Římskokatolická farnost Pohoř
Římskokatolická farnost Pohoř je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.
| Římskokatolická farnost Pohoř | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Bílovec |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Provincie | Morava |
| Administrátor excurrendo | P. Mgr. Petr Kuník |
| Území farnosti | |
| Pohoř | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Kostelní 11, Odry 742 35 |
| Datová schránka | a8mu8zg |
| IČO | 64125734 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Farnost v Pohoři se poprvé zmiňuje v zápise v olomouckých zemských deskách k roku 1440. Jménem je znám Jan zvaný Číšník (pincerna), který rezignoval roku 1454 a na jeho místo nastoupil Josef. Na existenci farnosti lze usuzovat i ze zvonů datovaných k roku 1490 a 1546.[1][2]
Z pozdější doby se farnosti týká jen zpráva z roku 1588, kdy majitel fulneckého panství Jan starší Skrbenský z Hříště uvedl ke kostelům na svém panství včetně Pohoře protestantské kazatele.[3] Za třicetileté války farnost zanikla a Pohoř spadala do farnosti Fulnek spravované fulneckými augustiniány. Ti do Pohoře jezdili odbývat bohoslužby pro věřící ze vsi i z Jestřabího a Kletného.[1]
Fulnecký klášter byl roku 1784 v rámci josefinských reforem zrušen a současně byla u řady z jím spravovaných kostelů zřízena nebo obnovena samostatná duchovní správa. Rovněž v Pohoři zřídila náboženská matice lokální kuracii. Prvním kurátem se zde stal bývalý kanovník rozpuštěného fulneckého kláštera Michael Schiffner (1786–1801).[1][2] V poslední třetině 19. století byla kuracie povýšena na farnost.
Patronát farnosti ve středověku a raném novověku do třicetileté války patřil vrchnosti, tj. majiteli panství Fulnek. Patronát nad obnovenou farností roku 1784 převzala náboženská matice.[1]
Roku 1859 žilo ve farnosti 495 obyvatel, vesměs římských katolíků.[1] V roce 1930 žilo ve farnosti 402 obyvatel, z čehož 398 (99 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[4]
Farnost Pohoř zahrnovala vždy pouze vesnici Pohoř a patřila od svého zřízení roku 1784 do roku 1962 k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[5]
Farním kostelem je kostel svatého Prokopa, postavený roku 1793 na místě staršího dřevěného.[1][6]
Od druhé světové války a odsunu původních obyvatel je farnost převážně spravována excurrendo. Od roku 2010 farnost spravuje oderský farář Petr Kuník.[7][8]
Bohoslužby
editovat| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| kostel svatého Prokopa | Pohoř | sobota (co 14 dní) neděle (co 14 dní) |
18.30 (v zimě 17.30) 11.00 |
farní kostel |
Reference
editovat- ↑ a b c d e f WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 209–210. (německy)
- ↑ a b CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 115.
- ↑ Wolny, s. 192.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 52.
- ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22.
- ↑ Římskokatolická farnost Odry – Kostely a kaple [online]. Římskokatolická farnost Odry [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07.
- ↑ Římskokatolická farnost Odry – Správci farnosti [online]. Římskokatolická farnost Odry [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.