Élektra (Sofoklés)

Sofoklova tragédie

Élektrá (též Élektra, či Elektra) je tragédie starořeckého dramatika Sofokla vyprávějící o mykénské princezně Élektře, dceři jednoho z nejslavnějších řeckých hrdinů z Trójské války - krále Agamemnóna. Datum vzniku je neznámé, ale podle různých stylistických podobností se hrami Filoktétés (409 př. n. l.) a Oidipus na Kolónu (401 př. n. l.) se předpokládá, že ji autor napsal spíše na konci své kariéry.

Élektra
AutorSofoklés
Původní názevἨλέκτρα
Jazykstarořečtina
Žánrřecká tragédie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsazení editovat

Koná se za doby mytické v Mykénách před královským palácem. [1]

Děj editovat

 
Obraz Élektry z 19. století

Předcházející děj editovat

Klytaimnéstra společně se svým milencem a pozdějším manželem Aigisthem zavraždila svého manžela krále Agamemnóna poté, co se vrátil z Trójské války domů. Důvodem bylo, že obětoval jejich dceru Ífigeneiu v Aulidě, aby usmířil bohyni Artemidu. Agamemnón sice tento krutý čin provést nechtěl, hnusil se mu totiž, ale neodolal nátlaku svého bratra spartského krále Meneláa, který chtěl už konečně doplout k Tróji a vyvrátit ji.

Děj hry editovat

Élektrá touží pomstít svého otce. Z vyhnanství se nepoznán vrací její bratr Orestés, se kterým později zabijí svou matku i jejího nového manžela. Nejdříve zabijí matku Klytaimnéstru a na závěr dramatu Aigistha. [2]

Postava Élektry editovat

Sofoklés vykreslil Élektru jako zcela nesmiřitelnou a i za cenu vlastního sebezničení jednající odvážnou dívku, která se nehodlá srovnat s tím, že by vrazi jejího otce nebyli potrestáni. Élektřina sestra Chrýsothemida prohlašuje, že otcovy smrti také želí, ale, jak tvrdí, podřizuje se nutnosti situace; čímž ovšem, nedovolujíc si proti matce a nevlastnímu otci nic říct, zároveň těží z takových okolností osobní prospěch, a je obviňována Élektrou, že její nečinnost nepochází z nutnosti, ale prospěchu. Sofoklés dal velký důraz na popis Klytaimnéstřiny zlé povahy, která by se v případě nouze neštítila ani vraždy svého dítěte (k té nedojde, ale náznaků, že by jí byla schopna, je v dramatu několik). Orestés s Élektrou nemají pro svou matku nejmenší pochopení a celou situaci vnímají jako spravedlivý trest.

Ukázka editovat

ÉLEKTRÁ k Orestovi
Probůh, nenechej
ho dále mluvit, rozváděti řeč!
Co nejrychlej ho usmrť, usmrť ho
a předhoď hrobařům, jichž hoden je,
pryč z našich očí! To jen může mi
být někdejších mých strastí úlevou. [3]

Élektřina rodina editovat

Jiné hry s podobnou tematikou editovat

Všichni tři hvězdní dramatici Aischylos - Sofoklés - Eurípidés se pověstem kolem Agamemnóna věnovali:

Aischylos editovat

Sofoklés editovat

  • Élektrá - zaměřuje se zejména po nesmiřitelnou a nikdy neuhýbající povahu Élektry

Eurípidés editovat

Élektrá v Národním divadle v Praze editovat

Národní divadlo v Praze Élektru nikdy neuvedlo (stav k roku 2013), čtyřikrát však uvedlo stejnojmennou operu Richarda Strausse, která ze Sofokla čerpá. Opera byla hrána v letech 1910 - 1912, 1933 - 1935, 1961 - 1964 a v roce 1995. [4]

Reference editovat

  1. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 80. 
  2. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 79–156. 
  3. SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. S. 155. 
  4. Elektra [online]. Národní divadlo [cit. 2013-07-03]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • SOFOKLÉS. Tragédie. Praha: Svoboda, 1975. 

Externí odkazy editovat