Marek Genius

Zdravím Vás! Děkuji, že jste navštívili mou diskusní stránku. Ať se Vám tu líbí…

Toto je diskusní stránka wikipedisty Marek Genius. Nachází se na internetové stránce
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse_s_wikipedistou:Marek_Genius.

Důrazné upozornění: na tuto diskusní stránku pište wikipedistovi pouze chválu na jeho osobu :-)! Hanu (a klidně i Janu) si nechte pro sebe. V žádném případě hanu osoby wikipedisty Marka Genia nepište na tuto diskusní stránku >:(. V případě umístění jakékoliv stížnosti, žaloby, výhružky, výčitky a jiných záporných sdělení na či pro adresáta, je toto sdělení (tedy pokud je adresátem Marek Genius) ihned smazáno a autor tohoto sdělení je okamžitě zablokován na věky věků :-)!

Něco pro milovníky historie… stránek :-): když se to s principem předběžné opatrnosti přehání…

Vítáme vás na české Wikipedii!

Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Můžete se též zúčastnit kurzu Práce na Wikipedii.

tlačítko vkládání podpisu

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace určitého charakteru, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, či chcete-li navrhnout změnu čehokoliv, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy, či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

Sevela.p 4. 6. 2009, 20:16 (UTC)

Dub – mé příjmení

Vzkazy

Spor v článku „Mluvnický pád“

Související informace naleznete na stránce Diskuse:Mluvnický pád.

Jedná se o článek Mluvnický pád, kapitolu Pády v různých jazycích, podkapitolu Nové pády.

Mluvnický pád

Dobrý den, děkuji, že zkoušíte editovat Wikipedii. Váš experiment fungoval a byl posléze odstraněn. Pokud chcete dále experimentovat, použijte prosím pískoviště, neboť pokusy v článcích jsou obvykle rychle smazány. Pokud se chcete dozvědět něco o přispívání do Wikipedie, podívejte se na stránku Vítejte ve Wikipedii.

Pro podobné vtípky můžeš použít Necyklopedii. Jestli ale budeš pokračovat v jejich přidávání na Wikipedii, budeš s velkou pravděpodobností zablokován. Děkuji za pochopení. --Harold 12. 3. 2010, 22:25 (UTC)

Tak to budu asi zablokován :-), protože s těmi vtípky přestat nehodlám. Do Necyklopedie nepřispívám (a momentálně to nemám ani v úmyslu), i když docela rád si v ní čtu, určité články mi přijdou vtipné (vůbec mám takový zvláštní smysl pro humor, někdy to možná až přeháním). Nicméně si myslím, že takovýto článek do Necyklopedie nepatří. Popisoval sice vtip, ale jak jsi si asi všiml, popisoval ho odborně. Vzhledem k tomu, že do Wikipedie patří „všechno“, tak sem patří i vtipy. Ano, já jsem poměrně přísný inkluzionista, Ty asi nejseš, nicméně já se za svůj příspěvek nestydím, ba naopak – jsem na něj hrdý. Bohužel, ale chystám se Tvůj revert revertovat. Děkuji za pochopení. dubmi0 12. 3. 2010, 22:48 (UTC)

Dobrý den, editovat evidentně umíte a můžete být pro projekt přínosem. Možná byste se ale měl více seznámit s tím, co wikipedie je a co není. Ty nové pády jsou dobrý vtip, ale do této encyklopedie nepatří. Zdraví. --Nadkachna 13. 3. 2010, 12:19 (UTC)

Neříkám, že umím editovat nějak perfektně (považuji se za začátečníka), ale základy jsem se již naučil. A ano, snažím se být přínosem pro projekt. Nicméně si jsem jistý, že kapitola Nové pády nebyla na škodu, naopak, já se domnívám, že byla prospěšná (a určitě nebyla myšlena jako vtip, což se dá poznat již podle toho, že byla popsána odborně, „vědecky“). Nehledě na to, že jsi smazal všechny mé úpravy, nejen kapitolu Nové pády (pozn. pro ostatní čtenáře: tyto ostatní úpravy byly již navráceny zpátky, takže až na nové pády všechno OK). Zdravím. --dubmi0 2. 4. 2010, 19:50 (UTC)

Vtip

Přestaňte prosím přidávat do Wikipedie nesmysly, je to považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na pískovišti. Pokud nepřestanete poškozovat Wikipedii, bude vám zablokována možnost editace. Děkuji za pochopení.

--MiroslavJosef 12. 3. 2010, 23:40 (UTC)

Chápu, nicméně jak jsem již psal, o vtípky se jednoznačně nejedná! Takže s tím přestat nehodlám. --dubmi0 2. 4. 2010, 19:50 (UTC)

Revertování

Upozorňuji na pravidlo tří revertů. Už jste je myslím porušil. Pokud budete pokračovat v prosazování svého revertováním, pravděpodobně budete blokován. --Tchoř 13. 3. 2010, 15:46 (UTC)

Za porušení pravidla tří revertů se omlouvám, moje chyba, pravidlo jsem neznal (respektive znal chybně). Pokusím se, aby se tak již příště nestalo! --dubmi0 2. 4. 2010, 19:50 (UTC)

Blok

Dobrý den, pokud budete pokračovat ve vkládání informacích, které do wikipedie nepatří, budou Vám editace zablokovány natrvalo. Nyní se již z Vaší strany jedná o vandalismus/Hloupé vtípky, máte 3 dny na rozmyšlení. Děkuji za pochopení. --Kacir 13. 3. 2010, 15:59 (UTC)

Za porušení pravidla tří revertů se samozřejmě moc omlouvám, pokusím se toho příště vyvarovat! Nicméně protestuji, abych byl zablokován za přidávání informací, které do Wikipedie nepatří, tedy alespoň konkrétně těch, které jsem přidal, protože, jak jsem již psal, tyto informace do Wikipedie patří a klidně je vložím znova. Taktéž děkuji za pochopení. (A děkuji za e-mail, který jste mi poslal.) --dubmi0 2. 4. 2010, 19:50 (UTC)

Spor v článku Boleslav I.

Související informace naleznete na stránce Diskuse:Boleslav I. podkapitole Spor znovu obnoven.

Jedná se o článek Boleslav I.

Boleslav I.

CO KDYBY JSTE TOHO VY DVA UŽ KONEČNĚ NECHALI A RADĚJI SI TO VYŘÍKALI NA DISKUSNÍ STRÁNCE, NAMÍSTO NEKONEČNÝCH VZÁJEMNÝCH REVERTŮ A DISKUTOVÁNÍ PŘES SHRNUTÍ ÚPRAV!!! JSTE JAK MALÝ DĚTI NA PÍSKOVIŠTI!!!
Niusereset 2. 4. 2010, 22:01 (UTC)

Asi máte pravdu. Naše chyba. --dubmi0 3. 4. 2010, 15:08 (UTC)

Vkládání šablon

Když někam vkládáte šablonu zpochybňující neutralitu, vložte tam, prosím, šablonu jako {{NPOV}}, ne její překopírovaný obsah. --Dezidor 2. 4. 2010, 22:02 (UTC)

Aha, tak za to se omlouvám! Moje chyba. --dubmi0 3. 4. 2010, 15:08 (UTC)

Pravidlo 3 revertů

Upozorňuji Vás na pravidlo tří revertů, jeho příští porušení budu řešit zamezením Vašeho editování. Pokud se neumíte dohodnout jako lidé, jsou nástroje, jak to řešit. Věřím, že jste schopni věcně diskutovat. Revertační války nejsou vítány. S pozdravem --Chmee2 2. 4. 2010, 22:05 (UTC)

Na porušení pravidla si dávám pozor. Zatím jsem ho, myslím, neporušil. A za revertační válku se omlouvám. --dubmi0 3. 4. 2010, 15:08 (UTC)

Zkuste prostě nevést revertační válku, ale argumentovat na příslušných diskusích. Jinak ještě dodatek, pravidlo 3 revertů není o tom, že se nemá jít přes 3 reverty, ale že se v podstatě nemá revertovat silou nějaký názor. Je dost možné, že v případě pokračujících revertačních válkách je možné, že některý správce může blokovat i za méně revertů. Je lepší tedy diskutovat a ne se přít. Hezkou sobotu --Chmee2 3. 4. 2010, 15:20 (UTC)

To jako že můžu být blokován, i když nebudu 1 článek revertovat čtyřikrát a vícekrát v období 24 hodin? --dubmi0 3. 4. 2010, 15:27 (UTC)

Ocituji literu: Pravidlo tří revertů je potřeba chápat jako zákaz více než tří revertů, nikoli jako povolení tří revertů. Vedení revertovacích válek je nevhodné i s intenzitou nižší než 3 reverty za den. Chápu to tak, že pokud budete například vést 3 revertační války ve třech článcích a všude si dáte jen 2 reverty, klidně se najde někdo, kdo vás zato zablokuje. Ale nechci strašit. Jak jsem psal výše, doporučuji než vést revertační války s lidmi diskutovat, dávat zdroje na svá tvrzení a snažit se je přimět argumenty, že to má být tak, jak chcete vy. Většinou se zde dá domluvit bez problémů a není potřeba se s lidmi přes reverty dohadovat. Věřím, že se nám jde o to samé, zlepšení encyklopedie a nikoliv vyvolávání sporů :) O ty většinou nikdo nestojí a jen nás odvádějí od pravé práce. S pozdravem --Chmee2 3. 4. 2010, 15:39 (UTC)

No nevím, nicméně již jsem navrhnul úpravu stránky Wikipedie:Pravidlo tří revertů, vizte Diskuse k Wikipedii:Pravidlo tří revertů. Zdravím a přeji pěkný den! --Marek Genius 10. 5. 2010, 11:25 (UTC)

Archivované zajímavosti

Jedná se o článek Wikipedie:Zajímavosti/2010/01.

Pěkně zdravím. Doporučuji prostudovat možnosti psaní slova milio/ón v příručce ÚJČ a rovněž psaní tvrdých mezer po jednopísmenných slovech. Pokud by zajímavost teprve měla jít na hlavní stranu, mohli bychom se bavit, která verze je lepší. Protože jde však o verzi archivovanou, chtěl bych Vás požádat, abyste ji bezdůvodně neměnil. Děkuji za pochopení. Jan.Kamenicek 2. 4. 2010, 22:22 (UTC)

Jsem blbej. Za „milion“ se omlouvám, moje chyba. Nejsem si jist, ale mám za to, že za písmenem „a“ se dělá pevná mezera jen, pokud se jedná o verzálku. Zdravím. --dubmi0 3. 4. 2010, 15:08 (UTC)

Nic se neděje, jsem rád, když zajímavosti kontrolují i další lidé. Odpověď k tvrdým mezerám je zde. Jan.Kamenicek 3. 4. 2010, 17:39 (UTC)

Děkuji za odpověď a za zbytečné úpravy se omlouvám. Zdravím! --Marek Genius 10. 5. 2010, 11:25 (UTC)

Podpis

V souladu s Wikipedie:Podpis bych tě chtěl poprosit, aby jsi změnil svůj podpis na standardní nebo pouze nějak lehce upravený, aby bylo ihned vidět, který uživatelský účet píše. Pokud bys chtěl používat podpis "dubmi0", pak doporučuji si nechat celý účet přejmenovat tady. Díky. --Harold 3. 4. 2010, 15:44 (UTC)

Stalo se, podpis změněn, má standardní podobu (to je „Marek Genius“). Za případné komplikace se omlouvám a děkuji za upozornění. Zdravím! --Marek Genius 10. 5. 2010, 11:25 (UTC)

Blok

Varování

Související informace naleznete na stránce Diskuse:Boleslav I. podkapitole Spor znovu obnoven a na stránce Diskuse:Titanic kapitole Neutralita článku.

Dobrý den, naposledy vás varuji, kolego Marku Genie, nepřestanete-li s trollingen, dostanete blok. Jirka O. 4. 4. 2010, 15:33 (UTC)

Zdravím. Naposledy Vám oznamuji, já netrolluji. A přiznám se, že mě to docela uráží. Přeji pěkný zbytek dne! --Marek Genius 4. 4. 2010, 15:46 (UTC)

Samozřejmě, že trollujete. Jinak vaše NPOV u Titaniku jsem revertoval. Když někam vkládáte zpochybňující šablonu, musíte mít v rukou větší důkazy než jen "někde jsem četl". To by mohl říct každý. Jirka O. 4. 4. 2010, 15:51 (UTC)

Za 1.: netrolluji! Za 2.: netušil jsem, že když někam vložím zpochybňující šablonu, musím uvést důkaz zpochybnění, kde se to píše? Za 3.: zdroj už jsem uvedl. Zdravím! --Marek Genius 4. 4. 2010, 16:00 (UTC)

K bloku

Dobrý den, v mailu (omlouvám se za pozdní odpověď) jste si přál vědět, dle jakého pravidla jste dostal blok. Je to pravidlo nestandardní a má zkratku IAR. Blok jsem vám udělil na základě svého zdravého rozumu a na svoji odpovědnost, neboť jste několik dní zaměstnával debatami dobrou desítku wikipedistů, aniž byste byl ovšem schopen byť jen citovat přesně knihu či časopis, odkud jste bral informace zpochybňující různé články (rok vydání, příp. ročník, strana, autor atd.). Úkolem správců je bránit projekt a věřte mi, že pokud zde budete vyvolávat sáhodlouhé debaty založené na ničem, debaty, které na sebe budou "nabalovat" další a další účastníky, půjdu klidně proti všem pravidlům a dám vám ještě delší blok, opět na svoji odpovědnost. Na Wikipedii primárně o všem rozhoduje komunita, takže pokud s mým rozhodnutím nebude souhlasit, dá mi to patřičně najevo a může mne i zbavit práv správce a zvolit si někoho jiného. Jirka O. 5. 4. 2010, 06:18 (UTC)

Dobrý den! Děkuji za vysvětlení. Sice si myslím, že jste zdůvodnění mého bloku mohl napsat i bez mailu, ale za pozdní odpověď se nezlobím, úplně v pohodě. U Titanicu jsem zdroj uvedl, u Boleslava I. bohužel ne (kromě článku Svatý Václav), protože si ho nepamatuji, nicméně jsem usoudil, že uvést jako zdroj článek Svatý Václav stačí. Ačkoliv na stránce o šabloně NPOV se nepíše nic o tom, že se při vložení této šablony musí uvést zdroj důvodu, proč jsme šablonu vložili. Myslel jsem si, že je lepší, když budu diskutovat, než když budu pokračovat v revertační válce, ale zřejmě byl můj názor špatný. Omlouvám se tedy, příště již diskutovat nebudu (budu jen revertovat). Na druhou stranu já jsem nikomu neříkal, aby četl mé příspěvky v diskusi, všichni tak činili dobrovolně. Navíc si troufnu tvrdit, že jsem alespoň narozdíl od některých ostatních psal k věci (například narozdíl od kolegy Silesiana). Zdravím a přeji pěkný zbytek dne! --Marek Genius 17. 4. 2010, 22:50 (UTC)

Omlouvám se, že jsem vyžadoval zdůvodnění. Nevšiml jsem si, že jste ho uvedl u shrnutí bloku. Nicméně zdůvodnění mě naštvalo, protože jsem byl zablokován neprávem (nejsem troll)! Takže se chystám v „úpravách“ pokračovat. Zdravím! --Marek Genius 10. 5. 2010, 11:25 (UTC)

Přímo v šabloně {{NPOV}} je napsáno: „Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.“ --Ragimiri 9. 5. 2010, 21:56 (UTC)

Teď jsem nějak nepochopil. Já jsem nevkládal šablonu {{Šablona|NPOV}}, ale šablonu na změnu názvu. Kromě toho na diskusní stránce jsem zdůvodnění uvedl. Zdravím! --Marek Genius 10. 5. 2010, 11:25 (UTC)

Spam

Jedná se o reakci na mé editace na stránkách Kouření, Vegetariánství a Fronta za osvobození zvířat.

Dobrý den, nepřidávejte, prosím, do Wikipedie obsah propagačního charakteru nebo odkazy na vaše soukromé stránky či stránky, se kterými jste spojeni. Wikipedie není prostředkem pro propagaci či reklamu ani pouhou sbírkou externích odkazů. Rozšiřování encyklopedického obsahu je však samozřejmě vítáno. Děkuji za pochopení. S přáním pěkného dne --Sumivec 8. 6. 2010, 19:06 (UTC)

Proč propagačního charakteru? Stránky sice jsou jednostraně zaměřené, ale souvisejí s tématem a obzvláště v článku Fronta za osvobození zvířat bych si za svou editací stál, stránka není o nic subjektivněji vedená než stránka již dříve uvedená a pro lidi, kteří jako já neumí anglicky, je alespoň vhodná. Pokud se Vám to přesto nezdá, žádám o odpověď. --Marek Genius 8. 6. 2010, 19:15 (UTC)

Aktivistický blog pana Kolesára může být externím odkazem u článku o něm samotném. Nenašel jsem na něm nic, co by bylo důvodem, aby byl uváděn u článku o ALF. Podobně jako u článku Greenpeace nejsou blogy jejich aktivistů nebo na stránce ODS nejsou osobní blogy členů strany. --Sumivec 8. 6. 2010, 19:25 (UTC)

Pokud je v článku externích odkazů málo, přijde mi lepší uvést odkaz související jen vzdáleně než žádný. Ale to je asi věc názoru. Ale co stránka o kouření?

--Marek Genius 8. 6. 2010, 19:30 (UTC)

Dobrý den, doporučuji si primárně prostudovat Wikipedie:Externí odkazy, případně WP:Co Wikipedie není. Je nevhodné odkazovat na diskuzní fóra, diskuzní skupiny, daný EO vyžaduje navíc k diskuzi registraci. --Kacir 8. 6. 2010, 19:45 (UTC)

Přečetl jsem a stejně si nemohu pomoct. Podle mě jsem nic neporušil… --Marek Genius 8. 6. 2010, 20:24 (UTC)

Psal jsem o stránce, kterou jsem i já revertoval z EO – Nekuřák – diskusní portál o nekouření. Ta nepřináší nic nového, jen diskuze návštěvníků na různá témata, nutná je registrace. Tedy z hlediska WP:EO, oddíl Na co obvykle neodkazovat, splňuje body 1,5,9. Další odkaz, který jste přidal je v pořádku. --Kacir 8. 6. 2010, 21:05 (UTC)

OK, takhle mi to stačí… Přeji pěknou dobrou noc! --Marek Genius 8. 6. 2010, 22:25 (UTC)

Pevné mezery

Zdravím,

máte nějaký seriózní zdroj jako podklad k tomu, kam všude vkládáte pevné mezery?

Díky.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 20. 7. 2010, 14:03 (UTC)

Zdravím! Nemýlím-li se, pak je problematika dělení slov poměrně těžká, protože v ní nepanuje mezi lingvisty jednotnost. Ale nevím, na jakou pevnou mezeru narážíte. Zkuste napsat, o které pochybujete. Vzhledem k tomu, že nejsem odborník, bych se ani nedivil, kdybych někde udělal chybu. Prosím o odpověď! Zdravím a přeji pěkný zbytek dne! --Marek Genius 20. 7. 2010, 14:12 (UTC)

Zvláštní editace/úprava stránky

Ahoj, na základě čeho jsi zformátoval WP:Pod lípou tak, že jsi z ní odstranil některé oddíly? [1]Jaký je důvod? Díky. --Kacir 29. 7. 2010, 01:24 (UTC)

No, doplnil jsem pevné mezery, tam kde měly být, a smazal jsem některé části. Smazal jsem části, u kterých jsem usoudil, že už jsou vyřešené. Nemělo to žádný zvláštní důvod, jenom jsem si říkal, že stránka bude přehlednější. Přišla mi příliš dlouhá. Říkal jsem si, že to jsou oddíly, ke kterým se nikdo už vracet nebude. Jiný důvod to nemělo. Zdravím! --Marek Genius 29. 7. 2010, 08:09 (UTC)

Žádné oddíly se z diskuzí Wiki nemažou, a to pro zachování kontinuity a dohledání historie, když je obsah velký, pak se celá stránka přesune do Archivu. Zdraví --Kacir 29. 7. 2010, 16:17 (UTC)

Aha, a já si říkal, proč to už někdo nesmazal. Dobře, že jsi mi to napsal, v minulosti už jsem něco takhle smazal. Zdravím! --Marek Genius 29. 7. 2010, 19:07 (UTC)

Fregatka obecná

Dobrý den. Váš revert jsem zrevertoval z těchto důvodů: Dle tohoto je třeba referovat na věrohodné zdroje. Dotyčnou stránku ale napsal/píše jeden člověk, který není ve svém oboru uznávanou kapacitou, tedy i kdyby tam následně někdo vložil šablonu {{zdroj}}, nebude to jako zdroj dostačující. Dále: dle tohoto ani není třeba zdrojovat (kterému bodu odpovídá?). A na závěr: nechápu, jakou souvislost to má s porušováním autorských práv. Autorská práva se porušují doslovným zkopírováním textu bez ohledu na to, zda jsou tyto texty refovány či doplněny odkazy. A ještě poznámka: uvedená stránka není vhodná ani jako odkaz, protože v ní není žádná informace navíc, která by už nebyla v textu, viz toto bod 1. Navíc je na stránce jen pár řádek, zato spousta reklam. S pozdravem--Zdenekk2 9. 8. 2010, 17:48 (UTC)

Já bych s tím souhlasil, ale ten zdroj jsem tam uvedl právě, aby nedošlo k porušení autorských práv. Ono sice teď už to stejnou formu nemá, ale to jenom proto, že jsem to upravil, ale když se podíváte do historie (zde), zjistíte, že ten text byl zkopírován, i stejné pravopisné chyby. Nemůžu si pomoci, pokud to nebude v referencích, je to porušení autorských práv (tedy alespoň myslím). --Marek Genius 9. 8. 2010, 18:39 (UTC)

Mýlíte se. V nynější upravené podobě už text autorská práva neporušuje (jak myslíte, že se zpracovávají informace při vytváření článků? Není to upravováním někde přečtených textů?). Pokud chcete dát přesto všem pravidlům zadost, je třeba pouze skrýt dotyčnou verzi v historii (to mohou ale jen správci). A znovu opakuji: při vložení zkopírovaného textu (neupraveného) se nevyhnete porušení autorských práv tím, že přidáte zdroj.--Zdenekk2 9. 8. 2010, 19:04 (UTC)

No jo, ale v tom případě se tyto texty napíšou mezi reference. A nehledě na to, pokud zkopíruju pouze malou část stránky a uvedu zdroj, tak jsem autorská práva, myslím, neporušil. --Marek Genius 9. 8. 2010, 21:12 (UTC)

Vyřešeno Vyřešeno. Úplně na férovku jsem to oznámil správcům a oni (resp. kolega Tchoř) to zařídili (resp. zařídil). Některé editace jsou skryty, akorát ta reference není přidaná a naše dohada, jestli se tím poruší autorská práva, nebo ne, také není vyřešena… Zdravím a přeji pěkný den! --Marek Genius 11. 8. 2010, 03:24 (UTC)

Smysl některých úprav

Srdečně zdravím. Můžu se zeptat na smysl této úpravy? Jan.Kamenicek 28. 8. 2010, 18:16 (UTC)

Obrázek jsem pro lepší přehlednost oddělil od vlastního textu, všiml jsem si, že to tak na Wikipedii děláme. Co se týče VP, všiml jsem si, že některé odkazy začínají malým písmenem a některé velkým, usoudil jsem, že bude lepší udělat buď všude velká písmena, nebo všude malá, rozhodl jsem se pro první variantu. To je asi vše, přeji pěkný den! --Marek Genius 28. 8. 2010, 22:13 (UTC)

Aha. No, pokud byste tam dělal ještě nějakou jinou úpravu, tak můžete podobné věci, které jinak nemají praktického dopadu, udělat spolu s ní. Ale jinak je to podle mne zbytečná editace. Jan.Kamenicek 29. 8. 2010, 16:26 (UTC)

OK, beru na vědomí. --Marek Genius 29. 8. 2010, 19:56 (UTC)

Stop!

Přestaňte laskavě provádět kontroverzní úpravy a přesuny bez předchozí diskuze. Děkuji! --Ragimiri 28. 8. 2010, 19:17 (UTC)

Zkuste prosím napsat jaké úpravy a přesuny máte na mysli. Vzhledem k tomu, že jsem v nedávné době udělal takovýchto úprav a přesunů více, a vzhledem k tomu, že slovíčko kontroverzní je přece jen trošku relativní pojem, si nejsem úplně jist, o čem je vlastně řeč. Děkuji! --Marek Genius 28. 8. 2010, 22:13 (UTC)

Zavádějící shrnutí

Zdravím,

již poněkolikáté vidím, že do shrnutí píšete "oprava pravopisu", ač jste žádné pravopisné opravy, ba ani úpravy, nedělal. A naopak do shrnutí často nezmiňujete úpravy, které jste provedl.

Shrnutí slouží k popsání toho, jaké změny byly v článku provedeny. Zavádějící nebo nepravdivé shrnutí, obzvláště opakované, může být považováno za poškozování Wikipedie spolu s následky z toho plynoucími.

Věnujte proto vyplňování shrnutí náležitou pozornost.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 9. 2010, 21:10 (UTC)

Zdravím! Na shrnutí editace se snažím dávat si pozor (i když možná nikterak významně). Řekl bych, že ho píši docela podrobně, rozsáhle, možná až příliš (občas mám problém s počtem znaků). Pojem „oprava pravopisu“ používám docela často, je to stručné, ale přitom výstižné. Je možné, že jsem to někam napsal, aniž bych takovou úpravu udělal, možná jsem to napsal automaticky, nebo jsem pravopis opravit chtěl, ale zapomněl jsem na to, možná že k tomu došlo úplně jinak. Zkuste prosím napsat, jakou úpravu máte na mysli. Zdravím!

--Marek Genius 12. 9. 2010, 21:36 (UTC)

Sám jistě víte, které mám na mysli, neboť to není poprvé, kdy to děláte. Například hned vaše poslední takovéto shrnutí neladí s příslušnou editací.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 9. 2010, 21:47 (UTC)

Vysvětlil bych to takhle: „oprava pravopisu“ – nahrazení pevné mezery za zúženou, „úprava odkazů“ – opravil jsem 3, resp. 4 odkazy. A protože mi má úprava přišla malá, zaškrtl jsem políčko na malou editaci. Jestli víte lepší shrnutí editace, klidně mi ho napište. --Marek Genius 12. 9. 2010, 21:58 (UTC)

Mezery nejsou pravopisná, ale typografická záležitost. Což je přesně základní problém drtivé většiny vašich shrnutí obsahujících "oprava pravopisu".
Jinak co se týče této konkrétní editace, opět většina úprav byla k horšímu, a nikoliv k lepšímu, nehledě na fakt, že jste přidal nový odkaz (což jste ve shrnutí rovněž neuvedl) a neobtěžoval jste se ho přidat na seznam požadovaných článků pro Obrázek týdne. Kromě toho jste opět, ač jste byl již několikrát v tomto směru dříve revertován, měnil   na  . Rubriky týdne jsou - coby součást hlavní strany - nejviditelnější součástí Wikipedie, a proto není vhodné si s nimi jen tak nepromyšleně a nesystematicky experimentovat, proto bych vám - jakožto ještě poměrně nováčkovi - doporučil se zatím věnovat méně exponovaným částem Wikipedie, které nejlépe pomůžete tím, že opravíte nějaký článek, který to potřebuje.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 9. 2010, 22:15 (UTC)

Čtyři věci.

1. Nejsem sice odborník, ale když se na to (:-)) podívám logicky, tak bych řekl, že „typografická oprava“ je pojmem významově podřazeným „opravě pravopisu“. Vemte si už jenom fakt, že třeba když ve výrazu „mýle“ nahradím tvrdé y za měkké, tak jsem v podstatě také jen udělal typografickou opravu, protože ve spisovné vrstvě češtiny se tvrdé y čte jako měkké i. To je právě onen důvod, proč jsem typografické opravy označoval jako „opravy pravopisu“, o opravu pravopisu se jedná. Ale jestli to Vám, resp. významné části komunity vadí, samozřejmě to tak označovat nemusím.
2. Ve shrnutí editace jsem uvedl pojem „úprava odkazů“, mezi to jsem počítal ty 3, resp. 4 úpravy, takže jsem vlastně přidání odkazu ve shrnutí editace uvedl.
3. Již je to delší doba, co jsem si všiml, že na stránce Wikipedie:Požadované články je kapitola Obrázek týdne, ale netušil jsem, že tam musím psát všechny odkazy, které jsou ve zmíněné rubrice červeně. K tomuto chování mě vedl mimo jiné i fakt, že, nemýlím-li se, většina takovýchto odkazů (včetně odkazů z Článku týdne, Zajímavostí a Vybraných výročí dne) není na stránce Wikipedie:Požadované články uvedena. (Za což tedy můžu i já, protože „červené odkazy“ jsem přidal již vícekrát a nikdy jsem je na stránku Wikipedie:Požadované články neuvedl. Snad mě částečně omlouvá to, že mě na to nikdo neupozornil.)
4. Jsem si vědom toho, že mnou udělaná oprava tvrdé mezery za zúženou byla již nejednou revertována. Ale, opravte mě, jestli se mýlím, mám za to, že mezi číslem a označením stupně se zúžená mezera má dělat.

Díky za odpověď. --Marek Genius 14. 9. 2010, 06:18 (UTC)

Názvy organizmů

Nejsou vždy latinsky. Mohou mít i řecký základ a proto se jim říká vědecké názvy.--Juan de Vojníkov 19. 12. 2010, 08:03 (UTC)

Za prvé: kam tím narážíte? Za druhé: já jsem si myslel, že u názvů organismů se uvádí latinské názvy. --Marek Genius 19. 12. 2010, 15:38 (UTC)

Aha, už vím, je to reakce na mou úpravu v článku týdne Šeřík obecný. Skutečně se jedná o řecké názvy? To mě překvapuje. Já jsem si myslel, že názvosloví v biologii, chemii, lékařství atd. se používá vždy latinské. Tím spíš by se to ale mělo napsat. --Marek Genius 19. 12. 2010, 15:52 (UTC)

Errr, jak vám to vysvětlit kolego. Vskutku se většinou jedná o latinská jména. Některá ale mohou být polatinštělá a silně řecká. Otázka tedy je, jestli je to běžná latina. Jestli by člověk doby románské, který mluví latinsky, ale ne řecky tomu rozuměl. Nebo taková rostlina, která má v názvu vlastní jméno je to latina? např. Poa Juandevii (lipnice Juandevova):-) Proto se zavádí označení vědecké jméno, vědecká nomenklatura, které je přesné.--Juan de Vojníkov 20. 12. 2010, 04:57 (UTC)

Aha, asi už vím. Myslel jste to tak, že – opravte mě, jestli se mýlím – se sice jedná o latinská slova, ale o latinská slova řeckého původu. No, vzhledem k tomu, že latinsky ani řecky nehovořím zrovna na vynikající úrovni :-) (přece jen, čeština je čeština), Vám nemohu říci, zdali to jsou skutečně slova řeckého původu. Takže Vám budu věřit. Věřím tomu, že mnohý latinsky hovořící člověk by tomu nerozuměl. Nicméně kdybychom v češtině použili mnoho některých českých slov cizího původu, taky by nám moc lidí nerozumělo. Prostě jak známo, přemíra užívání cizích termitů přináší obvykle rizoto katastrálního fiakru.
Např. slova ve Slovníku cizích slov jsou také česká, ačkoliv nejsou českého (a mnohdy ani slovanského původu), vlastně se domnívám, že název Slovník cizích slov není úplně nejlepší, spíše bych ho pojmenoval „Slovník slov cizího původu“, nebo ještě lépe „Slovník českých slov cizího původu“. A ano, já tvrdím, že i vlastní jména mohou být např. latinská. Názor, že jména (tedy vlastní jména) se nepřekládají, je chybný (resp. ne zcela přesný).
Vysvětlím to ještě takto. I vlastní jméno je slovo. A každé slovo musí náležet nějakému jazyku. Například slovo anglického původu Charles (Karel) bych skloňoval Charles, bez Charlese, k Charlesovi atd. Pokud bych trval na tom, že slovo musí zůstat anglické, musel bych ho skloňovat Charles, bez Charles, k Charles… (to je samozřejmě v češtině chybné). Samozřejmě z některých tvarů nelze jinak než z kontextu vyvodit, k jakému jazyku patří: jak je vidět, „Charles“ může být i anglicky, i česky, ale i německy, a věřím, že i např. latinsky či řecky.
Já třeba moc nemám rád, když se, řekněme, v českém textu objeví cizí výraz (ne výraz cizího původu, ale výraz cizí) a není uvedeno, k jakému jazyku patří (proto jsem to do článku týdne doplňoval), v určitých případech to vyvodím logicky, ale někdy si také nemusím být jist. Ale co přímo nesnáším, když třeba čtu knihu o dinosaurech, a tam se běžně používá třeba slovo Stegosaurus. Kurzívou, a ještě s velkým písmenem. Něco jiného je, když čeština to slovo nemá, ale třeba zrovna v tomto případě bych to nepochopil – vždyť čeština má překlad latinského slova Stegosaurus, je jím slovo stegosaurus. Ale to jsem odbočil od tématu.
Ano, jsem detailista a je to slovíčkaření, ale já už jsem prostě takový.
Doufám, že jsem to vysvětlil srozumitelně. Pokud se v něčem mýlím, neostýchejte se mi to napsat. Jinak myslím, že možná by to stálo za to na stránku Šablona:Cizojazyčně připsat. Na druhou stranu, všiml jsem si, že na stránce Diskuse k šabloně:Cizojazyčně probíhala diskuse o tom, jestli tuto šablonu používat i u vědeckých jmen, asi i to by se mělo na stránku Šablona:Cizojazyčně připsat.
--Marek Genius 21. 12. 2010, 20:26 (UTC)

Šnek to tam píše, že se pro vědecké názvy nepoužívá. A někam to doplnil.--Juan de Vojníkov 21. 12. 2010, 21:41 (UTC)

Dobrý den. Všiml jsem si, že se v diskusích nevytvářejí triviální odkazy, mohutnějí a znepřehledňují se tím generované seznamy. Děkuji. S pozdravem--Zdenekk2 22. 12. 2010, 13:49 (UTC)

To jako že se na diskusních stránkách nemají dělat zbytečné odkazy na stránky? To je jenom Váš názor, nebo se to někde píše? Já na těch odkazech netrvám a uznávám, že Váš názor je logický, na druhou stranu odkazy fungují stejně jako v článcích, čtenář diskuse na danou stránku hned najede, navíc mi diskuse přijde o dost přehlednější (obzvláště u tak dlouhých příspěvků, jako jsem napsal já). Prosím o odpověď. --Marek Genius 22. 12. 2010, 17:58 (UTC)

Vnitřní odkazy jsou primárně určeny pro články. Proč by měl čtenář diskuse uživatelské stránky (většinou wikipedista, který nepotřebuje nápovědu ve formě triviálních odkazů) najíždět na tyto odkazy? Opravdu se domníváte, že např. odkaz na článek Slovo má nějaký praktický význam? Naopak to v diskusích může působit i rušivě.--Zdenekk2 22. 12. 2010, 20:24 (UTC)

Mě to spíše přijde přehlednější. A čtenáři diskuse uživatelské stránky se to může hodit stejně jako odkazy v článku: šetří to čas. Ale možná by bylo dobré zkusit to vyřešit na stránce Wikipedie:Pod lípou (pravidla). --Marek Genius 23. 12. 2010, 16:28 (UTC)

Začínám chápat technicky zdatné wikipedisty, kteří mají kopřivku z lidí typu „mě se to tak líbí“. Tím bych tuto diskusi ukončil. Hezké svátky.--Zdenekk2 23. 12. 2010, 17:42 (UTC)

„?“ To jsem nepochopil. Ale jinak veselé Vánoce a šťastný nový rok s malým „n“. --Marek Genius 23. 12. 2010, 18:49 (UTC)

Formát

* a † (nahrazující narozen(a) / zemřel(a)) se zapisují jen tam, kde je jen jeden údaj; pokud jsou oba, píše se pouze rozmezí (s pomlčkou). Podrobně vizte Wikipedie:Biografie. Dle toho se také píše místo narození v 1. pádě (hned za datem, bez čárky, bez v). --Gumruch 29. 12. 2010, 14:03 (UTC)

V podstatě jen k tomu dodatku: právě proto jsem zrevertoval Kacířovu editaci. Vadilo mi tam to „v“ a že místo narození není v lemmatu. A ještě něco: přemýšlím, že bych udělal částečný revert i druhé editace Miroslava Josefa. Červený odkaz Jan Marek (1914) změnil na Jan Marek (fotbalista), fotbalisti jsou v seznamu ale dva. Souhlasíte? --Marek Genius 29. 12. 2010, 14:28 (UTC)

Aha, tak už to bylo opraveno, ale zase byly smazány ty tituly. Neměl bych je doplnit? Jo, a BobM smazal hězdičky i tam, kde podle Vás patří. Nemám je taky doplnit? --Marek Genius 29. 12. 2010, 14:41 (UTC)

Zde je moje verze podle toho, jak chápu pravidla, uvidíme, co na to ostatní. Co se týče dvou fotbalistů, vizte Wikipedie:Rozlišovač (především sekci Unifikované rozlišovače), takto s roky narození by to mělo být v pořádku. Ad tituly v rozcestníku: pravidlo na to nevidím, kolegové asi míní, že to rozcestník znepřehledňuje a že to má být až v článku. Bohužel rozcestníky jsou zde obecně hodně nejednotné. Zdravím, --Gumruch 29. 12. 2010, 15:06 (UTC)

Díky za odpovědi, takhle mi to stačí. Ty tituly by možná bylo dobré někde probrat. Pokud spolu už nebudeme mluvit, přeji šťastný nový rok s malým „n“. Zdravím a přeji pěkný zbytek dne! --Marek Genius 29. 12. 2010, 17:35 (UTC)

České internetové memy

Dobrý den, v této Vaší editaci jste nejspíše omylem kompletně přemazal předchozí obsah, takže jsem ji vrátil. Prosím vložte text jako novou sekci a slučte ji s předchozím textem. Děkuji a přeji Vám pěkný večer! --Wespecz 3. 1. 2011, 18:06 (UTC)

Zdravím! Vím o tom. Neudělal jsem to omylem, byl to záměr, ale měl jsem v plánu to hned opravit. V článku České internetové memy jsem udělal úpravu, kterou jsem měl v plánu již pár měsíců, bohužel není moc čas. V podstatě jsem tam uložil vlastní text, který jsem následně zkrátil, upravil a začlenil do článku. Doufal jsem, že to stihnu opravit, než si toho někdo všimne, bohužel jste byl rychlejší :-). Nicméně už jsem to udělal tak, jak jsem měl v plánu. Za komplikace se omlouvám. Teď jak se na to tak koukám, jsem zjistil, že jsem asi stejně něco udělal blbě, možná to ještě opravím. Jinak za upozornění samozřejmě děkuji a ještě jednou se omlouvám. Přeji pěkný zbytek dne! --Marek Genius 3. 1. 2011, 18:59 (UTC)

Oprava přesměrování

Zdravím, Marku,

v první řadě díky za přesun článku Kočovníci na Kočovnictví, i mně samotnému se tento název zamlouvá více. Díky i za odstranění dvojitých přesměrování, která po přesunu tohoto článku vznikla. Všiml jsem si také, že opravuješ některá přesměrování jednoduchá (např. v článku tohoto týdne). V principu to asi ničemu neškodí, může se ale stát, že tvá práce přijde vniveč: názvy článků podléhají často dost dynamickému vývoji a uhlídat to všechno je téměř nemožné. Ostatně kdybychom se chtěli jednoduchých přesměrování zbavit, můžeme tuto dřinu svěřit robotům; bylo by to ale zbytečné, ba někdy možná i nežádoucí: co je v současnosti přesměrováním na jiný článek, se může v budoucnu stát článkem samotným, který bude obsahovat relevantnější informace než článek, na nějž původní přesměrování vedlo. Každopádně přeju pěkný zbytek večera a snad zase někdy na viděnou. magairlín ✉ 15. 6. 2011, 21:28 (UTC)

Ta jednoduchá přesměrování jsem dnes opravil v podstatě jen, aby se mohla smazat stránka Stávka v dopravě v Česku (2011), a ještě právě v článku týdne, a to z důvodu, že mi to přišlo lepší, než to psát do šablony OznámeníRC. Danny B. to tam zřejmě zapomněl napsat. To leda, že by to tam nenapsal záměrně z nějakého důvodu, to nevím. Ještě něco, normálně jednoduchá přesměrování neopravuju, ale obvykle je opravuju (teda ty, u kterých si myslím, že se na článek nerozšíří), když v článku dělám i něco jiného. Myslíš, že i to je chyba? Jinak díky za pochvalu, to potěší 8-)… --Marek Genius 15. 6. 2011, 21:58 (UTC)

Pokud je to, jak říkáš, pak je všechno v pořádku. Chtěl jsem především varovat před zbrklým, bezmyšlenkovitým nahrazováním přesměrování, což – zdá se – není tvůj případ. Tož nezbývá než popřát mnoho zdaru v dalším snažení! magairlín ✉ 16. 6. 2011, 13:24 (UTC)

Díky za odpověď a nápodobně. Zdravím a přeji pěkný zbytek dne! --Marek Genius 16. 6. 2011, 16:17 (UTC)

Vyznamenání za humor

		Řád blyštivého zubu
		Ocenění za soutěžní stránku Wikipedie:Kdy padne 250 000. článek, která byla udělána elegantně a věřím přispěje k rozptýlení chmur u členů české Wikikomunity. Udělil Reo + | ✉ 2. 7. 2011, 12:18 (UTC)

Marku - ocenění není jen za to, že jsi tu stránku udělal, ale především proto že je pěkná a vtipná! Zároveň, když jsem Ti přišel udělit ten metál, tak jsem si nemohl nepročíst většinu tvé diskusní stránky a :)) musím říct, že se mi chce dát Ti ještě nějaký metál za výdrž a trpělivost :)). No, prošel sis celkem trnitou cestou, nechci říct, že neprávem, měl si kolikrát celkem svou hlavu :))), ale po roce je z Tebe oceněný Wikipedista :)) jen tak dál! S pozdravy:Reo ⁺ | ^✉ 2. 7. 2011, 12:18 (UTC)

Jé, no děkuju, to jsem nečekal. Tím se budu muset pochlubit i u známých – humor poměrně dost praktikuju i v osobním životě, ale málokdy je to tak doceněno jako nyní (spíše to všechny otravuje). Dneska jsem to na chatu na Lidé.cz v místnosti Box (http://chat.lide.cz/room.fcgi?auth=&room_ID=5618410) psal své sestře, a teda musim Ti napsat, co mi odpověděla: „#fanycharmed->DubMiroslav: A to jsi jako dostal řád za vtipnost? Ať si s tebou zkusí bydlet, to je pak rychle přejde nálada dávat ti řády za srandičky.“ Tak díky, udělalo mi to radost ;-). Za tu stránku jsem spíš čekal kritiku, že jsem to vložil „trochu“ pozdě. Měj se hezky a měj mě rád :-). Čau. --Marek Genius 3. 7. 2011, 19:50 (UTC)

Tak se nám ten 250 tisící článek blíží... budeš i vyhodnocovat ? :-)

Uvažuju o tom, že by tyto soutěže mohli zaujmout i širší veřejnost, třebas, kdyby se dobře zpracovala tipovací soutěž na 500 tis, že by se mohla dobře šířit na Facebooku, kdybych jí tam podstrčil

Zdraví Reo ⁺ | ^✉ 24. 11. 2012, 18:26 (UTC)

Kdy padne

Ahoj Marku Génie, dle kritérií bys měl asi tipovačku uzavřít, viz hranice 200 000. článku uvedená jako death line. Zdraví. --Kacir 14. 7. 2012, 03:23 (UTC)

Zdravím! Toho vzkazu jsem si všiml pochopitelně již před mnoha dny, ale mám málo času, tak jsem to udělal až dnes. Nechtěl jsem to uzavřít, protože jsem pořád (asi naivně) doufal, že se objeví oněch 10 hlasů v kapitole „Uzavřít či neuzavřít?“. Vzhledem k tomu, že tu 250 000. článek bude co nevidět, už asi stejně nemělo cenu čekat. Tak jsem prostě rozhodl ve prospěch třetí možnosti. Tipování jsem tedy uzavřel. Jo a nechtěl jsem tam dávat ten zelenej podklad, který se dává, když se něco uzavře, podle mě je moc výrazný, když by s tím byly problémy, tak by se tam kdyžtak doplnil, stejně se do stránky bude ještě zasahovat. Zdravím! --Marek Genius (diskuse) 5. 8. 2012, 02:37 (UTC)

Česko vs Česká republika

Dobrý den, máte nějaký názor, či postoj, který považujete za možný prezentovat k tomuto hlasování? Děkuji za odpověď nebo případnou jinou reakci. --Kusurija (diskuse) 23. 11. 2012, 15:39 (UTC)

Kategorie Narození v Česku

Možná je to úplně zbytečné, ale chci upozornit, že tato kategorie je scestná. Kategorizování historických událostí do celků, které nejsou ve svých hranicích historicky stabilní je nesmysl. Prosím, nezařazujte do ní další kategorie. Žádám o vyjádření - odpověď.--Rosičák (diskuse) 4. 2. 2014, 18:41 (UTC)

Zdravím! Předem se omlouvám za pozdní odpověď. Osoby tu zařazujeme do kategorií podle narození a podle úmrtí (viz Kategorie:Narození a Kategorie:Zemřelí lidé), a to do Kategorie:Narození podle let, Kategorie:Úmrtí podle let a Kategorie:Úmrtí podle příčin a nově také do Kategorie:Narození podle dne a měsíce a Kategorie:Úmrtí podle dne a měsíce a vedle toho ještě do Kategorie:Žijící lidé a do několika kategorií Pohřbení podle… Takže si říkám, že by bylo fajn mít tu i kategorii Narození podle místa a Úmrtí podle místa. Viděl bych to tak, že by mohly vzniknout i seznamy lidí podle místa narození a podle místa úmrtí, významnost by jistě splňovaly.

Oproti tomu uznávám, že to kategorizování je trochu problematické. Nejde jenom o to, že ty územní celky nejsou historicky stabilní (beztak bychom tu našli jistě i plno dalších historických událostí takto kategorizovaných), ale jde taky o to, jak velké celky zvolit (státy, města…), kromě toho tu v současnosti máme dva typy názvů: Narození… (Kategorie:Narození v Česku) a Rodáci… (Kategorie:Rodáci z Paříže). V tomto uznávám, že to založení kategorie bylo trochu zbrklé a měl jsem ho lépe promyslet a prodiskutovat. Proto jsem také krátce na to přestal takto kategorizovat, a protože jsem na Wikipedii dočasně přestal působit (až na pár výjimek), jsem se k tomu dosud nevrátil.

Nicméně si stále myslím, že to kategorizování smysl má. Co konkrétně vadí Vám, spornost tohoto kategorizování (šlo by vyřešit nějakým pravidlem) nebo kategorizování podle místa narození a úmrtí obecně? --Marek Genius (diskuse) 21. 2. 2014, 15:45 (UTC)

Děkuji za reakci. Můžete mrknout do diskuse a případně přispět svým názorem zde--Rosičák (diskuse) 21. 2. 2014, 16:24 (UTC)

Nováček

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Nováček

Za usilovnou a obětavou práci na české Wikipedii uděluji vyznamenání. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 21:28 (CEST)

Jé, no děkuji. Já vím, že na to mám právo už asi od května 2010, ale nechtěl jsem si to udělovat sám. Tak to je milé překvapení. Děkuji, budu se snažit odvádět skvělou práci dál… --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 23:52 (CEST)

Učeň

Učeň

Milý uživateli, dle počítadla editací User Analysis Tool máš již 1072 editací na české Wikipedii (toto udělení vyznamenání ještě není započítáno) a na udělení vyznamenání Učeň máš nárok již od března 2016. Zdá se, že tou tisící editací byla tato na stránce ve jmenném prostoru Wikipedie Wikipedie:WikiProjekt Chemie, a to na podstránce Wikipedie:WikiProjekt Chemie/Požadované články, provedená 29. března 2016 ve 13.46 SELČ, za kterou Ti dokonce bylo poděkováno. Hodně zdaru! --Marek Genius (diskuse) 10. 5. 2016, 11:33 (CEST)

Děkuju, to jsem si snad ani nezasloužil. Ale udělalo mi to radost. Budu se snažit být pro Wikipedii prospěšný tak, jako dosud. Také hodně zdaru! --Marek Genius (diskuse) 11. 5. 2016, 00:11 (CEST)

Medvěd lední vs. rypouš sloní

Zdravím. Díky za zajímavý postřeh, ale o rozporu v tomto případě asi mluvit nemůžeme. Ono to není tak, že bych si tohle myslel jen já sám, ale taková informace pochází z mnoha dobrých internetových i tištěných pramenů, to znamená, že ho za takového považuje řada odborníků. Medvěd lední je skutečný pozemní dravec či lovec (v zásadě neloví pod vodou, maximálně jen vodu využije, aby se dostal k potravě na ledové kře), zatímco rypouš sloní, pokud je na souši, potravu aktivně nevyhledává. Potápí se pro ni hluboko pod vodu, takže ho nelze považovat za pozemního dravce. Díky Vašemu postřehu jsem si ale všiml něčeho jiného - ohledně pohlavního dimorfismu, a tam se to asi skutečně hodí upřesnit. S pozdravem Tobartos (diskuse) 14. 6. 2021, 11:54 (CEST)

@Tobartos: Zdravím, já Vám to věřím, že to zdroje uvádějí. Ba co víc, sám jsem byl ještě minulý týden přesvědčený, že medvěd lední je největší žijící šelma. Kdysi jsem to dokonce slyšel někde v televizi, prý za to získal snad i Guinnesův rekord. Na druhou stranu si povšimněte, že článek Rypouš sloní#Tělo říká něco jiného, a k tomu právě slouží šablona Rozpor. Záleží taky na tom, jak vůbec definujeme [[dravé zvíře žijící na souši]], takový článek tu pochopitelně není, a rypouš samozřejmě na souši žije. Sice loví ve vodě, ale to dokáže i ten lední medvěd, byť na souši to pro něj bude přirozenější. Podle mě jediní savci, o kterých můžeme říct, že nežijí na souši, jsou kytovci. Chtělo by to např. vysvětlit do poznámky pod článkem. Jde o to, že někdo to nalezne a pak z toho bude zmatený. Taky se domnívám, že by bylo možné slovo „žijící“ zaměnit za „lovící“, pro jistotu jsem to ale vyřešil jen tou šablonou, aby pro jistotu někdo radši ověřil, že neexistuje ještě těžší zvíře lovící na souši. I v takovém případě bych ale doporučil do článku dát nějakou poznámku o rypoušovi, protože je to zmatečné. --Marek Genius (diskuse) 16. 6. 2021, 22:08 (CEST)

Ono to obecně není tak jednoduché. Právě proto je přesně napsáno: „V současné době bývá považován za nejtěžší dravé zvíře žijící na souši.“, což znamená, že to není žádné pevně stanovené pravidlo, přestože řada znalců k tomu takto přistupuje. Nicméně my tím říkáme, že ho většina autorit za takového sice považuje, ale nemusí to vždy odpovídat. Není uvedeno například: „Medvěd lední je největší dravé zvíře žijící na souši.“ Všimněte si toho sdělovacího rozdílu. V našem případě se v podstatě jedná o jakousi rezervu, do které lze vtísnit přesně tu myšlenku, že ještě větší hmotnosti dosahuje třeba rypouš, který zčásti žije také na souši, ale na rozdíl od medvěda zde potravu nevyhledává. Pro některé to bude důležité (jako pro Vás), pro jiné nepodstatné, tak či tak je vyhověno oběma stranám.

Ve spoustě zdrojů se totiž dočtete, že medvěd lední je největší žijící suchozemský predátor. Suverénně ho berou tedy nejen za nejtěžšího, ale i za nejdelšího, popřípadě nejvyššího apod., což ale nemusí být tak úplně pravda. Spíše než o rypouše a jiné ploutvonožce, jde především o jiné druhy medvědů (zejména poddruhy grizzly a kodiak) nebo třeba o obzvláště zdatné tygry. U nich existuje předpoklad, že mohou dosahovat větších délek než medvěd lední, ale hlavně se jedná o masožravce, kteří taktéž vyhledávají potravu na souši, na rozdíl od rypoušů. Ovšem co se hmotnosti týče, vysledoval jsem, že medvěda ledního lze považovat spíše tak za nejtěžšího - proto je uvedeno pouze toto. Samozřejmě to neznamená, že pokaždé bude vážit více, nežli třeba dobře vykrmený grizzly, ale v průměru takříkajíc vede právě medvěd lední.

Navíc to, že se medvěd lední celkem dobře pohybuje ve vodě a případně i pod vodou, není z tohoto pohledu důležité. Neřešíme přeci, kdo je největším predátorem ve vodě či pod vodou, ale kdo je jím na souši.

Z výše popsaných důvodů, a protože by nestačilo uvést pouze rypouše, ale i řadu jiných velkých šelem u kterých je to složitější, což by ve výsledku vypadalo stejně - že se opět nic neví jistě, si osobně myslím, že žádné upřesňující poznámky není třeba, respektive že není úplně vhodná. Slovo žijící zaměnit za lovící asi taky nebude úplně košer - medvěd pokaždé neloví (občas požírá i mršiny), a pokud ano, nezřídka k tomu využívá vodní prostředí. --Tobartos (diskuse) 17. 6. 2021, 08:52 (CEST)

Tak ono by se to snáze rozlišovalo při užití starého systému s rankem Fissipedia, jenže ten taxon je samozřejmě nepřirozený. OJJ, Diskuse 17. 6. 2021, 09:06 (CEST)

Nevím no, možná nějaká reformulace? Třeba: „V současné době bývá považován za nejtěžšího suchozemského predátora“? Zdá se Vám to výstižnější? Tobartos (diskuse) 17. 6. 2021, 09:12 (CEST)

Tak pokud je to složité jak výška hory, tak bych navrhoval vyčlenit pro to v článku samostatnou sekci, kde by se to mohlo v jednom, ve dvou odstavcích dostatečně rozepsat a vysvětlit. Koukám se např. na krokodýla nilského, může vážit víc než tunu. A kdybychom brali délku, a ne hmotnost, tak jsou krokodýli delší rozhodně, a co potom hadi? Myslím, že potenciál samostatné kapitolky to má. V tom, že medvěd sbírá mršiny, bych problém neviděl. Jde o to, co to znamená „loví“. Když lovím, neznamená to, že nemůžu občas taky sbírat bobule (lovci a sběrači). Nicméně jak rypouš, tak medvěd žijí na souši, jak rypouš, tak medvěd žijí ve vodě, jak rypouš, tak medvěd loví ve vodě, ale nevím, jestli může na souši lovit i rypouš, podle článku loví jen ve vodě. --Marek Genius (diskuse) 17. 6. 2021, 09:51 (CEST)

A to je přesně ono; jak sami vidíte, na souši loví pouze medvěd, rypouš ne. Nicméně usoudit, že medvěd lední žije ve vodě podobně jako rypouš, je tedy silné až nedůvěryhodné tvrzení. Ve skutečnosti je přeci mezi nimi propastný rozdíl. Vy zacházíte do takových detailů, kdy ani ti kytovci nemusí být pouze jen vodní tvorové. Bude stačit, když se na souš dostanou náhodou (což se stává), okusí suchozemský život a je, podle Vás, hotovo? Stejně jako rypoušové, ani kytovci potravu na souši nevyhledávají (logicky), a jestli jim do tlamy náhodou něco spadne, to není podstatné. Nicméně, podle Vás, je vlastně také lze považovat za největší suchozemské dravce, protože se na souši sem tam objeví? Zajímavé je, že tohle si už nemyslíte. A obráceně; dočtete se někde kupříkladu o lvovi, že je to vodní živočich? Vždyť se občas brodí v řece. Ne, nikdo lva nepovažuje za vodní šelmu. Medvěd hnědý se živí mj. lososy, které loví v řece. Je považován za vodní šelmu? Krokodýl váží víceméně max. stejně co medvěd lední, a tady jsme opět u toho, že poměřování a zacházení do detailů by bylo spíše zbytečné, protože se to nikdy nebude vědět přesně. --Tobartos (diskuse) 17. 6. 2021, 10:18 (CEST)

Spíše než krokodýl nilský, asi krokodýl mořský dosahuje větší hmotnosti (myšlena hlavně ta rekordní). Toho tam tedy pro příklad klidně zmíním, protože se jedná o predátora, který se záměrně živí potravou pocházející ze souše. Hady zmínit není potřeba, neboť míry jako jsou délka nebo výška nemá smysl řešit, jak jsem již vysvětlovat, přestože u hadů je to poměrně jasné. --Tobartos (diskuse) 17. 6. 2021, 11:47 (CEST)

Vaše argumenty jsou validní. Jde o to, jak suchozemské živočichy (rostliny) definujeme, kolik procent života musí strávit na souši. Článek Suchozemskost tu bohužel dosud není. Nicméně rypouši spí na souši, páří se na souši, rodí na souši, vychovávají mláďata na souši (byť vše blízko vody), a to, že si občas „zajdou zaplavat“, je dost málo na to, abychom řekli, že to nejsou suchozemští živočichové. Teď teprve mi došlo, že spojení „suchozemský predátor“ vyvozujete z toho, odkud potrava pochází. No vidíte, tak už to samo o sobě je diskutabilní pojetí, kupř. když tuleň je vodní živočich a medvěd jí tuleně, tak by tedy měl být taky považován za vodního živočicha, nebo ne? Co se týče spojení „bývá považován“, tzn. pouze někým je takto považován, tak k tomu se na Wikipedii obvykle přidává šablona Kým?, resp. Kdy? Věřte tomu, že nejsem jediný, kdo si tohoto rozporu v článku Medvěd lední všimne a kdo v tom nebude mít jasno. --Marek Genius (diskuse) 17. 6. 2021, 14:49 (CEST)

Obávám se, že lépe už Vám to vysvětlit nedokážu. Pěkně jste se do toho zamotal. Bavíme se přeci o tom, proč není vhodné řadit rypouše mezi predátory suchozemské, a proč by neměl být rypouš sloní uveden jako "možný velikostní soupeř". No prostě proto, že na souši potravu neloví (nevyhledává ji zde, nezískává ji ze souše - na rozdíl například od krokodýla), tudíž ho nemůžeme označit za suchozemského PREDÁTORA. Nicméně o tom, že jsou to zčásti suchozemští živočichové, se s Vámi přeci vůbec nepřu. Na druhou stranu skutečně jak říkáte, medvěd lední je považován i za mořského savce, ne však jen kvůli tomu, čím se živí. Jen nevím, co konkrétně tohle řeší. Já Vám nicméně děkuji alespoň za to, že jste svou diskuzí napomohl k tomu, aby se to vhodně upřesnilo. --Tobartos (diskuse) 17. 6. 2021, 15:41 (CEST)

Ale vždyť to řešíme od samého začátku, ale Vy jste tvrdil, že rypouš není suchozemský živočich. Pokud je, potom není co řešit, neboť medvěd není nejtěžší. Pokud platí, že 1) rypouš je predátor, a pokud zároveň platí, že 2) rypouš je suchozemský živočich, potom platí, že 3) rypouš je suchozemský predátor. To je přece základní logika. Pokud platí, že 1) smrk je jehličnan, a pokud zároveň platí, že 2) smrk je vysoký strom, potom platí, že 3) smrk je vysoký jehličnan. Rozumíme si? (Resp. je to komplikovanější v tom, že rypouš je jen částečně suchozemský, ale to lední medvěd zrovna tak.) --Marek Genius (diskuse) 17. 6. 2021, 23:18 (CEST)

Kolego, já nikde a nikdy nenapsal, že rypouš není suchozemský živočich. Ale to koneckonců vypovídá o tom, jak moc přemýšlíte nad tím co píši, nebo co se Vám snažím vysvětlit. A taky asi trochu o tom, o co Vám ve zkrátka jde - v zásadě si za každou cenu prosadit svou. Z nesmyslných argumentů typu, že medvěd lední je v podstatě stejný živočich jako rypouš sloní (ano, jsou to oba savci, to máte pravdu), jste teď přešel k velmi úsměvnému skládání jakýchsi slovních puzzle. Je nicméně zajímavé, ze s takovou "logikou" očividně nikdo nepracuje. Schválně jsem se namátkou podíval a nikde tedy nevidím, že rypouš sloní je suchozemský predátor. Také jsem se, zcela očekávaně, dočetl třeba to, že tuleni a spol. (tedy jiní ploutvonožci, kam se řadí i rypouš) jsou považováni za mořské predátory. No a takový tuleň leopardí, tomu se někdy přímo říká mořský levhart - protože je stejně schopný dravec jako levhart, ale v tom smyslu, že tuleň na moři a kočka na souši (vizte). A představte si, ten občas nějakého nebohého tučňáka, který se trošku zaplete, uloví i ze souše. Přesto ho nikdo nenazve jinak než mořský predátor či mořský levhart. Naopak k tomu, že medvěd lední se považuje za největšího suchozemského predátora, jsem jen za půl hodinky našel cirka 20 relevantních zdrojů (nemyslím žádné fanouškovské stránky apod.). Souhlasil jsem s krokodýlem, tam je to opravdu rozumnější a pro příklad i pro představu stačí uvést jeho. --Tobartos (diskuse) 18. 6. 2021, 09:07 (CEST)

Náboženství ve světě

Kolego, co myslíte tím přesunem na Světové náboženství? "Světové náboženství" je singulár. Když už, tak by to mělo být "Světová náboženství", neboť článek je o řadě z nich. Ne? Hezký den, KPX8 (diskuse) 24. 7. 2021, 15:47 (CEST)

@KPX8: Vysvětlím svou editaci… Termín „světová náboženství“ se používá a označují se tím právě náboženství s největším počtem věřících (je otázkou, která to jsou: jednak proto, že věrohodné statistiky neexistují, a jednak proto, že nevíme, co je hranice… alespoň sto milionů věřících nebo minimálně miliarda věřících?). Pojem „náboženství ve světě“ neznám, nicméně nevylučuji, že se taky používá. Osobně bych ho chápal jinak, asi jako všechna současná náboženství („světový jazyk“ jako terminus technicus versus tisíce jazyků z celého světa). Ale třeba se mýlím a skutečně se „náboženství ve světě“ ve významu „světová náboženství“ používá. Co se týče jednotného čísla, tak množné číslo jsem taky zvažoval, nicméně se na Wikipedii články standardně pojmenovávají jednotným číslem (výjimkou jsou snad jenom taxony v biologii a skupiny sloučenin v chemii). Jednotné číslo podle mě je možné použít, podobně „angličtina je světový jazyk a další světový jazyk je španělština“. Je to asi na zvážení, jestli jednotné nebo množné číslo, třeba to do šablony doplním. --Marek Genius (diskuse) 25. 7. 2021, 00:29 (CEST)

@Marek Genius No, já myslel, že tady nejde o to, jestli ta náboženství jsou "světová" a kolik mají věřících. Já myslel, že jde o přehled, která kde existují, co je zhruba definuje a tak. Bez ohledu na velikost, s tou výjimkou, že nějaká malá náboženství asi nebudou zmíněna, když o nich nikdo neví. Proto nevím, proč by „náboženství ve světě“ měl být nějaký pojem. Je to prostě jen formulace, krátká a výstižná, která říká: tady si můžete přečíst pár informací o tom, jaká náboženství ve světě existují. Některá z nich jsou velká ("světová"), jiná menší, ale to je jedno. Je to prostě jen přehled těch, která stojí za zmínku, možná i přehled neúplný... Tak nějak ten článek vnímám já. KPX8 (diskuse) 25. 7. 2021, 00:40 (CEST)

@KPX8: Aha, tak to ten článek chápete trochu jinak než já… Prostě „světové náboženství“ je termín, který se sice užívá, ale je celkem nejasný, respektive nepanuje obecná shoda, která náboženství se dají označit za světová a která již nikoliv. V zásadě se dá říct, že se sem vždy řadí hinduismus, buddhismus, křesťanství a islám (tzn. čtyři) a někdo sem řadí i judaismus a případně i další (taoismus, konfucionismus, džinismus). Tento článek jich obsahuje trochu víc, dokonce se tu píše, že to vychází z křesťanského pojetí. Když bych slyšel o článku na Wikipedii s názvem „Náboženství ve světě“, popravdě bych moc nevěděl, co si pod ním vlastně představit, resp. jaký bude rozdíl mezi články Náboženství ve světě a Náboženství. Ale asi bych očekával článek geograficky a statisticky pojatý, tzn. spíše než popis a charakteristiku největších náboženství (jako je to nyní) tak něco typu „v Evropě dominuje křesťanství a křesťanů je tu tolik a tolik a v Asii jsou zase jiná náboženství a ve střední Africe jsou stále původní přírodní náboženství typu vúdú, která jsou už ale zmixovaná s křesťanstvím“ a rozdělení článku spíše asi podle kontinentů než podle náboženství. Podle současné podoby článku soudím, že tím byl zamýšlen právě pojem „světové náboženství“, je to tučně v úvodní větě, následuje kapitola Pojem. --Marek Genius (diskuse) 25. 7. 2021, 01:14 (CEST)

@Marek Genius Tak to máme na mysli opravdu dva různé články, a možná by tu měly být oba. Ten o světových náboženstvích, s čísly, se statistikou, s geografickými údaji. A pak ten "můj", v podstatě jen přehledový či srovnávací, který by zahrnoval i ta nesvětová náboženství, a jen by je všechna nějak představil, asi na základě nějakých charakteristik, s tím, že by ty "statistiky" o počtech nemusely být vůbec dokonalé, nebo by nemusely být vůbec přítomny. Takže to co tu máme, by se dalo rozdělit na Světová náboženství a Komparativní přehled náboženství ve světě. Třeba. KPX8 (diskuse) 25. 7. 2021, 01:29 (CEST)

@KPX8: To ještě záleží na tom, jestli to mají být dva články a nebo jeden dlouhý článek. Pokud Vás chápu dobře, tak by to byly dokonce tři články: článek o pojmu světová náboženství + článek o náboženstvích jak světových, tak těch, která se za světová nepovažují (ale která? Stejně nějaké objektivní kritérium budete muset najít, jinak by se z toho stal seznam o stovkách položek Seznam současných náboženství) + článek o geografii. --Marek Genius (diskuse) 25. 7. 2021, 01:43 (CEST)

Jan Cemper

Významnost tohoto člověka není tak velká jako Adolfa Hitlera nebo Alexanda Velikého. Že se dopustil chyby v té kauze střelce v USA tam uvedeno je. Omluvil se. Buďme rozumní. Kdyby se každý novinář v ČR alespoň za chyby omluvil, bylo by to fajn... Navíc tato kauza opravdu není důležitá, chybu nereflektují žádná velká média... -Vaclav krouzek (diskuse) 21. 11. 2021, 13:14 (CET)

@Vaclav krouzek: Dobrý den, děkuji za reakci, ale odpovídáte nesprávné osobě. Já jsem nerevertoval kapitolu o Kylu Rittenhouseovi, ale odstranění ozdrojovaných informací. Informace nejsou ozdrojované žádným Občanským institutem nebo Zbrojnicí, jsou ozdrojované Novinkami, iDnesem a oficiálními stránkami Strany zelených, ve které Cemper působil, viz zde. --Marek Genius (diskuse) 21. 11. 2021, 13:25 (CET)

Tak to se omlouvám. Přišlo mi jen nevyýznamné, ale netrvám na tom. -Vaclav krouzek (diskuse) 21. 11. 2021, 13:32 (CET)

@Vaclav krouzek: V pořádku, to se stane. Tedy tu editaci vrátíte? --Marek Genius (diskuse) 21. 11. 2021, 13:48 (CET)

Ano, nemám problém. -Vaclav krouzek (diskuse) 21. 11. 2021, 13:51 (CET)

Demonstrace

Ad ta demonstrace, uznávám že jsem mohl být trpělivější, nicméně autorce jsem psal na diskusní stránku, že taková tvrzení potřebují zdroje. Zdraví --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 2. 10. 2022, 19:47 (CEST)

Pardon za ten revert, jen jsem měl dojem, že to nebyla vysloveně trollící editace ani editace mimo téma. Zhruba tak před dvěma roky jsem četl někde (na ČT24?) nějaký článek, kde se věnovali počtům účastníků na demonstracích a ta čísla se výrazně lišila podle toho, kdo a jak to počítal. Takže věřím tomu, že i zde bude někde uvedeno jiné číslo, těch 70 000 je třeba brát dosti s rezervou, i když skoro čtvrt milionu už mi připadá poněkud přehnané. Největší důvěru bych osobně měl v policii, která to prý počítá za pomoci dronů – otázkou pak je, jak moc dokonalý je ten software na rozpoznávání lidí, kterým dron disponuje. --Marek Genius (diskuse) 2. 10. 2022, 21:58 (CEST)

Sisyfos

Dobrý den, odpověď na Váš dotaz jsem poněkud odsunul, protože věc je bez shromáždění rozsáhlého důkazního materiálu v podstatě neprokazatelná. Tehdy jsem tuto záležitost se zaskřípěním zubů :-) pustil k vodě a dal jsem přednost psaní článků, a to i vzhledem k tomu, že alternativní medicína není gró mého zájmu. Nějaký komentář tady k tomu ale ještě určitě napíšu, prosím o strpení. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 6. 2. 2023, 05:12 (CET)

@Vojtěch Zavadil: Děkuji, na odpověď si počkám. (Na vědomí Kacir.) --Marek Genius (diskuse) 6. 2. 2023, 21:09 (CET)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Student

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Student

Za ustavičnou práci na české Wikipedii trvající již déle než 6 měsíců, při níž bylo dosaženo již více než 2 000 editací, sám sobě uděluji Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Student.

Dosavadní počet živých editací: 3 984
Celkový počet editací: 4 140
Počet editací dle počítadla pro Vyznamenání za věrnost Wikipedii: 4 037
Doba působení na Wikipedii: 14 let, 2 měsíce a 6 dní
Dosažení vyznamenání: 23. 7. 2021

--Marek Genius (diskuse) 9. 8. 2023, 18:01 (CEST)

Poznámka: Podle stránky Vyznamenání za věrnost Wikipedii mám nárok již na Medaili zkušeného uživatele. --Marek Genius (diskuse) 9. 8. 2023, 18:01 (CEST)

Dotazník pro editory ke tvorbě strategického plánu

Dobrý den,

jako aktivního editora Vás prosíme o pomoc při tvorbě strategického plánu spolku Wikimedia Česká republika do roku 2027. Pomozte nám rozhodnout, jakým směrem se mají programy pro editory v následujících třech letech ubírat. O vyplnění krátkého dotazníku Vás prosíme do 1. května 2024, obsahuje 7 otázek a zabere to asi 5 minut.

Vyplňte dotazník pro editory

V rámci probíhajících příprav strategického plánu spolku WMČR na léta 25–27 běží paralelně řada procesů. Různými formami postupně oslovujeme definované cílové skupiny. V rámci možností se snažíme o maximální stručnost a efektivitu, ptáme se vždy na to, co je pro danou skupinu primárně relevantní.

Více informací k procesu a průběhu přípravy SP najdete na pro tyto účely zřízené veřejné stránce. Na editorský dotazník navazuje termínově setkání se správci a patrolou – v gesci Pavla Bednaříka. V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Děkujeme za zapojení,

--janbery (diskuse) 20. 4. 2024, 23:49 (CEST)

Dobrý den, děkuji za upozornění, dotazník jsem asi před dvěma hodinami vyplnil a odeslal. --Marek Genius (diskuse) 21. 4. 2024, 17:36 (CEST)

Miroslav Petříček

Ano, přesně z toho důvodu data z IB mažu a nechávám je přebírat z WD. Protože uvádění vlaječky a státu, zvláště pokud je místem narození Praha (!), je nepotřebný vizuální a informační balast. Nebo je nějaký relevantní důvod, proč by toto musel IB zahrnovat? Mimochodem, na německé nebo anglické wiki se biografie často bez IB obejdou úplně. --RomanM82 (diskuse) 22. 4. 2024, 14:34 (CEST)

@Wikipedista:RomanM82: Co se týče mého revertu Vaší editace, tak je třeba si uvědomit, že stát nemusí být jasný vždy. Jasně, každý čtenář článku Miroslav Petříček ví, že Praha je české město, ale bude toto platit i o zapomenuté vesničce v jižních Čechách? A co o vesničce v centrální Austrálii? Odkaz na obec navíc může být i červený, tudíž čtenář nemusí mít možnost rozkliknout si ji a podívat se, v jakém státě se nachází. (Většina obcí zde nemá vytvořený článek.) Z hlediska systematiky by potom nedávalo smysl u Prahy vlajku a název neuvádět, a všude jinde uvádět. To by byl nesystematický přístup – tedy je třeba buď uvádět všude, nebo nikde. Uvádět jenom u známých měst by se zvrtlo v dohady, zda opravdu každý ví, že Tokio je v Japonsku, zda se náhodou nenajdou tací, co ho přiřadí třeba… do Koreje? A co Oslo, určitě ne každý ví, že je v Norsku. Stát navíc dává i historickou informaci, je díky tomu známo, zda se narodil v Československu či v Rakousko-Uhersku, což je z hlediska biografie osoby velmi podstatná informace.

Ostatně uvádění státu a vlajky je, pokud se nemýlím, právě ten důvod, proč se v infoboxech místo narození a případně místo úmrtí a místo pohřbení vyplňuje ručně a nepřebírá se z Wikidat. Lze najít infoboxy osob, které přebírají vše kromě místa a dejme tomu titulů. Jinak by totiž bylo možné z Wikidat přebírat i místo – nedávalo by smysl, že Prahu jste nesmazal. Viz zde, smazal jsem ji, a hned se začala přebírat z Wikidat.

Především to však není otázka na mě, neboť ač s tímto principem souhlasím, tak jsem ho nezavedl (viz Nápověda:Infoboxy), a otázka na případnou změnu by tedy spíše měla směřovat někam jinam, například Pod lípu či na obdobné místo. --Marek Genius (diskuse) 22. 4. 2024, 15:27 (CEST)

Uvádění vlaječek a států v IB není dogma a určitě to každý nedělá (včetně mě). U překladových článků se s tím obvykle nikdo nezatěžuje. V některých případech uvedení státu může mít smysl, pro orientaci, pokud se nedá předpokládat že jde o všeobecnou znalost. V tomto konkrétním případě to žádný smysl nemá. Co se týče vlaječek, ty jsou zcela zbytečné všude. Vůbec nejlepší to mají ti nešťastníci, co měli tu smůlu, že se narodili například v nacistickém Německu. To jim pak v IB krásně září svastika. Hlavně že to máme systematické.--RomanM82 (diskuse) 22. 4. 2024, 19:04 (CEST)

@RomanM82: To je jasné, že někteří editoři vlajku a název do infoboxu nepřidávají. Jde ale ještě o to, jestli je to záměr, a nebo jen „lenost“ (v uvozovkách). Wikipedie je založená na tom, že není třeba udělat všechno, protože se najde někdo jiný, kdo to udělá sám. A chápu, že vyplňování šablon do infoboxů může být pro někoho otrava. Někdo nepřidává kategorie (nebo přidá jen dvě tři, ač by jich mělo být správně deset), někdo nedává reference, někdo portály, někdo pevné mezery. Na rozdíl od šablony Překlad to však není problém, protože se to dá vždy doplnit později (nevyplněné reference někdy problém být mohou, záleží, jestli to editor psal z hlavy – pak to problém není, dají se dohledat následně, nebo jestli to opisoval – pak je to velký problém). Správně by se neměly zakládat pahýly, ale dělá to skoro každý a je to v pořádku, protože není třeba hned při první revizi uložit dokonalý článek.

Ohledně nacistického Německa se pak dá říci, že obecně se všechny dobré biografie (myšleno biografie mimo Wikipedii, jako jsou knihy nebo dokumentární filmy) místem narození zabývají. Uvádí se nejenom název státu, ale i tehdejší režim, hlava státu, jestli to byl dobrý panovník nebo krutovládce, jestli rodiče patřili k pronásledovaným občanům, jestli šlo o nejchudší vrstvu nebo střední vrstvu, jaké měli rodiče povolání a jaký měli původ, jestli tou dobou byla ekonomika v rozkvětu nebo v recesi. A zabývají se nejenom státem, ale i městem, jestli šlo o malé město nebo velké město, jestli ve městě nebo ve čtvrti žilo hodně migrantů, jestli zde panovala chudoba nebo byl práce dostatek. Protože toto všechno jsou samozřejmě velmi významné vlivy, které determinují jak budoucí profesi jedince, tak jeho povahu, předurčují, jestli se člověk proslaví jako vědec nebo politický aktivista nebo zločinec. Byť pochopitelně toto všechno nepatří do infoboxu, ale do prvního odstavce sekce Život. Dá se ovšem říci, že obrázek vlajky přílišný význam nemá. --Marek Genius (diskuse) 23. 4. 2024, 15:53 (CEST)