Římskokatolická farnost Luleč
Římskokatolická farnost Luleč je územní společenství římských katolíků v Lulči, Nemojanech a Tučapech v děkanátu Slavkov.
| Římskokatolická farnost Luleč | |
|---|---|
 Farní kostel sv. Izidora | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Slavkov |
| Diecéze | brněnská |
| Provincie | moravská |
| Administrátor excurrendo | R. D. ThLic. Zbigniew Wawrowski |
| Území farnosti | |
| Luleč, Nemojany, Tučapy | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | 683 03 Luleč 21 |
| Webové stránky | farnostdrnovice |
| lulec@dieceze.cz | |
| Datová schránka | xvsu62c |
| IČO | 61729892 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 09/2022 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Území farnosti editovat
- Luleč:
- filiální kostel sv. Martina
- farní kostel sv. Isidora
- Nemojany – kaple sv. Jana Nepomuckého
- Tučapy
Dne 3. června 2016 rozhodl brněnský biskup Vojtěch Cikrle o přičlenění obce Pístovice z lulečské farnosti a jejím přifaření k farnosti Drnovice.[1]
Další změnou byla k 1. listopadu 2019 změna statutu kostelů ve farnosti. Dosavadní filiální kostel sv. Izidora se stal farním kostelem a dosavadní farní kostel sv. Martina naopak filiálním kostelem.[2]
Historie farnosti editovat
Původní kostel sv. Martina se v pramenech objevuje již na počátku 15. století. Roku 1672 v něm byly tři oltáře,dvanáct obrazů a tři zvony, roku 1719 byly nainstalovány i první varhany. V roce 1751 na vlastí náklady lulečský farář P. Martin Dvořanský začal se stavbou nového chrámu sv. Martina. Věnoval na stavbu všechny zděděné peníze po bohatých rodičích. Nechal původní gotickou stavbu kostela zbourat, s využitím zbytků středověkého hradu a bývalého kostelíka. V letech 1751–1753 byl postaven dnešní pozdně barokní chrám. Vysvěcen byl v roce 1756. [3]
Bohoslužby editovat
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Kostel sv. Martina | Luleč | neděle čtvrtek |
10.00 17.00 (zima) / 18.00 (léto) |
farní kostel |
Duchovní správci editovat
Od srpna 2009 je administrátorem excurrendo R. D. ThLic. Mikuláš Wawrowski.[4]
Aktivity farnosti editovat
Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 21. září. Adorační den připadá na 18. ledna.
Na lulečské faře sídlí též svaz Vojenská duchovní služba, jeden ze dvou svazů církví a náboženských společností registrovaných v České republice, a jím provozované Pastorační centrum Duchovní služby Armády ČR.
Ve farnosti se pořádá tříkrálová sbírka. V roce 2016 se při sbírce vybralo v Lulči 17 131 korun, v Nemojanech 20 957 korun a v Tučapech 10 059 korun. [5] V roce 2017 činil její výtěžek v Lulči 17 695 korun, v Nemojanech 17 858 korun a v Tučapech 13 531 korun.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Acta Curiae episcopalis Brunensis 6/2016 (pro vnitřní potřebu církve), s. 52; Sloučení farností a změna území farností Archivováno 9. 8. 2016 na Wayback Machine. - informace na webu farnosti Drnovice, cit. 10.6.2016
- ↑ Rozhodnutí o změně statutu kostelů [online]. farnostpozorice.cz [cit. 2019-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ O kostele sv. Martina [online]. Farnost Luleč [cit. 2017-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-16.
- ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno: Biskupství brněnské, 2014. 200 s. S. 60.
- ↑ Výtěžek Tříkrálové sbírky 2016 [online]. hodonin.charita.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Výtěžek 2017 [online]. hodonin.charita.cz [cit. 2017-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-14.
Literatura editovat
- Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, ISBN 978-80-254-0298-6. s. 146.