Časiv Jar
Časiv Jar (ukrajinsky Часів Яр, rusky Часов Яр – Časov Jar) je město v Doněcké oblasti na Ukrajině. K roku 2016 měl zhruba 13,5 tisíce obyvatel.
| Časiv Jar Часів Яр | |
|---|---|
 Sportovní stadion Avangard | |
.svg) znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°34′32″ s. š., 37°49′24″ v. d. |
| Nadmořská výška | 227 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Doněcká |
| Rajón | Bachmutský |
  Časiv Jar | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18 km² |
| Počet obyvatel | 13 522 (2016) |
| Hustota zalidnění | 751,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | chasovrada |
| Adresa obecního úřadu | вул. Цілинників 1 84551 м. Часів Яр |
| PSČ | 84551 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
.jpg)
Časiv Jar byl založen v roce 1876 v souvislosti s rozvojem těžby žáruvzdorných jílů. V roce 1917 zde byla nastolena sovětská moc. V roce 1938 obec získala městská práva.
V průběhu druhé světové války bylo v říjnu 1941 evakuováno vybavení místních továren. Dne 21. října 1941 bylo město obsazeno německými vojsky. Během okupace se Němci neúspěšně pokoušelo o obnovu výroby žáruvzdorných materiálů v místních továrnách. Dne 5. září 1943 bylo město osvobozeno jednotkami Rudé armády.
Po válce začala obnova města. V roce 1957 zde působil největší podnik v SSSR na vývoj žáruvzdorných jílů, továrna žáruvzdorných výrobků Sergo Ordžonikidze, čtyři střední školy, dvě sedmileté školy, dva kulturní paláce, 14 knihoven a dva sportovní stadiony.
Ve městě vznikla továrna Gidroželezobeton, který byl nezbytný pro výstavbu vodního kanálu Severní Doněc - Donbas. V roce 1995 bylo rozhodnuto o privatizaci tohoto podniku. Později podnik zkrachoval, v roce 2018 byl demontován na kovový šrot.
Ruská agrese na Ukrajině editovat
Ruský raketový útok z 9. července 2022 vedl k zapálení a k likvidaci železničního nádraží a několika obytných domů, ve kterých zahynulo 48 civilních obyvatel. Dne 23. července 2023 vyhořel v důsledku ruského ostřelování městský Palác kultury.
Naprostá většina obyvatel město v důsledku ruských útoků evakuovala. Po pádu Soledaru a v době bojů o Bachmut tvořilo město významnou oporu ukrajinské obrany vůči ruské agresi.[1] O město se vedou tvrdé boje. Počátkem dubna 2024 ruské zdroje ohlásily, že jejich síly pronikly do předměstí. [2]
Podle velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského má ruská armáda za úkol dobýt město Časiv Jar do 9. května, aby ruský režim mohl prezentovat úspěch během obvyklých pompézních oslav výročí porážky nacistického Německa v roce 1945.[3] Podle analytiků Institutu pro výzkum války se Rusko snaží využít nedostatek munice na ukrajinské straně, což by mohl vést k rychlejšímu postupu než během operací u Bachmutu a Avdijivky.[4]
Rodáci editovat
- Josif Davydovič Kobzon (1937–2018), zpěvák
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschassiw Jar na německé Wikipedii.
- ↑ KOHOUTOVÁ, Magdalena. Z Časiv Jaru nedaleko obklíčeného Bachmutu se většina obyvatel evakuovala, někteří ale chtějí zůstat. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-04-02 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rusko tvrdí, že jeho jednotky vstoupily na okraj města Časiv Jar. Seznamzpravy.cz [online]. Seznam Zprávy, 2024-04-05 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rusové chtějí ovládnout město Časiv Jar. Ukrajinští vojáci se ale ve městě ‚zakousli do země‘. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-04-14 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online.
- ↑ RUSSIAN OFFENSIVE CAMPAIGN ASSESSMENT, APRIL 14, 2024. ISW Press Releases [online]. ISW, 2024-04-14 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Časiv Jar na Wikimedia Commons
