Otevřít hlavní menu

Čeněk Habart

český kronikář a spisovatel

Čeněk Habart (21. září 1863 Předbořice[1]24. května 1942 Votice) byl český spisovatel, učitel, kronikář a fotograf.

Čeněk Habart
Čeněk Habart
Narození 21. září 1863
Předbořice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. května 1942 (ve věku 78 let)
Votice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Votice
Povolání učitel, spisovatel, kronikář, fotograf
Národnost česká
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

Narodil se ve vesnici Předbořice asi 12 km severně od Milevska, kde také začal chodit do školy. Později vystudoval učitelský ústav v Praze a v roce 1883 zahájil svoji pedagogickou činnost jako učitel. Nejprve jako podučitel v Petrovicích na Sedlčansku, později v Jesenici, celých 14 let v Jetřichovicích a nakonec deset let ve Voticích. Zde mu byl za mimořádné zásluhy udělen čestný titul ředitele školy, který se v té době uděloval pouze vedoucím měšťanských škol. V roce 1927 odešel do důchodu a věnoval se své spisovatelské činnosti. Zemřel v roce 1942 ve Voticích a na zdejším hřbitově je také pochován.

DíloEditovat

Ve své mimopedagogické činnosti se věnoval zejména národopisu a sběru lidových písní. Byl dopisovatelem různých regionálních časopisů a autorem tří divadelních her pro děti. V roce 1895 se stal jedním ze spolupořadatelů Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. Vypracoval plán vesnického stavení a zajistil veškeré zařízení této stavby. Vrcholem jeho práce bylo vydání obsáhlého vlastivědného díla Sedlčansko, Sedlecko a Voticko.

Sedlčansko, Sedlecko a VotickoEditovat

Habartovým opus magnum je čtyřdílná vlastivědná monografie nazvaná Sedlčansko, Sedlecko a Voticko: Popis a dějiny krajiny mezi stříbropěnnou Vltavou a památným Blaníkem a vylíčení života jejího lidu. V letech 1925-28 Habart za pomoci učitelstva sedlčanského okresu a revizí několika starších rukopisů zpracoval první tři díly, věnující se postupně politickému členění, horopisu a vodopisu, historii, etnografii a spolkové činnosti v regionu (už tyto tři svazky čítaly dohromady přes 1200 stran).

Koncem 20. let začal Habart s přípravami posledního dílu, který měl obsahovat podrobné dějiny všech obcí a osad v oblasti. Postupoval přitom formou dotazníků zasílaných místním učitelům, jejichž údaje poté zpracovával v ucelené texty. V popisech obcí uváděl podrobná statistická data, historický vývoj i současný stav, zevrubně popisoval architektonické památky i životy význačných rodáků. Text byl doplněn mnoha ilustracemi Otakara Stibora a Habartovými vlastními dokumentárními fotografiemi.

Rukopis čtvrtého dílu byl připraven k vydání v samém závěru třicátých let, vzhledem k politické situaci už ale ani přes usilovnou Habartovu snahu vydán nebyl. Po jeho smrti upadala existence rukopisu ve druhé polovině 20. století postupně v zapomnění. Teprve s oživením zájmu o regionální historii na přelomu 80. a 90. let 20. století bylo dílo znovu objeveno a po dvouleté redakční práci roku 1994 nákladem radnic v Sedlčanech, Sedlci-Prčici a Voticích po téměř 60 letech od svého vzniku konečně vydáno.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Habart, Čeněk: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. IV. díl. AlfaPrint Sedlčany 1994, s. 8

Související článkyEditovat

  • Čeněk Holas - středoškolský profesor, významný sběratel českých lidových písní

Externí odkazyEditovat