Wikipedie

Úpravna zlaté rudy v Kašperských Horách

kulturní památka České republiky na území obce Kašperské Hory

Středověká úpravna zlatých rud v Kašperských Horách je archeologická lokalita odkrytá v devadesátých letech 20. století. Archeologický výzkum zde odkryl základy areálu z přelomu 13. a 14. století, ve kterém se zlatá ruda připravovala na následné drcení. Zařízení bylo v provozu přibližně 150 let. Objekt je chráněn jako kulturní památka.[1] Jeho vlastníkem je město Kašperské Hory.

Středověká úpravna zlatých rud
Středověká úpravna zlatých rud
Středověká úpravna zlatých rud
Poloha
AdresaKašperské Hory, ČeskoČesko Česko
UliceKrátká
Souřadnice49°8′31,03″ s. š., 13°33′39,83″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky11312/4-5075 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie těžby editovat

Zlato na Šumavě objevili Keltové, získávali ho především rýžováním ve zlatonosných řekách a potocích. Rozkvět hlubinné těžby začal až koncem 12. století, vrcholu těžba dosáhla za prvních Lucemburků – Jana a Karla. Jan Lucemburský udělil městu pečeť a znak, zprostil ho daní s výjimkou daní ze soli. Karel IV. dal postavit strážní hrad Kašperk a vybudovat třetí větev Zlaté stezky – kašperskohorskou, která městu pomohla k dalšímu rozkvětu. Za husitských válek těžba poněkud poklesla, opakovaně se opět zvyšovala, ale nikdy už nebyla tak výnosná jako ve století čtrnáctém. S menšími či většími úspěchy těžba pokračovala až do začátku 20. století.

Popis editovat

Archeologická lokalita ležící na jižním kraji města je z období vrcholného středověku a je první zjištěnou stavbou na tepelné zpracování zlaté rudy v Čechách.

Při výkopech kanalizace pro novou ulici Krátká v devadesátých letech 20. století v lokalitě zvané Na Prádle (původní pomístní název – pral se zde křemen) archeologové v hloubce dva metry pod zemí identifikovali jedinečnou technickou památku – patrně nejstarší úpravnu zlatonosných rud na evropském kontinentě. Byla objevena kamenná podezdívka stavby z přelomu 13. a 14. století o rozměrech asi 12 × 12 metrů s kamennou pecí s klenbou uvnitř a hromadami žárem rozpukaného zlatonosného vytěženého křemene. Vedle objektu pece byla objevena cisterna na vodu. V peci docházelo k tepelnému zpracování zlatonosného křemene, který byl několik hodin zahříván a poléván vodou z cisterny, aby snáze pukl. Odtud byl dopravován k drtírnám a zlatomlýnům, kterých pracovalo v době největší těžby v Kašperských Horách asi tři sta. Úpravna pracovala asi 150 let, o čemž svědčí nálezy keramiky. Na dně cisterny byly objeveny i kahany a zbytky kožených částí oděvů horníků, železné předměty, keramika (včetně importů) a sklo. Na místě byl nalezen i stříbrný parvus Jana Lucemburského.

Všechny nálezy jsou uloženy a vystaveny v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.

Prezentace památky editovat

 
Úpravna zlatých rud v Kašperských Horách

Areál byl upraven a zakonzervován Národním technickým muzeem v Praze a Muzeem Šumavy Kašperské Hory a ohraničen, opatřen informačním panelem a lavičkou. Tudy vede naučná stezka Cestou kašperskohorských zlatokopů a také zde končí vlastivědné vycházky městem pořádané Informačním centrem Města Kašperské Hory. Nejen tuto výjimečnou památku, ale také další místa bývalé těžby (štoly, šachty, jámy tzv. pinky a příkopy lze navštívit na naučné stezce Cestou zlatokopů.

Názor archeologa editovat

Archeolog Jiří Waldhauser o tomto nálezu napsal:[2] „po jejím dokončení se rezervace octne na malém prostranství a bude, doufejme, uvedena do brilantního stavu, aby důstojně prezentovala dřívější slávu kašperskohorského zlata. Konečně, patří k nejstarším v celosvětovém měřítku.“

Reference editovat

  1. ↑ Památkový katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ WALDHAUSER, Jiří. 2200 zlatých let Kašperských Hor. Kašperské Hory: Muzeum Šumavy, 1999. 39 s. S. 16. 

Literatura editovat

  • WALDHAUSER, Jiří. Zpráva o archeologické rezervaci v Kašperských Horách. Výběr. 1991, čís. 28, s. 360–362. 
  • HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. Plzeň: Starý most, 2014. 401 s. ISBN 978-80-87338-41-4
  • HORPENIAK, Vladimír a Radovan REBSTÖCK. Kulturní památky Šumavy. Sušice: R. Rebstöck, 1999. ISBN 80-85301-67-9.
  • KAŠPERSKÉ HORY: Průvodce městem. Kašperské Hory: Městské kulturní a informační středisko 2014.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Úpravna_zlaté_rudy_v_Kašperských_Horách&oldid=23018399“