Šárovcova Lhota

obec v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji

Šárovcova Lhota je obec v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Obec leží asi sedm kilometrů severozápadně od Hořic v Podkrkonoší. Žije zde 214[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Javorka, která měla vliv i na podobu obecního znaku (zelený javor).

Šárovcova Lhota
Bývalá cihelna
Bývalá cihelna
Znak obce Šárovcova LhotaVlajka obce Šárovcova Lhota
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLázně Bělohrad
Obec s rozšířenou působnostíJičín
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel214 (2024)[1]
Rozloha7,09 km²[2]
Katastrální územíŠárovcova Lhota
Nadmořská výška292 m n. m.
PSČ507 59
Počet domů75 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠárovcova Lhota 80
507 59 Šárovcova Lhota
obec@sarovcova-lhota.cz
StarostaPavel Vích
Oficiální web: www.sarovcova-lhota.cz
Šárovcova Lhota
Šárovcova Lhota
Další údaje
Kód obce573256
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název obce je odvozen od jména jejího zakladatele, moravského vladyky Šárovce ze Šárova. Jeho poddaní byli na čas zbaveni daní, dostávali takzvaně lhůtu. Od toho vznikl název Lhota Šárovcova.[4]. Název obce ještě koncem 18. století existoval ve dvou tvarech: Lhota Scharowes nebo Lhota Scharowcowa[5].

Historie

editovat

Četné archeologické nálezy svědčí, že se zde žilo již v dobách pohanských. Obec byla založena asi mezi léty 1197–1230 za vlády krále Přemysla Otakara I. Před rokem 1500 se majiteli tvrze, dvora a vsi stali páni Václav a Bořek Šárovci ze Šárova. Šárovcovu Lhotu s osadou Libín a Tikov prodali Zahrádkovi z Černé a Mandaléně z Konecchlumě roku 1518, kdy byla ves vložena do Desek zemských. Šárovci v Čechách vymřeli v 17. století. Václav Šárovec byl v pondělí před svatým Bartolomějem (20. srpna) roku 1537 odsouzen za to, že nařkl zemské pány. Potom byl mučen a popraven na Pohořelci u Prahy. Roku 1538 prodala Mandaléna a dcery Václava Zahrádky statek Lhotský Adamu Karlíkovi z Nežetic, pánu na Holovousích. Avšak již roku 1543 přešel statek v držení Mikuláše Habartického z Habartic, roku 1544 na Arnošta Bruknara z Brukštejna, roku 1549 na Soběslava Miletínského z Pardubic. Ten před svojí smrtí (roku 1563) odkázal Lhotu Gabrieli Klenovskému z Ptení, Čeňkovi Poličanskému a sestře Markétě z Veselí. Po nich byli majiteli statku bratři Aleš a Jiří Klenovští ze Ptenic, kteří zase Lhotu a Libín prodali roku 1567 Jindřichovi ze Smiřic za 3 850 kop grošů českých. Tento Jindřich Smiřický připojil Lhotu roku 1569 k panství Hořickému. Jeho syn Albrecht Vladislav přikoupil k tomu roku 1594 Holovousy a Mlázovice. Statek zdědil pak jeho bratr Zikmund (zemřel roku 1608). Rod Smiřických ovšem své statky dlouho neudržel. Syn Zikmundův náležel k přením původcům povstání evangelických stavů. Zato byl posmrtně roku 1621 odsouzen (zemřel 1618) a jeho statky byly zkonfiskovány. Veškeré statky koupil jejich příbuzný Albrecht z Valdštejna, který pak Lhotu, Libín, Tikov a Mezihoří přenechal Anně Ostroměřské, rozené z Vojic. Po zavraždění Valdštejna, 25. února 1634, byl statek zkonfiskován a 9. května 1635 jej daroval Ferdinand II. svému komorníku Jakubovi Strozzimu ze Streitenthalu. Ten nedlouho potom zemřel a statek dostali jeho synové Petr a Oktavián 3. října 1636. Petr Strozzi byl nejvyšším císařským vojevůdcem (do roku 1650 byla poručnicí matka Oktávie). Bojoval s Turky a 27. května 1664 byl u Serinváru v Chorvatsku smrtelně zraněn. Pohřben byl ve Vídni. Za jeho panování byl odtržen od Hořic.

Geologická zajímavost

editovat

Na levém břehu říčky Javorky, asi 900 m jižně od Libína, se nachází geologická lokalita národního významu, zvaná "Brusnické vrstvy u Šárovcovy Lhoty". Jedná se o až 10 metrů vysoké skalní výchozy zrnitých a hrubozrnných arkózovitých pískovců a arkóz s polohami slepenců. Tyto polohy slepenců a nahromaděných valounů jsou široké kolem 1 m, v jižní části skalního výchozu se nachází kmen araukaritu.[6]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 577 586 609 539 500 464 493 320 301 296 234 201 203 200 181
Počet domů 71 78 78 83 89 92 103 111 91 89 74 83 92 95 75

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1950 Šarovcova Lhota byla obcíokrese Hradec Králové (1869–1890), poté v okrese Nová Paka (1900–1930) a později opět v okrese Hořice. V letech 1961–1990 patřily opět jako část městyseMlázovicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí v okrese Jičín.[9]

Části obce

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[10] Z erbovního znamení Šárovců - krokve, převzala obec do svého znaku rovnoramenný trojúhelník.

Výskyt zvláště chráněného živočišného druhu

editovat

Mezi obcemi Šárovcova Lhota a Černín se nachází přírodní památka Lukavecký potok. Důvodem ochrany je výskyt sladkovodního mlže velevruba tupého.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Antonín Profous:Místní jména v Čechách, IV., Praha 1958, s. 534
  5. Jaroslaus Schaller, Topographie des Königreiches Böhmen, Prag 1791
  6. Brusnické vrstvy u Šárovcovy Lhoty [online]. Geopark český ráj [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 560.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  10. Udělené symboly – Šárovcova Lhota [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat