella) siente
1. osoba (nosotros) sentimos
2. osoba (vosotros) sentís
3. osoba (ellos, ellas) sienten
O → UE, U
dormir (spát)
1. osoba (yo) duermo
2. osoba (tú) duermes
3. osoba (el, ella) duerme
1. osoba (nosotros) dormimos
2. osoba (vosotros) dormís
3. osoba (ellos, ellas) duermen
C → ZC
conocer (poznat) lucir (zářit)
1. osoba (yo) conozco luzco
2. osoba (tú) conoces luces
3. osoba (el, ella) conoce luce
1. osoba (nosotros) conocemos lucimos
2. osoba (vosotros) conocéis lucís
3. osoba (ellos, ellas) conocen lucen
C → ZC, J
conducir (řídit)
1. osoba (yo) conduzco
2. osoba (tú) conduces
3. osoba (el, ella) conduce
1. osoba (nosotros) conducimos
2. osoba (vosotros) conducís
3. osoba (ellos, ellas) conducen
I → Y
construir (postavit)
1. osoba (yo) construyo
2. osoba (tú) construyes
3. osoba (el, ella) construye
1. osoba (nosotros) construimos
2. osoba (vosotros) construís
3. osoba (ellos, ellas) construyen
G v 1. sg.
tener (mít) poner (dát)
1. osoba (yo) tengo pongo
2. osoba (tú) tienes pones
3. osoba (el, ella) tiene pone
1. osoba (nosotros) tenemos ponemos
2. osoba (vosotros) tenéis ponéis
3. osoba (ellos, ellas) tienen ponen
Samostatná nepravidelná slovesa
dar (dát) estar (být) ser (být ir (jít)
1. osoba (yo) doy estoy soy voy
2. osoba (tú) das estás eres vas
3. osoba (el, ella) da está es va
1. osoba (nosotros) damos estamos somos vamos
2. osoba (vosotros) dais estáis sois vais
3. osoba (ellos, ellas) dan están son van

Příslovce

editovat

Příslovce způsobu se tvoří pomocí koncovky mente k ženskému přídavnému jménu. Rápido (mužský rod) – rápida (ženský rod) – rápidamente (přidání mente). Nuevo – nuevanuevamente.

Stupňování

editovat
pozitiv claramente jasně
komparativ más claramente jasněji
superlativ lo más claramente nejjasněji

Nepravidelnosti

editovat
bien dobře mejor lépe
mal špatně peor hůře
mucho mnoho más více
poco málo menos méně

Předložky

editovat

Španělsky

Česky

Příklad ve španělštině

Přeložený příklad
a, hasta, hacia, para do Sale a Praga. Odjíždí do Prahy.
de, desde z, od Viene desde lejos. Přichází z daleka.
a, hacia k Hacia el oeste. K západu.
en, a, de v A la derecha. Vpravo.
de, sobre o Libro de la naturaleza. Kniha o přírodě.
con s Con alegría S radostí.
sin bez Los sin trabajo. Bez práce.
para pro Es para ti. To je pro tebe.
durante během Durante el viaje. Během cesty.
según podle Según el libro. Podle knihy.
salvo, excepto kromě, mimo Llegaron todos salvo Juan. Přišli všichni, kromě Juana.
al lado de, junto a, cerca de, a, en, con u Con ellos. U nich.
hace + číslovka, antes, antes de před (časově) Antes de la comida. Před jídlem.
ante, delante de před (místně) Delante de la casa hay un jardín. Před domem je zahrada.
dentro de za (časově) Dentro de cinco meses. Za pět měsíců.
tras, detrás de za (místně) Detrás de la casa. Za domem.
después de po Después de la boda. Po svatbě.
alrededor de, en torno a, hacia kolem, okolo Alrededor de la casa. Kolem domu.
sobre, encima de, por encima de nad Sobre la mesa. Nad stolem.
bajo, debajo de pod Debajo de la mesa. Pod stolem.
a lo largo podél Vamos a lo largo del río. Jdeme podél řeky.
entre mezi Entre dos árboles. Mezi dvěma stromy.
contra, a proti Contra la corriente. Proti proudu.
frente a, enfrente de naproti Frente a vuestra coche. Naproti vašemu autu.
incluso včetně Llegaron todos, incluso Juan. Přišli všichni, včetně Juana.

Souřadící (de coordinación)

editovat
  • Y (v češtině a). Před slovy začínajícími na -i nebo -hi se mění v e (María y Juana ale María e Isabel).
  • O (v češtině nebo). Před slovy začínajícími na -o nebo -ho se mění v u (dos o tres ale siete u ocho).
  • Ni (v češtině ani). Tato spojka se nikterak nemění (Ni Pedro ni Juan - Ani Pedro, ani Juan).

Podřadicí (de subordinación)

editovat
  • QUE – že, aby
  • PERO, MAS – ale
  • POR QUE – protože
  • COMO – jak, jelikož
  • AUNQUE – ačkoli, i kdyby
  • SI, BIEN QUE AUN CUANDO – jestliže, kdyby
  • CUANDO – když (oznamovací způsob), až (spojovací způsob)
  • SINO – nýbrž, leč
  • A FIN DE QUE, PARA QUE – aby (spojovací způsob)
  • A PESAR DE QUE – přestože
  • DE MANERA QUE, DE MODO QUE – tak, že, tak, aby (spojovací způsob)
  • HASTA QUE – dokud ne
  • MIENTRAS QUE – zatímco, pokud
  • SIN QUE – aniž (spojovací způsob)
  • YA QUE – poněvadž, neboť

Interpunkce

editovat

Ve španělštině je otázka uvozena obráceným otazníkem (¿) a zakončena běžným otazníkem (?), rozkaz je uvozen obráceným vykřičníkem (¡) a zakončen běžným vykřičníkem (!). Příklady: ¿Cómo estás? – Jak se máš?, ¡Rápido! – Rychle!

Španělština nevyužívá tak hojně čárek jako čeština. Čárky se před spojkami dělají jen výjimečně, nejčastěji před spojkou „pero“ (ale).

Slovní zásoba

editovat

Dny v týdnu (Los días de la semana)

editovat
  1. Pondělí – lunes
  2. Úterý – martes
  3. Středa – miércoles
  4. Čtvrtek – jueves
  5. Pátek – viernes
  6. Sobota – sábado
  7. Neděle – domingo

Měsíce (Meses)

editovat
  1. Leden – enero
  2. Únor – febrero
  3. Březen – marzo
  4. Duben – abril
  5. Květen – mayo
  6. Červen – junio
  7. Červenec – julio
  8. Srpen – agosto
  9. Září – septiembre
  10. Říjen – octubre
  11. Listopad – noviembre
  12. Prosinec – diciembre

Literatura

editovat
  • GÓMEZ TORREGO, Leonardo. Gramática didáctica del español. Madrid: SM, 2007. Dostupné online. ISBN 9788467515497. (španělsky) 
  • Autorský kolektiv pracovníků Lingea s. r. o. Studijní konverzace španělština. 1. vyd. Brno: Lingea, 2021. 288 s. ISBN 978-80-7508-710-2. S. 161–178. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat