Černý kašel

infekční onemocnění dýchacích cest

Černý kašel (lat. pertussis) je vysoce infekční bakteriální onemocnění. Nemoc je kritická zejména pro kojence (kde může skončit až smrtí), většina starších dětí a dospělých se plně zotaví.

Černý kašel
Chlapec s černým kašlem
Chlapec s černým kašlem
Klasifikace
MKN-10A37.
MeSHD014917
Minimální inkubační doba7 d
Maximální inkubační doba21 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedním z téměř typických projevů nemoci je silný a dlouhodobý kašel, podle kterého vznikly i variantní nebo lidové názvy nemoci: těžký kašel, dávivý kašel, zajíkavý kašel, stodenní kašel, kašel sta dnů. Někdejší vysoká smrtnost dala vzniknout názvu zádušní kašel, z východních zemí pronikl název oslovskij kašel, v medicíně se běžně používá počeštělý latinský název pertuse nebo pertusse,[1] vzácněji též kokafrén.[2]

Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí. Vzhledem k obtížné diagnostice mnohé případy nejsou rozpoznány, dochází tedy k tzv. podhlášenosti onemocnění. Až 90 % všech případů černého kašle je hlášeno z rozvojových zemí, zejména od roku 2023 ale roste jeho výskyt i v České republice. Očkování proti této nemoci je součástí očkovacího scénáře.

Historie editovat

 
Jules Bordet.

Černý kašel je relativně nově rozpoznané onemocnění: jako první ho popsal francouzský lékař Guillaume de Baillou po epidemii v roce 1578. Samotného původce onemocnění izolovali a společně identifikovali Jules Bordet a jeho švagr Octave Gengou až v roce 1906. Tato bakterie pak byla pojmenována jako Bordetella pertussis.

Jde o jednu z nemocí, která může postihnout i jiný živočišný druh. Někteří primáti jsou schopni onemocnět černým kašlem, pokud jsou vystaveni malým očkovacím dávkám. Jsou však známy i případy černého kašle mezi divokými gorilami.[3]

Pertuse může být zaměněna za podobné, ale výrazně lehčí onemocnění parapertussis, které však mívá lehčí a kratší průběh. Je vyvolané bakterií Bordetella parapertussis.[4]

Příznaky a léčba editovat

 
Případy úmrtí na černý kašel na milion obyvatel v roce 2012
     0–0
     1–1
     2–3
     4–4
     5–5
     6–32
     33–38
     39–44
     45–79
Chlapec s černým kašlem – ukázka projevů

Nemoc se projevuje jako velmi silný, dráždivý kašel, který může být až dávivý a při nadechování může znít jako kokrhání kohouta. Osoba může kašlat tak silně, že se pozvrací nebo si zlomí žebra. Zuřivé kašlání může způsobit prasknutí pleurální dutiny a tím vést k pneumotoraxu. U některých typů onemocnění je typické vykašlávání hlenu. Tělesná teplota bývá značně vysoká, až kolem 40 °C.

Onemocnění se indikuje podle příznaků kašle, teploty nebo podle kultivace vykašlaného hlenu (resp. výtěru z nosohltanu), pokud je obsažena bakterie Bordetella pertussis. Neléčená nemoc může v organismu trvat až tři měsíce - odtud také pochází lidové označení stodenní kašel.[4]

Pro léčení tohoto onemocnění se používají širokospektrální antibiotika.

Očkování editovat

První účinnou vakcínu proti onemocnění vynalezla, s podporou Emory University, lékařka Leila Denmark v letech 1932–1935. Za svůj objev získala v roce 1935 ocenění Fisher Prize. Očkovací látky obsahují pouze složky bakterie černého kašle nutné pro imunizaci. Obecně jsou dobře snášeny.[5]

Očkování však není celoživotní ochranou, člověka ochrání zhruba po dobu 4 až 12 let, a je proto doporučené ho opakovat po cca 10 až 15 letech zejména u osob s trvalými dýchacími obtížemi, včetně astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci. Je doporučené očkovat i nastávající maminky mezi 27. až 36. týdnem těhotenství, protože účinné protilátky se skrz placentu a později přes mateřské mléko dostanou až do organismu dítěte a vakcína tak po dostatečně dlouhou dobu chrání nejen matku, ale i novorozence. V každém případě je však nutné očkování konzultovat s lékařem.[6]

V některých zoo se praktikuje také očkování primátů proti tomuto onemocnění.[7]

Černý kašel na území Česka editovat

Černý kašel se na českém území, před vynálezem očkování a antibiotik, vyskytoval ve velkých epidemiích se stovkami až tisíci mrtvých ročně. V roce 1958 bylo zavedeno povinné očkování na celém území republiky a počet indikovaných nemocných i úmrtí začal rychle klesat.

Očkování editovat

V České republice je očkování proti černému kašli pro děti povinné a celoplošné od roku 1958 a významně přispělo k omezení výskytu nemoci. V roce 2003 byla zavedena acelulární vakcína, v roce 2018 hexavakcína. V současnosti (2024) se používá:

Výskyt editovat

Patrně nejsilnější poválečná epidemie černého kašle na území dnešního Česka nastala v roce 1956, kdy bylo zaznamenáno 49 144 případů onemocnění. Díky očkování se v následujících letech propadl počet nákaz na tisícinu a od 70. do 90. let bylo zaznamenáváno pod 50 případů ročně. Absolutní minimum, s pouhými 5 evidovanými případy, bylo v roce 1989. Od této doby se černý kašel vrací ve 2letých až 5letých cyklech v různé síle.[8]

Výrazný počet nemocných byl zaznamenán už v roce 2014, a to přes 2500 případů za celý rok.[9] V roce 2022 bylo zaznamenáno opět relativní minimum, a to 96 případů onemocnění, [10] ovšem v roce 2023 jich začalo razantně přibývat: předběžná data v říjnu uváděla 494 případů,[11] celoroční součet potom činil 880 případů.[12]

Vinu na zvýšeném počtu nákaz nese především klesající imunita proti nemoci v populaci. Někteří rodiče také odmítají nechat očkovat (resp. přeočkovat) své děti – posilující dávky v cca 5 a 10 letech věku totiž chybí asi desetině všech nemocných, přitom právě z věkové skupiny 5 až 20 let pochází více než polovina nemocných (byť v ní je nejpostiženější kategorie 15 až 20 let věku).[13] Nelze vyloučit ani vliv imigrace, zejména po vypuknutí bojů na Ukrajině: během jednoho roku do Česka přišlo z Ukrajiny více než půl milionu lidí se statusem válečného uprchlíka[14], ale u řady z nich chybělo základní očkování, které je však v Česku standardem (spalničky, zarděnky, příušnice, záškrt, tetanus, černý kašel, tuberkulóza).[15]

Rok 2024 může být označen za pertusový rok[pozn. 1], kdy nákaza dále eskalovala:[16]

  • Od Nového roku do poloviny února bylo hlášeno přes 600 nových případů nemoci.[17]
  • Počátkem března 2024 bylo hlášeno 1666 případů,[18] přičemž třetinu z nich tvořily osoby ve věku 11 až 19 let.[19][20]
  • Počátkem dubna 2024 bylo hlášeno více než 6000 případů.[13] Během pouhých dvou měsíců tak počet nákaz od začátku roku překonal celkový počet nákaz ve čtyřech předchozích letech.[9]
  • Počátkem května 2024 bylo hlášeno přes 12 tisíc případů.[21]
  • V polovině května bylo hlášeno přes 13,5 tisíce případů.[22]

Skutečný počet nákaz je však mnohem vyšší: dospělý člověk prodělá nemoc i několikrát za život, aniž by o ní věděl, protože ji už dobře snáší a nemusí mít ani žádné významné příznaky, popřípadě ji považuje jen za obyčejné nachlazení. Po celou dobu je samozřejmě infekční. Cílené vyšetření je proto doporučováno každému, koho trápí dlouhodobý kašel zhoršující se v noci.[6]

Úmrtí editovat

Od roku 1945 do roku 1959 zemřelo v souvislosti s černým kašlem celkem 2638 osob, po očkování došlo k poklesu o dva řády a v letech 1960–1983 tak zemřelo na černý kašel 21 lidí. V letech 1984–2004 na českém území nezemřel na černý kašel nikdo.[6]

V letech 2005, 2007, 2008, 2009 a 2016 zemřelo po jednom dítěti, nakaženém z okruhu rodiny – vždy šlo o neočkované kojence do jednoho roku věku. Vinu na tom nese mj. odmítání očkování ze strany některých rodičů.[23]

V letech 2006, 2010–2013, 2015, 2017, 2019–2020 a 2022 nezemřel na černý kašel nikdo.

V letech 2014, 2018 a 2023 zemřelo po jednom člověku ve věku 75 let a více, v roce 2021 dva lidé ve věku 65 let a více.[6] Pět osob, z toho čtyři senioři a jeden kojenec, zemřeli při epidemii v roce 2024.[22]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Toto označení použila lékařka a epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.[16]

Reference editovat

  1. ZAVADILOVÁ, Jana; LF, 2. Pertuse, černý kašel, dávivý kašel, zajíkavý kašel, stodenní kašel. mefanet-motol.cuni.cz [online]. 2012-12-29 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  2. Černý kašel: příznaky a léčba. www.pilulka.cz [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  3. WARFEL, Jason M; MERKEL, Tod J. The baboon model of pertussis: effective use and lessons for pertussis vaccines. Expert Review of Vaccines. 2014-10, roč. 13, čís. 10, s. 1241–1252. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 1476-0584. DOI 10.1586/14760584.2014.946016. (anglicky) 
  4. a b c d Černý kašel čili pertuse – příznaky a léčba [online]. EUC Laboratoře [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  5. Černý kašel - Anamneza.cz. www.anamneza.cz [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  6. a b c d CERQUEIROVÁ, Andrea. Černý kašel má košatou historii i současnost, dodnes ho provází mýty. Podívejte. Deník.cz. 2024-03-02. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. 
  7. GUSTAVSSON, Olle E.A.; RÖKEN, Bengt O.; SERRANDER, Rita. An Epizootic of Whooping Cough among Chimpanzees in a Zoo. Folia Primatologica. 1990-02-14, roč. 55, čís. 1, s. 45–50. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0015-5713. DOI 10.1159/000156498. 
  8. Dávivý kašel (černý kašel, pertuse) [online]. Státní zdravotní ústav [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  9. a b ČTK. Případů černého kašle v Česku přibývá, nákaz je letos více než za poslední čtyři roky dohromady. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  10. KATEŘINA, Fabiánová; ZAVADILOVÁ, Jana; ŠEBESTOVÁ, Helena, VLČKOVÁ Iva, KYNČL Jan. Surveillance dávivého kašle, pertuse a parapertuse, v České republice v roce 2022 [online]. Praha: Centrum epidemiologie a mikrobiologie - Státní zdravotní ústav, 2023 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  11. ČECHOVÁ, Štěpánka. Kateřina Fabiánová pro ČT24: Hrozí vzestup černého kašle, někteří rodiče odkládají nebo odmítají očkování dětí [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  12. Rozhlas.cz: V Česku výrazně přibývá případů černého kašle, nejohroženější jsou malé děti
  13. a b PONDĚLÍČKOVÁ, ČTK, ČT24, Alena. Nemocných s černým kašlem je v Česku téměř 6400, za týden jich přibylo 1100. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2024-04-08 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  14. V Česku zůstává 325 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Nabídka trvalého pobytu ale zatím na stole neleží. Euractiv.cz [online]. 2023-04-14. Dostupné online. 
  15. DRAHOŠ, Denis. Ukrajincům chybí očkování. Lékař vysvětlil, o jaké možné riziko pro Čechy jde. Deník.cz [online]. 2022-05-05 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  16. a b SOBÍŠKOVÁ, Jana. Mezi Pražany se šíří černý kašel, proti velmi nakažlivé nemoci pomůže očkování. iDNES.cz [online]. 2024-02-29 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  17. ČT24. Případů černého kašle rychle přibývá. Nejvíce jsou ohroženi novorozenci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  18. Počet případů černého kašle dále roste - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  19. ŠTECHROVÁ, Věra. Případů černého kašle v Česku přibývá. Nejohroženější jsou teenageři a malé děti. iRozhlas.cz [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. 
  20. LESKOVÁ, Ivana. Epidemie černého kašle stále sílí. Za týden přibylo 374 případů. iDNES.cz [online]. 2024-02-27 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  21. Černým kašlem onemocnělo 12 tisíc lidí. Nákaza již ale ustupuje - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  22. a b ČTK. Černým kašlem se letos nakazilo už 13,5 tisíce lidí. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  23. HRDINOVÁ, Radka. Marnost očkování. Kvůli odmítačům hrozí spalničky či černý kašel všem. iDNES.cz [online]. 2019-01-12 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.