Otevřít hlavní menu

Státoprávní pokroková strana nebo také Česká strana státoprávně pokroková byla českou nacionální politickou stranou v době Rakouska-Uherska. Strana vznikla 20. dubna 1908 při sloučení stran Radikálně pokrokové a Státoprávně radikální.[1] Zanikla roku 1918, kdy vstoupila do strany Česká státoprávní demokracie.

Státoprávní pokroková strana
Logo
Datum založení 20. dubna 1908
Datum rozpuštění 10. února 1918 (splynutí do České státoprávní demokracie)
Sídlo Praha, Česko
Ideologie radikalismus
liberální demokracie
Stranické noviny Samostatnost
Pokroková revue

PostojeEditovat

Strana zastupovala část české inteligence a středních vrstev. Otevřeně a radikálně bojovala o samostatnost českého státu, založenou na historickém právu. Přála si politickou demokratizaci a hospodářské reformy. V roce 1914 se v tzv. Manifestu k Evropě obrátila pro podporu k politickému bloku Dohoda.[2]

Během první světové války se podílela na domácím odboji. Roku 1918 splynula do strany České státoprávní demokracie.

Po vzniku republiky se strana již neobnovila, avšak názorová skupina blízká straně v čele s Emanuelem Čapkem vydávala časopis Nové Čechy.

OsobnostiEditovat

Prvním předsedou strany byl zvolen Antonín Hajn, bývalý předseda strany Radikálně pokrokové. Funkci vykonával do roku 1912. Do roku 1911 byl také poslancem Říšské rady.[3] Pod jeho vedením strana vydávala časopis Samostatnost, ve kterém šířila protirakouské nálady. Na počátku války byl časopis zakázán. Obnoven byl roku 1918.[4]

Hlavním ideologem a mluvčím strany byl Lev Borský.[5]

Dalšími osobnostmi strany byli:

  • Antonín Kalina (v letech 1908-18 poslancem Říšské rady)[6]
  • Viktor Dyk (v letech 1910-14 redaktor časopisu Samostatnost, od r. 1911 ve straně)[7]
  • Karel Sokol (v letech 1910-11 poslancem Říšské rady)[8]
  • Karel Baxa (v letech 1908-11 poslancem Říšské rady, r. 1911 odešel ze strany)[9]

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Tomeš, Josef: Nás bylo málo jen, než přišly tisíce...: Česká strana státoprávně pokroková (1908-1918). Praha: Academia, 2018. ISBN 978-80-200-2894-5.