Ústav makromolekulární chemie Akademie věd České republiky

česká společnost

Ústav makromolekulární chemie AV ČR (ÚMCH) je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky.[1] Ústav se zaměřuje na základní výzkum syntetických polymerů. Badatelé z ÚMCH se věnují také aplikovanému výzkumu zejména v oblasti vývoje a modifikace polymerních materiálů a technologií ve spolupráci s průmyslovými partnery. ÚMCH také organizuje studijní programy pro získání doktorského titulu a postdoktorandská studia pro domácí i zahraniční studenty.

Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Vznik1959
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloHeyrovského náměstí 1888/2, Praha, 162 00, Česko (budova Ústavu makromolekulární chemie)
Souřadnice
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.imc.cas.cz/en/umch/
Datová schránka2minqg2
IČO61389013 (VR)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ústav makromolekulární chemie
Detail Pragerovy architektonicky atypické a hodnotné závěsné prosklené fasády.
Detail Pragerovy architektonicky atypické a hodnotné závěsné prosklené fasády.
Účel stavby

výzkumný ústav

Základní informace
Slohmezinárodní sloh
ArchitektKarel Prager
Výstavba1960–1964
StavebníkČSAV
Současný majitelAkademie věd ČR
Poloha
AdresaČeskoČesko Česko
Další informace
Kód památky50374/1-2270 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie ústavu

editovat

Historie české polymerní chemie se začala psát začátkem 40. let a v průběhu 50. let již začala vznikat různá výzkumná pracoviště. Ústav makromolekulární chemie byl založen v roce 1959 jako součást Československé akademie věd. K jeho prvním světovým úspěchům patřil vývoj hydrogelů, které byly základem vynálezu měkkých kontaktních čoček zakladatele ústavu profesora Otto Wichterleho. Hydrogely jsou dodnes využívány například v nitroočních čočkách, urologických implantátech nebo v chemicky modifikovaných formách včetně léčivého přípravku pro snadnější hojení ran s obchodním názvem Hemagel. V současnosti polymerní soustavy nachází uplatnění od medicínských užití až po nalézání šetrných způsobů likvidace plastů.

Důležitým úkolem bylo postavit vlastní budovu ústavu. Otto Wichterle sestavil stavební program a poté spolupracoval s architektem Karlem Pragerem, který v roce 1959 objekt ústavu navrhl, inspirován německým architektem Ludwigem Miesem van der Rohem, který na svých realizacích pracoval se závěsnými prosklenými fasádami. Nová budova byla pro ústav vystavěna na Petřinách mezi lety 1960 a 1964.[2][3][4] Od 24. května 2000 je objekt chráněn jako kulturní památka.[5]

Z rozpočtového modelu hospodaření na formu veřejné výzkumné instituce (v. v. i.) přešel ústav v roce 2007.[6]

Ředitelé ústavu

editovat
  • Otto Wichterle (1959–1969)
  • Jaroslav Hnídek (1969–1972)
  • Karel Friml (1972–1984)
  • Vladimír Kubánek (1984–1990)
  • Pavel Kratochvíl (1990–1998)
  • Karel Ulbrich (1998–2007)
  • František Rypáček (2007–2016)
  • Jiří Kotek (2016–dosud)

Hlavní směry výzkumu

editovat

Předností Ústavu makromolekulární chemie je šířka záběru, díky které pokrývá celou polymerní vědu od chemie přes fyzikální chemii až po fyziku polymerů a jejich aplikace v praxi, zejména v technických a biolékařských aplikacích. Výzkum probíhá v těchto oblastech:

 
Památník Otty Wichterleho představuje bronzová plastika symbolizující strom vědění, v jehož koruně jsou zapsána čísla jednotlivých patentů slavného vědce[7]

Biomakromolekulární systémy

editovat
  • Polymerní nosiče léčiv
  • Polymerní vrstvené systémy pro kontakt s biologickým prostředím
  • Bioanalogické polymery
  • Polymerní hybridní systémy
  • Hydrogely

Dynamika a samoorganizace molekulárních a nadmolekulárních polymerních útvarů

editovat
  • Samoorganizace a nanostrukturní uspořádání makromolekul
  • Dynamika a molekulární charakterizace makromolekul

Příprava, charakterizace a využití nových polymerních systémů s řízenou strukturou a vlastnostmi

editovat
  • Polymerizační procesy
  • Polymerní sítě
  • Optoelektronické jevy
  • Materiálový výzkum[8]

Výstavy v ÚMCH

editovat

V době normalizace, resp. od roku 1971 do konce roku 1989 bylo v ÚMCH uspořádáno okolo 280 výstav, ať již autorských, nebo kolektivních. Výstavní činnost, díky níž zde mohla vystavovat i řada vynikajících autorů, kteří v době normalizace nemohli vystavovat v galeriích kontrolovaných Svazem českých výtvarných umělců, inicioval RNDr. Miroslav Raab a od poloviny 70. let v ní pokračoval RNDr. Ivan Havlíček.

Reference

editovat
  1. Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.. Rejstřík veřejných výzkumných institucí [online]. Datum zápisu do rejstříku 01.01.2007 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  2. BOHÁČEK, Jan. Vzpomínka na velikána české vědy Otto Wichterleho. Akademický bulletin. 17. června 2013 [cit. 15. 7. 2024]. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/2013/06/03/index.html
  3. HORÁK, Ondřej. Průvodce neklidným územím II: příběhy moderní české architektury. Praha: Labyrint, 2018. 239 s. ISBN 978-80-87260-97-5. Kapitola 1963 – Karel Prager nepochybuje, s. 128. 
  4. SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Karel Prager: [lidé si na nové věci teprve musí zvyknout]. Praha: Titanic, 2013. ISBN 978-80-86652-54-2.
  5. Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  6. Ústav makromolekulární chemie AV ČR slaví šedesátiny. Akademie věd České republiky [online]. 21. 11. 2019 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  7. Petřiny zdobí pomník vynálezci. Šestka. Noviny městské části Praha 6 [online]. Prosinec 2005 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  8. Hlavní směry výzkumu. Ústav makromolekulární chemie AV ČR [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat