Římskokatolická farnost Bílov
Římskokatolická farnost Bílov je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.
| Římskokatolická farnost Bílov | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | bílovecký |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Provincie | Morava |
| Administrátor excurrendo | P. ThLic. Mgr. Dariusz Adam Jędrzejski |
| Území farnosti | |
| Bílov • Labuť | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Slezské náměstí 28, Bílovec 743 01 |
| Datová schránka | gusu8yx |
| IČO | 64125645 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 07/2020 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Farnost v Bílově je zmiňována již roku 1391, kdy ves i s kostelním patronátem daroval Lacek z Kravař augustiniánskému klášteru ve Fulneku.[1] Od té doby byla duchovní správa vykonávána vesměs členy fulnecké kanonie, i když v 16. století se luteránští držitelé panství Fulnek snažili dosadit evangelické kazatele (doloženo 1590–1594).[2] Po třicetileté válce zde duchovní správu obstarával slatinský farář, přechodně též bílovecký děkan (doloženo v roce 1672), roku 1687 byl Bílov od Slatiny odloučen a přičleněn k fulnecké farnosti a bohoslužby zde opět vykonávali členové fulneckého kláštera, a to až do jeho zrušení roku 1784.[2][3][4] K filiálnímu kostelu v Bílově náleželi od roku 1687 do roku 1784 i věřící z Pohořílek, pak však byli přifařeni do Kujav.[4]
Samotný Bílov spadal v letech 1784–1814 k farnosti Bílovec, pak zde však náboženská matice jakožto tehdejší majitel panství Pustějov zřídila samostatnou lokální kuracii, jejíž patronát přešel po prodeji panství roku 1825 na světské držitele.[5] V červnu 1858 byla kuracie povýšena na farnost.[6] Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od svého založení a spolu s ním náležela do roku 1996 k (arci)diecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.[7]
V roce 1836 žilo ve farnosti 835 obyvatel, vesměs římských katolíků.[8] V roce 1859 to bylo 956.[2]V roce 1930 žilo ve farnosti 931 obyvatel, z čehož 911 (98 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[9]
K farnosti vedle Bílova náleží pouze osada Labuť,[2] od roku 1954 připojená k Bílovci, na nějž stavebně navazuje.
Farním kostelem je kostel svatého Vavřince, postavený v barokním slohu z kamene v letech 1709–33 na místě starého dřevěného (z něhož se zachoval zvon datovaný 1495) a rozšířený roku 1771.[10][4]
Farnost je dlouhodobě spravována excurrendo z bílovecké farnosti, stávajícím (2020) administrátorem je bílovecký děkan P. ThLic. Mgr. Dariusz Adam Jędrzejski.[11][12]
Bohoslužby editovat
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| kostel svatého Vavřince | Bílov | neděle | 10.30 | farní kostel |
Reference editovat
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 774.
- ↑ a b c d WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 242. (německy)
- ↑ Wolny, s. 239.
- ↑ a b c Bílov - Kostel sv. Vavřince [online]. Bílov: Obecní úřad Bílov [cit. 2013-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Wolny, s. 242-243.
- ↑ Wolny, s. IX.
- ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22.
- ↑ ENS, Faustin. Beschreibung des Oppalandes und seiner Bewohner im Allgemeinen und die Ortsbeschreibung des Fürstenthums Troppau im Besondern. Svazek 1. Wien: Carl Gerold, 1836. 334 s. S. 119. (německy)
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 3.
- ↑ CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 16.
- ↑ Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07.
- ↑ Římskokatolická farnost Bílov [online]. Diecéze ostravsko-opavská [cit. 2020-07-06]. Dostupné online.