Otevřít hlavní menu

Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, sídlící v Brně, je prvním po roce 1989 vzniknuvším religionistickým pracovištěm na území České republiky. Kromě pedagogické činnosti se zabývá také činností vědeckovýzkumnou a udržuje kontakty s dalšími religionistickými pracovišti ve světě i mezinárodními religionistickými institucemi.

HistorieEditovat

Ústav religionistiky byl založen roku 1991 jako společné pracoviště Filozofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Institucionální součástí Filozofické fakulty MU se statutem samostatného pracoviště je od roku 1993. V podzimním semestru akademického roku 1992/1993 byla Ústavem religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity poprvé v polistopadové historii České republiky zahájena výuka oboru věda o náboženství – religionistika. Šlo zároveň o první krok k institucionalizaci religionistiky v rámci českého vysokého školství, neboť zde organizovaná univerzitní výuka oboru religionistika chyběla.[1]

Na tomto ústavu vznikla záhy též redakce od roku 1993 vydávaného českého vědeckého religionistického časopisu Religio: Revue pro religionistiku[2], který vydává vědecká společnost Česká společnost pro religionistiku (vzniklá roku 1990). Její kancelář sídlí taktéž na Ústavu religionistiky FF MU[3].

Prostřednictvím ÚR a díky práci jeho absolventů vzikla na Masarykově univerzitě japanologické a sinologické pracoviště.

Ústav religionistiky FF MU měl od 90. let, a má nadále, nadstandardně těsné a přátelské vztahy s Katedrou porovnávacej religionistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Studium a jeho stupně, udílení titulů a akademických hodnostíEditovat

Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity aktuálně nabízí tříletý bakalářský studijní program, dvouletý navazující magisterský studijní program a čtyřletý doktorský studijní program oboru religionistika. Ten do Brna ročně přivádí studenty z celé České republiky, Slovenska, i dalších zahraničích zemí. Ústav religionistiky disponuje také akreditací rigorózního řízení (udílení titulu PhDr.) a habilitačního řízení (udílení titulů docent) v oboru religionistika. V oboru není zatím možné jmenovat profesory. [4]

Organizační struktura a pracovníciEditovat

Vedoucími ústavu religionistiky byli postupně Dalibor Papoušek (1993-), Dušan Lužný (-2005), David Václavík (2005-2011) a Aleš Chalupa (2011- ).

V současnosti zde působí docenti – Luboš Bělka (buddhismus – především v Rusku, Burjatsku a Tibetu), David Václavík (sociologie nových náboženských hnutí, současná česká religiozita, teorie a metodologie religionistiky) a David Zbíral (historie středověkého křesťanství, středověké hereze, inkvizice).

Z odborných asistentů starajících se o výuku speciálních i základních kursů a výzkum lze jmenovat Milana Fujdu (náboženství Indie, kvalitativní sociologický výzkum), Dalibora Papouška (judaismus, archeologie a náboženství starověkého Předního Východu), Janu Valtrovou (buddhismus na Západě, křesťanství v Indii, akulturace náboženství v novém prostředí, orientalismus), Dušana Vávru (čínština a náboženství Číny). Vedoucí Ústavu religionistiky, Aleš Chalupa, se odborně zabývá antickými náboženstvími, kognitivní religionistikou, teorií a metodologií religionistiky, Jakub Cigán (metodologie výzkumu a současné křesťanství) a Radek Kundt (dějiny religionistiky a experiment v religionistice).

Ústav religionistiky také spolupracuje s řadou dalších externích vyučujících, vědeckých pracovníků a řešitelů výzkumných projektů.[5] ÚR od 90. let až do svého odchodu do důchodu svou odbornou prací a výukou podporoval věhlasný český odborník na politický islám Miloš Mendel. Dnes v Brně vyučuje kurzy zaměřené na islám jeho skvělý žák Attila Kovacs z partnerského pracoviště v Bratislavě.

Badatelské oblastiEditovat

Ústav religionistiky FF MU rozvíjí tři hlavní směry studia náboženství.

Prvním je historická religionistika s důrazem na mezioborové pojetí výuky a výzkumu. Oblasti zájmu zahrnují římské náboženství, šíření náboženských představ a rituálů v antickém Středomoří, rané křesťanství[6], nekonformní náboženská hnutí středověké Evropy[7], středověké křesťanské misie v Asii[8], tibetský a burjatský buddhismus a archivy československých cestovatelů do Asie během 20. století[9].

Druhým z hlavních přístupů je sociologické a antropologické zkoumání současné religiozity. Výzkumnými oblastmi v tomto přístupu jsou spiritualita bez konfesní příslušnosti[10], ateismus a odmítavé postoje k náboženství[11], narativní utváření identity[12], a dynamiku okouzlení a sakralizace v současnosti v Evropě[13] a Jižní Asii[14], všední (každodenní) utváření sociálního řádu a zvládání existenciálně mezních situací.[15]

Třetí dominantní linií je kognitivní věda o náboženství, rozvíjená v rámci Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA). Tato linie zkoumá evoluční základy náboženského myšlení a chování[16]: například vztah úzkosti a spontánní ritualizace či komunikační roli rituálu v upevňování skupinové spolupráce[17].[18] Při laboratorních a terénních experimentech využívá v současnosti tato linie bádání biometrické vybavení HUME Lab, experimentálně orientované výzkumné infrastruktury FF MU.[19]

Mezinárodní spolupráceEditovat

Již od počátku etablování religionistiky v českém akademickém prostředí započatém založením Společnosti pro studium náboženství v roce 1990 (dnes Česká společnost pro religionistiku), z jejíž iniciativy byl později Ústav religionistiky FF MU založen, byl pro vybudování a upevnění nové polistopadové tradice oboru kladen důraz na spolupráci s mezinárodními pracovišti a organizacemi. Z těchto důvodů se ještě téhož roku započalo členstvím tehdy ještě československé Společnosti pro studium náboženství napojení na mezinárodní religionistickou organizaci International Association for the History of Religions (IAHR). K přípravě studijních programů oboru religionistika přispěli pracovníci religionisticýchá pracovišť zahraničních univerzit s dlouholetou tradicí výuky religionistiky (univerzity Marburg, Burlington, Hannover, Aarhus, Londýn). V minulosti proběhly a stále se připravují přednášky a kursy zahraničních odborníků v oblasti akademického studia náboženství, v rámci nichž byli hosty Ústavu religionistiky např. Jacques Waardenburg, Luther H. Martin, Harvey Whitehouse, E. Thomas Lawson aj.[1]

Studentům je pak nabízeno studium v zahraničí v rámci programů CEEPUS a ERASMUS, díky nimž je možné vycestovat na univerzity v Aarhusu, Amsterdamu, Budapešti, Kaunasu, Lipsku, Vídni, Nijmegenu, Bernu či Bratislavě. Pracovníci Ústavu religionistiky jsou také zapojeni do mezinárodních a mezioborových výzkumných projektů a programů i pedagogických mobilit.[20]

Ústav religionistiky společně s Českou společností pro religionistiku také pravidelně pořádá mezinárodní konference s účastí českých i zahraničních odborníků na různé oblasti akademického studia náboženství.[21]

Vybrané projektyEditovat

Na Ústavu religionistiky FF MU běží řada grantových projektů. Mezi nejvýznamnější patří např. projekty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA; projekt se zaměřuje na vytvoření interdisciplinárního pracoviště využívající v religionistice přístupy experimentální kognitivní antropologie a psychologie)[22], Generativní historiografie antického Středomoří: Modelování a simulace dynamiky šíření náboženských představ a forem chování (GEHIR)[23], Centrum pro religionistiku a multikulturní edukaci (CERME)[24] nebo Inovace oboru religionistika na Masarykově univerzitě se zaměřením na kulturu Číny a Japonska (Inovace oboru religionistika MU)[25]. Pracovníci Ústavu religionistiky jsou řešiteli individuálních výzkumných grantů podporovaných Grantovou agenturou České republiky nebo různých projektů inovací výuky v rámci Fondu rozvoje vysokých škol.

Religionistická periodika vydávaná za podpory Ústavu religionistiky FF MUEditovat

Pod záštitou Ústavu religionistiky FF MU a České společnosti pro religionistiku, která má v prostorách ústavu sídlo, je také vydáván odborný časopis Religio: Revue pro religionistiku. První číslo vyšlo roku 1993. Vychází každoročně ve dvou číslech. Jedná se o mezinárodně recenzovaný odborný časopis, jenž byl zařazen do databází ERIH, Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR nebo do citační databáze Scopus a od ročníku 19 (2011) je dostupný v elektronické podobě v databázi Academic Search Complete nakladatelství EBSCO.[2]

Za podpory Ústavu religionistiky je Občanským sdružením Sacra vydáván také studentský religionistický časopis Sacra, jenž nabízí českým i zahraničním studentům religionistiky prostor k publikování jejich prvních vědeckých prací.[26]

Významní absolventi a významné absolventkyEditovat

Ústav religionistiky za dobu jeho existence absolvovala celá řada významných osobností nejen vědy, ale i byznysu, médií a nevládního sektoru. Mezi nimi například bývalý český ministr školství Ondřej Liška, výzkumnice a koordinátorka projektú NESEHNUTÍ Lucie Čechovská, ředitel oddělení lidských zdrojů skupiny Siemens David Vaněk, redaktorka, režisérka a dramaturgyně Michaela Rozbrojová, sociolog a zakladatel SocioFactoru Daniel Topinka, spisovatelka Lucie Hlavinková, fotograf Adam Dušek, koordinátorka projektů Člověka v tísni Eva Lukášová, významný slovenský odborník na radikální islám Attila Kovacs, ředitelka laboratoře experimentálního výzkumu v humanitních vědách (HUME lab) Eva Kundtová Klocová, výzkumník Oddělění lidské evoluční biologie na Harvardské univerzitě Martin Lang, vypravěčka a lektorka vyprávění a recenzentka knih pro děti Eleonóra Hamar, manažer Filharmonie Brno Pavel Šindelář, ucitelka jógy a průvodkyně v Číně, Nepálu a Indii Kateřina Rojková, sinolog Dušan Vávra, indoložka Nora Melniková, sociolog a japanista Jakub Havlíček, japanistka Zuzana Kubovčáková a mnozí další.[27]

ReferenceEditovat

  1. a b ÚSTAV RELIGIONISTIKY FF MU. Profil Ústavu religionistiky v Brně. religionistika.phil.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  2. a b ČESKÁ SPOLEČNOST PRO RELIGIONISTIKU. Religio: Revue pro religionistiku. www.casr.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  3. ČESKÁ SPOLEČNOST PRO RELIGIONISTIKU. Historie. www.casr.cz. Dostupné online. 
  4. ÚSTAV RELIGIONISTIKY FF MU. V jakých formách studia můžeš religionistiku studovat. religionistika.phil.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  5. ÚSTAV RELIGIONISTIKY FF MU. Lidé na Ústavu religionistiky. religionistika.phil.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  6. PAPOUŠEK, Dalibor. Počátky křesťanství. 1. vyd. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 150 s. s. ISBN 9788021069206, ISBN 8021069201. OCLC 897869338 
  7. ZBÍRAL, David. Největší hereze : dualismus, učenecká vyprávění o katarství a budování křesťanské Evropy. Vyd. 1. vyd. Praha: Argo, 2007. 169 s. ISBN 9788072039142, ISBN 8072039148. OCLC 220366626 
  8. VALTROVÁ, Jana. Středověká setkání s "jinými" : modloslužebníci, židé, saracéni a heretici v misionářských zprávách o Azii. Vyd. 1. vyd. Praha: Argo, 2011. 209 s. ISBN 9788025703991, ISBN 8025703991. OCLC 785856534 
  9. BĚLKA, Luboš. Mandala and history : Bidia Dandarovich Dandaron and Buryat Buddhism. Brno: [s.n.], 2016. 1 online resource (119 pages) s. ISBN 9788021087255, ISBN 8021087250. OCLC 1006502795 
  10. FUJDA, Milan. Akulturace hinduismu a formování moderní religiozity : k sociálním dějinám českého okultismu 1891-1941. Vyd. 1. vyd. Praha: Malvern 335 s. s. ISBN 9788086702810, ISBN 8086702812. OCLC 703551644 
  11. VÁCLAVÍK, David. Náboženství a moderní česká společnost. 1. vyd. vyd. Praha: Grada, 2010. 243 pages s. ISBN 9788024724683, ISBN 8024724685. OCLC 721944082 
  12. HAMAR, Eleonóra. Vyprávěná židovství : o narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit. Vyd. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 243 pages s. ISBN 9788074190049, ISBN 8074190048. OCLC 657111923 
  13. FUJDA, Milan. Peik Ingman, Terhi Utriainen, Tuija Hovi, Måns Broo, The relational dynamics of enchantment and sacralization : changing the terms of the religion versus secularity debate. Shefield: Equinox, 2016. ix, 281 pages s. ISBN 9781781794746, ISBN 178179474X. OCLC 945359440 Kapitola From Religion to Ordering Uncertainty: A Lesson from Dancers, s. 207-230. 
  14. FUJDA, Milan. Akulturace hinduismu a formování moderní religiozity : k sociálním dějinám českého okultismu 1891-1941. Vyd. 1. vyd. Praha: Malvern, 2010. 335 s. s. ISBN 9788086702810, ISBN 8086702812. OCLC 703551644 S. 93-124. 
  15. FUJDA, Milan. Bezpečí. Revue Prostor: Anatomie nenávisti [online]. Roč. 33, čís. 106, s. 150-153. 
  16. KUNDT, Radek. Contemporary evolutionary theories of culture and the study of religion. 1 [edition]. vyd. London: Bloomsbury, 2015. ix, 179 pages s. ISBN 9781474232241, ISBN 1474232248. OCLC 908085038 
  17. XYGALATAS, Dimitrios. The Burning Saints : Cognition and Culture in the Fire-walking Rituals of the Anastenaria. London: Equinox, 2012. 1 online resource (266 pages) s. ISBN 9781317543756, ISBN 1317543750. OCLC 893333311 
  18. LEVYNA. Research section. www.levyna.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-27. 
  19. HUME LAB. About. humelab.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-16. 
  20. ÚSTAV RELIGIONISTIKY FF MU. Studijní pobyty v zahraničí. religionistika.phil.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  21. ÚSTAV RELIGIONISTIKY FF MU. Konference. religionistika.phil.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  22. MASARYKOVA UNIVERZITA. Informace o projektu: Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA). www.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  23. MASARYKOVA UNIVERZITA. Informace o projektu: Generativní historiografie antického Středomoří: Modelování a simulace dynamiky šíření náboženských představ a forem chování (GEHIR). www.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  24. MASARYKOVA UNIVERZITA. Informace o projektu: Centrum pro religionistiku a multikulturní edukaci. www.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  25. MASARYKOVA UNIVERZITA. Informace o projektu: Inovace oboru religionistika na Masarykově univerzitě se zaměřením na kulturu Číny a Japonska (Inovace oboru religionistika MU). www.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  26. SACRA. Časopis Sacra. www.sacra.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 
  27. ÚSTAV RELIGIONISTIKY FF MU. Absolventi. religionistika.phil.muni.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-29]. 

Externí odkazyEditovat