Čeněk Hevera
Čeněk Hevera (7. prosince 1836 Kolín[2] – 27. ledna 1896 Kolín[3]) byl český politik za staročeskou stranu, organizátor hospodářského života na Kolínsku a odborný spisovatel. Podílel se na vzniku průmyslových podniků, usiloval o rozvoj družstevních záložen. V letech 1874–1889 zasedal v českém zemském sněmu a 1873–1891 na Říšské radě. Byl autorem řady publikací, zejména s ekonomickou a správní tematikou.
| Čeněk Hevera | |
|---|---|
 Čeněk Hevera (1885) | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1874 – 1889 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873[1] – 1891 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Český klub (staročeši) |
| Narození | 7. prosince 1836 Kolín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. ledna 1896 (ve věku 59 let) Kolín  Rakousko-Uhersko |
| Profese | politik, spisovatel a publicista |
| Commons | Čeněk Hevera |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat.jpg)
Narodil se v Kolíně 7. prosince 1836. Brzy ztratil oba rodiče a musel se starat o tři mladší bratry. Pevnou vůlí se mu ale podařilo překonat nesnáze a soukromě si zajistit vzdělání, které jiní získávali na vysokých školách.[4]
Národohospodářské aktivity
editovatPracoval nejprve na okresním úřadě v Přibyslavi[5] a roku 1865 získal místo okresního tajemníka v Kolíně. Usiloval o rozvoj okresu. Jako člen výboru okresní hospodářské a průmyslové jednoty se podílel na založení banky, akciového skladu na střižní zboží a továrny na umělá hnojiva. Podporoval také české vlastenecké iniciativy.[4] Jeho zásluhou byl také v Kolíně vybudován železný most.[6]
Snažil se o rozvoj družstevních záložen. Reorganizoval kolínskou záložnu, která pak poskytovala rozsáhlé úvěry drobným rolníkům. Roku 1873 se na sjezdu v Mladé Boleslavi vyslovil pro podporu českých peněžních ústavů. O dva roky později byl povolán do komise pro povznesení hospodářského úvěru. Jeho názory se lišily od postojů dalších členů a když se je pokusil zveřejnit v deníku Politik, byl článek zkonfiskován.[4]
V letech 1868–72 byl hlavním řečníkem na několika táborech lidu – ve Vysoké a Malíně na Kutnohorsku a v Ledči nad Sázavou. Počátkem 70. let také uskutečnil několik cest: 1870 po Čechách, Německu a Belgii, 1871 do Švýcarska a o dva roky později do Francie.[4]
Politické aktivity
editovatV letech 1874–89 zasedal v Českém zemském sněmu jako poslanec staročeské strany za venkovské obce okresů Hradec Králové a Nechanice. V letech 1873–1891 byl rovněž poslancem rakouské Říšské rady.[5] V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance za kurii venkovských obcí, obvod Kolín, Poděbrady atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.[7]
V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Ve volbách do Říšské rady roku 1879 byl Hevera zvolen za kurii venkovských obcí, obvod Kolín, Poděbrady atd. Nyní mandát převzal.[7] Zaměřoval se zejména na národohospodářské otázky.[5] Za tentýž volební obvod byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1885.[7]
Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[8] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[9]
Jeho přičiněním získala Česká akademie věd a umění Šichův fond ve výši cca 48 tisíc zlatých.[10]
Za zásluhy byl jmenován čestným občanem několika obcí a čestným členem řady spolků.[5]
Dílo
editovatHevera byl známý jako odborný spisovatel, zejména v oblasti národního hospodářství a veřejné správy.[4] Knižně vydal např.:[11]
- Švýcarsko, jeho ústava, jeho vláda, jeho samospráva (1875)
- Lesy v Čechách (1877)
- Vězenství a ústavy dobročinné (1882)
- Český kupec a živnostník : jejich daně a poplatky (1885)
- Obrana celní na ochranu českého rolnictví a průmyslu (1885, projev na hospodářském sjezdu v Chotěboři)
- Banka rakousko-uherská : (bývalá národní banka) : její podstata, nynější ústrojí a působnosť'' (1886)
- Daň a průmysl cukerní u nás a jinde (1887)
- Ochrana a obrana rolnictva proti následkům způsobeným krupobitím (1890), projev v Žehuni
- Švýcarské školství (1892)
Posmrtně vyšla Podrobná mapa okolí pražského a 365 odpoledních výletů z Prahy, na jejichž sestavení se podílel.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Fakticky vykonával mandát až od roku 1879, předtím v rámci politiky pasivní rezistence mandát nepřebíral.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Kolín
- ↑ a b c d e Čeněk Hevera. Světozor. 1880-05-21, roč. 14, čís. 21, s. 250. Dostupné online [cit. 2011-09-10].
- ↑ a b c d Čeněk Hevera mrtev. Národní listy. 1896-01-28, roč. 36, čís. 27, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-09-10].
- ↑ Čeští poslanci na říšské radě. Světozor. 1885-09-25, roč. 19, čís. 41, s. 653. Dostupné online [cit. 2011-09-10].
- ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Čeněk Hevera. Světozor. 1896-01-31, roč. 30, čís. 12, s. 144. Dostupné online [cit. 2011-09-10].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Hevera na Wikimedia Commons 
Autor Čeněk Hevera ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Čeněk Hevera
