Otevřít hlavní menu

Člunkový tkací stroj (angl.: power loom, něm.: Schützenwebmaschine) je mechanické zařízení, na kterém se zanáší útková nit do tkaniny s pomocí létajícího tělesa ve tvaru malého člunu. [1]

Princip tkaní na člunkovém strojiEditovat

Člunek s útkovou nití o váze cca 500 g prolétá při každé otáčce stroje prošlupem rychlostí 12-15 m/s až na vzdálenost 5 metrů od jednoho ke druhému kraji tkaniny. Energii ke zrychlení (až 4 kW) dostává člunek od nárazu vačkových prohozních mechanizmů umístěných po obou stranách stroje. Při každé další otáčce stroje

  • u nejjednodušších konstrukcí se člunek vrací do původní polohy,
  • u strojů s člunkovou záměnou se střídají při prohozu dva nebo více člunků

Útek (30-50 g) je nesen v člunku nasoukaný na cívce, ze které se během tkaní odvíjí a konec odvinuté niti se navazuje na začátek nové cívky. Asi od roku 1930 je možná automatická výměna cívek a od 50. let 20. století výměna cívek včetně soukání útku přímo na tkacím stroji. [2]

Vybavení a výkon člunkových strojůEditovat

Stroje se stavějí s pracovní šířkou 120-450 cm s výkonem zatkaného útku cca do 640 m/min. Vzorování je možné jak po osnově (s max. 16 listy nebo s žakárovým ústrojím v prošlupním zařízení) tak i po útku (max. 36 různých nití v člunkové záměně). [3]

Použití člunkových strojůEditovat

Stroje jsou použitelné a snadno přizpůsobitelné pro téměř všechny druhy tkanin. Použití je výhodné zejména v podmínkách nízkých mzdových nákladů a omezených prostředků na investice.

Nevýhody: Omezená rychlost stroje (vysoká hmotnost zanášeče útku), extrémní hlučnost (více než 100 dB [4]), neklidný chod stroje, nebezpečí úrazu při vylétnutí člunku aj.[5]

Z historie člunkových strojůEditovat

Člunkový tkací stroj byl vyvinut z ručního tkalcovského stavu. V roce 1785 si nechal Angličan Cartwright patentovat první verzi konstrukce stroje, o dva roky později nechal ve své tkalcovně instalovat několik exemplářů, které byly od roku 1789 poháněny parním strojem. V roce 1850 bylo v Anglii v provozu 250 000 strojů. [6]

Asi od poloviny 20. století jsou v provozu bezčlunkové tkací stroje dosahující několikanásobně vyšší výkony. Na člunkových strojích se však i na začátku 21. století ve světě vyráběla cca 1/3 všech tkanin. V 1. dekádě 21. století bylo v provozu asi 4 miliony strojů. Jejich použití je výhodné zejména v zemích s nižšími mzdami. Člunkové stroje se podílely na celkovém počtu tkacích strojů např. v Indii 98 %, v Číně 93 %, v Indonésii 90% a v Rusku 22 %. [7] Jednoduché člunkové stroje se ve 2. dekádě 21. století dají koupit za 2000 € [8] (zatímco nejlevnější bezčlunkové stroje jsou 2-3 x dražší [9]).

Stuhařský člunkový strojEditovat

Stuhařský stroj byl vyvinut z ručního stuhařského stavu. Asi po dobu 200 let se vyráběly stuhy a úzké tkaniny skoro výhradně na člunkových strojích, ty však byly v posledních letech 20. století (až na malé výjimky) nahrazeny jehlovými stroji.

V roce 2012 byl na vědeckém sympoziu v německém Denkendorfu předveden model ručního stavu z roku 1772 spolu několika prototypy jedinečných člunkových strojů. Na těchto zařízeních se dají vyrábět především komplexní tvary trojrozměrných tkanin. [10] Do roku 2015 nebyly publikovány žádné informace o praktickém využití těchto vynálezů.

Galerie člunkových strojůEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 414
  2. Registrace patentu na soukání UNIFIL: http://www.trademarkia.com/map/unifil-71634502.html
  3. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 660-670
  4. Video: Práce jednoduchého člunkového stroje: https://www.youtube.com/watch?v=mvk-cb0CSoY
  5. Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 596
  6. Online naučné texty Spartacus Educational: http://spartacus-educational.com/TEXlo:om.htm
  7. Indický časopis fibre2fashion (2007): http://www.fibre2fashion.com/industry-article/1/32/indian-power-loom-industry-an-overview1.asp
  8. Ceny čínských člunkových stavů: http://german.alibaba.com/p-detail/series-shuttle-loom-weaving-machines-other-textile-machines-60248956046.html
  9. Cena čínských jehlových stavů 2015: https://www.eximpulse.com/import-product-Rapier-Looms-port-Nhava-Sheva-(JNPT)-SEA.htm Cena jehlových stavů 2015: https://www.zauba.com/export-rapier-looms-hs-code.html
  10. Prototypy stuhařských člunkových strojů: https://www.smart-nets.eu/main/file/154n628398y3/SmartNets/Partners/Mageba-Textilmaschinen/Praesentation-Schuetzenweben.pdf