Otevřít hlavní menu
Další významy jsou uvedeny na stránce Únos (rozcestník).

Únos je nezákonné zmocnění se osoby nebo osob zpravidla proti její vůli (řada států vůli nezohledňuje např. u dětí a jedinců s omezenou svéprávností). Zákony často odlišují různé typy únosů, specificky jsou často posuzovány hromadné únosy spočívající v ozbrojeném únosu dopravních prostředků (letadlo, loď, autobus) a únosy dětí.

Únos v českém Trestním zákoníkuEditovat

V Trestním zákoníku se mohou k únosu vztahovat různá ustanovení:[1]

  • § 168/1 Obchodování s lidmi
  • § 170/1 Zbavení osobní svobody
  • § 171/1 Omezování osobní svobody
  • § 172/1 Zavlečení
  • § 174/1 Braní rukojmí
  • § 175/1 Vydírání
  • § 200/1 Únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou
  • § 311/1b Teroristický útok

Důvody únosuEditovat

Únosy mohou mít různé příčiny, z nichž časté jsou:

  • únos dítěte rodičem, který o ně prohrál soudní spor s druhým rodičem, nebo kterému bylo dítě odebráno z péče
  • vzetí rukojmí
  • získání zaměstnanců pro otrockou práci (např. sexuálních otrokyň, tento případ je však ze zmíněné skupiny často vydělován)
  • páchání trestné činnosti na unesené osobě (unesení osoby za účelem jejího sexuálního zneužívání či odebrání a prodeje orgánů)
  • získání výkupného či jako prostředek jiného vydírání

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Trestní zákoník

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat