Otevřít hlavní menu

Česká část Dolních Rakous

Česká část Dolních Rakous je bývalé území Dolních Rakous, které bylo 31. července 1920 připojeno k Československu a dnes je součástí Česka. Jde o Západní Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník. Celková rozloha tohoto území je 230 km². Československo získalo toto území na základě Saint-germainské smlouvy, jež stanovila státní hranice po skončení první světové války.

ČástiEditovat

DějinyEditovat

Rakouské území, které v roce 1920 připadlo Československu, bylo původně obývány Slovany a patřilo postupně Sámově říši, Velké Moravě a přemyslovskému státu. Valticko a Dyjský trojúhelník se staly součástí tehdejší Východní marky roku 1041 (kdy o tato dvě území, spolu se severovýchodem dnešních Dolních Rakous, přišel Břetislav I.), Vitorazsko ve 13. století. Později byly začleněny do Dolních Rakous. Na konci 19. století již obývali tento prostor převážně Němci, žila zde však česká menšina.

Dolnorakouští Češi koncem roku 1918 vyhlásili ve Vídni Československý národní výbor pro Dolní Rakousy, který měl hájit jejich zájmy. Na Valticku se tři obce s českou většinou (Poštorná, Charvátská Nová Ves a Hlohovec, obývané většinou Moravských Slováků[zdroj?]) samy hned po 28. říjnu 1918 přihlásily k Československu a byly také československým vojskem (tzv. Slováckou brigádou) obsazeny. Rakouští Němci deklarovali 21. října 1918 vznik tzv. Německého Rakouska, jehož součástí mělo být i území později postoupené Československu. 12. listopadu 1918 se Německé Rakousko prohlásilo za nezávislý stát.

Saint-germainskou smlouvou se Německé Rakousko přeměnilo v dnešní Rakousko (Rakouskou republiku). Tato mírová smlouva současně stanovila československo-rakouskou hranici a přiznala toto území, přes odpor místního německého obyvatelstva, Československu. Československo požadovalo tuto část Dolních Rakous z důvodů historických, národnostních, komunikačních a strategických.

Včlenění části Dolních Rakous do Československa bylo provedeno československým zákonem č. 450/1920 Sb., o inkorporaci Vitorazska a Valticka. Ze správního pohledu se západní Vitorazsko stalo součástí Čech (většina území byla začleněna do soudního okresu Třeboň (politický okres Třeboň), malá část pak do soudního okresu Nové Hrady (politický okres Kaplice)) a Valticko spolu s Dyjským trojúhelníkem součástí Moravy (Valticko se stalo částí soudního okresu Břeclav (politický okres Hodonín) a soudního okresu Mikulov (politický okres Mikulov), Dyjský trojúhelník se stal částí soudního okresu Břeclav (politický okres Hodonín)).

I přes tyto československé územní zisky zůstalo v Dolních Rakousích celkem devět českých obcí, které se v následujících letech poněmčily. Jednalo se o obce Lomy (Brand) a Finsterov (Finsternau) na Vitorazsku, a obce Cáhnov (Hohenau an der March), Pernitál (Bernhardsthal), Ranšpurk (Rabensburg), Lingašdorf (Ringelsdorf), Střezenice (Drösing), Přílepa (Waltersdorf an der March) a Zindorf (Sierndorf an der March) na Valticku.

V letech 19381945 bylo území spolu s ostatními částmi tzv. Sudet okupováno Velkoněmeckou říší. Při federalizaci Československa se území stalo součástí České socialistické republiky. Součástí Česka zůstalo i po zániku Československa na konci roku 1992.

Související článkyEditovat

  • Hlučínsko – další územní zisky ČSR z roku 1920

Externí odkazyEditovat