Otevřít hlavní menu

Číslovka (lat. numerale, plurál numeralia) je slovní druh, kterým se vyjadřuje počet, pořadí, násobenost, díl celku apod.

Obsah

Typy číslovekEditovat

Dělení podle určitosti počtuEditovat

Číslovky se dělí na:

  • neurčité – označují počet jen obecně (několik, několikrát, několikanásobný, málo, moc, někdy se mezi neurčité číslovky počítají i slova jako nikdo, žádný)
  • určité – označují přesný počet (dvakrát, dvojnásobný, dva); některé číslovky určité mohou mít význam neurčitý (tisíceré díky, mám sto chutí)

Dělení podle syntaktické formyEditovat

  • základní (kardinální) – označují počet, pojmenovávají čísla (tři, polovina, dvě stě třicet dva, několik, mnoho), gramaticky jsou přibližně v roli podstatného jména
  • řadové (ordinální) – označují pořadí (osmý, poněkolikáté), zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce
  • souborové – označují počet souborů (dvoje ponožky, patero nářadí, troje povlečení), též vyjadřují počet věcí vyjádřených pomnožným tvarem, syntakticky jsou obdobné základním číslovkám
  • druhové – označují počet druhů (dvojí, sterý, pod obojí způsobou, dvojí lid, trojí lid, doktor obojího práva = JUDr.), v češtině převážně nepoužívané
  • násobné (multiplikativní) – vyjadřují násobek čísla (trojnásobný, pětkrát, mnohokrát), zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce
  • podílné (distributivní) - vyjadřují číselný podíl (po dvou, po několika), zpravidla ve funkci příslovce

Číslovky v češtiněEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku České číslovky.

Číslovky v češtině podléhají ohýbání a ve větě nejčastěji plní roli přívlastku shodného a určuje se u nich gramatická kategorie pádu. Některé číslovky ale nejsou jmény, ale mají funkci příslovce (např. třikrát, poněkolikáté, milionkrát, ... ), a flexi tedy nepodléhají.

Externí odkazyEditovat